
Účinky slunečního záření
Na jedné straně přináší určité benefity, na druhé straně představuje rizika, která je nutné brát v úvahu.
Krátkodobá expozice slunečního záření během dne (15-20 minut) prospívá tvorbě vitaminu D a celkovému zdraví. Slunce v ranních a odpoledních hodinách představuje nižší riziko spálení. Důležité je mít na paměti, že i při krátkodobém pobytu na slunci je důležité chránit kůži opalovacím krémem s min. SPF 30, oči brýlemi a hlavu pokrývkou hlavy. Množství UV slunečního záření, které dopadne na zemský povrch (tedy i UV index), závisí kromě denní doby na několika dalších faktorech, nejvýznamnějším z nich je roční období, ale také nadmořská výška, hustota mraků nebo znečištění ovzduší či tzv. odrazivost povrchu.
Sníh odrazí až 85 % UV záření a voda asi 5-10 %? Odražené UV záření může pokožku poškodit stejně jako přímé UV záření.
Dlouhodobá expozice, zvláště v poledních hodinách (10:00 až 16:00), zvyšuje riziko spálení, předčasného stárnutí a rakoviny kůže. Umělé UV záření v soláriích je stejně škodlivé pro kůži jako sluneční záření a zvyšuje rovněž riziko rakoviny kůže. Lidé se světlou pletí, pihami a osoby s rodinnou anamnézou rakoviny kůže jsou na sluneční záření obzvlášť citliví a měli by se chránit ještě důsledněji. V případech, kdy ke spálení dochází často, zvlášť v období dětství a dospívání, existuje souvislost se značným zvýšením rizika vzniku rakoviny kůže v pozdějším věku. Riziko vzniku rakoviny kůže však zvyšuje každé vystavení UV záření.
Stárne-li pleť v důsledku vystavení UV záření, rychleji hrubne a ztrácí pružnost. Může docházet ke vzniku „stařeckých" skvrn, vrásek, zvětšení nebo rozšíření vlásečnic v pokožce a ke vzniku rakoviny kůže.
Pozitivní účinky slunce:
Negativní účinky slunce:
Alergie na slunce
Pod pojmem „alergie na slunce" se skrývají různá kožní onemocnění, jejichž spouštěčem je UV záření. Nejedná se o alergickou reakci v „klasickém" smyslu, ačkoli imunitní systém zde může hrát důležitou roli. Nejčastěji se setkáváme s polymorfní světelnou dermatózou (PSD), fototoxickými a fotoalergickými reakcemi. Podobné projevy mohou mít i světelná kopřivka a „letní akné" (Mallorca-akné). Také spojení slunečného dne s procházkou mezi lučními květy může přivodit kožní potíže v podobě tzv. luční dermatitidy. Za ní stojí kontakt kůže s lučními travami obsahujícími tzv. furokumariny (např. andělika lékařská). Po následném oslunění se na místech kontaktu může objevit pálení nebo puchýřky.
Fototerapie
Fototerapie není vhodná pro všechny typy kožních onemocnění. Záleží na dermatologovi, zda metodu doporučí. Sluneční záření, konkrétně UVB, se v dermatologii používá k léčbě některých chronických kožních onemocnění. Může zmírnit symptomy lupénky, jako je zarudnutí, svědění a šupinaté skvrny. Doporučuje se pomalé a kontrolované vystavování se slunci po dobu 15-30 minut denně, s použitím opalovacího krému s SPF 30, více na chráněných oblastech.
Sluneční záření může rovněž zmírnit svědění a zánět u atopického ekzému.
V dermatologických ambulancích se používají kabiny s umělými zdroji UVB záření, kdy délku expozice určí lékař individuálně pro každého pacienta podle jeho diagnózy a typu kůže. Fototerapie se nedoporučuje těhotným a kojícím ženám, osobám s rakovinou kůže a s některými očními chorobami. U lupénky je za nejúčinnější považováno UVB záření s vlnovou délkou 311 nm. Speciální UVB lampy umožní záření aplikovat lokálně přímo na postiženou pokožku. Po konzultaci s lékařem a při dodržování určitých podmínek je možné UVB lampy používat i v domácích podmínkách. Výzkum v oblasti fototerapie stále probíhá a vyvíjejí se nové efektivnější a bezpečnější metody a technologie.
Vždy je ale důležitá komplexní a personalizovaná léčba, která zahrnuje kromě lokální a systémové farmakoterapie hlavně dodržování režimových opatření, jako je vyhnout se vysušení pokožky, dodržování pitného režimu a vhodné stravy či zvlhčování vzduchu v prostorech, kde pacient tráví delší čas.
Hydratace
Hydratace je pro udržení zdravé a pružné pokožky zásadní. Suchá pleť se totiž snadněji spálí. Nedostatek hydratace se projevuje svěděním, někdy až pálením. Na pohled je plať matná, více na ní vystupují vrásky a skvrny a mohou se z ní odlupovat šupinky. Ztrácí také pružnost a pevnost. Předejít se tomu dá dostatečným příjmem tekutin ve formě čisté vody nebo nedoslazovaných ovocných šťáv. Je také vhodné dodávat pleti vitamín C, který brání vzniku pigmentových skvrn, působí protizánětlivě a pomáhá v ní zadržovat vlhkost.
Pro zlepšení regenerace pokožky a obranu proti předčasnému stárnutí mohou pomoci i bylinné přípravky.
„Pýr a lopuch čistí sliznice a kůži a dodávají pokožce prospěšné látky. Výjimečné působení mají tinktury z pupenů, takzvaná gemmoterapeutika, která dodávají do pokožky látky podporující pružnost pleti. Vhodný je černý rybíz, borovice, sekvoj nebo dub," doporučuje známá česká bylinkářka Jarmila Podhorná, která také připomíná přírodní látky s ochranným efektem proti UV záření: „Olej z malinových semínek je bohatý na vitamíny A a E, antioxidanty a esenciální mastné kyseliny. Jeho přirozený ochranný faktor se pohybuje mezi 30 a 50 SPF. Ochranný faktor kolem 30 pak poskytuje olej ze semínek mrkve, který obsahuje také beta-karoten a vitamín E, navíc chrání proti volným radikálům a podporuje zdraví pokožky."
-red-
Zdroje a reference:
www.skincancer.org
www.lecbasvetlem.cz
www.cancer-code-europe.iarc.fr
www.nadeje-byliny.eu
JE SVĚTLO DOBRÝM SLUHOU, ALE ZLÝM PÁNEM?
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.