
Nedostatkem železa trpí podle kardiologů až polovina lidí, kteří se u nich se srdcem léčí. Když lékaři železo doplní, zvýší se kvalita života pacientů a ti nemusí tak často do nemocnice - to dokazují i nejnovější odborné studie. Kardiologové apelují na samotné pacienty, aby si nechali udělat vyšetření krve, které ukáže, jak na tom se zásobami železa jsou.
Typickým projevem nedostatku železa je velká únava, nevýkonnost, dušnost, celková slabost či bušení srdce.
Specialisté na srdce to připomínají v rámci Dne nedostatku železa, který připadá na 26. listopadu.
„Zásobní železo si lidé potravinovými doplňky nebo zvýšeným přísunem hořké čokolády či steaků nedoplní. Zkrátka se nevstřebá. Přitom jeho nedostatek nacházíme téměř u 70 % těch, které k nám přiveze sanitka pro akutní srdeční selhání. Zásobní železo lze velmi efektivně doplnit nitrožilně, a to buď přímo v nemocnici nebo v kardiologických ambulancích. Lidem se srdečním selháním pak zásadně stoupne kvalita života, mají více energie, méně se zadýchávají, zkrátka se jim žije lépe," říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti.
Každému člověku kolují v organismu 3 až 4 gramy železa, z toho 2,5 gramu je v krevním barvivu - hemoglobinu, který zajišťuje transport kyslíku v těle.
„Další, přibližně jeden gram je železo zásobní a to je uloženo v buňkách jater a svalů. Toto železo je zapotřebí pro fungování mitochondrií - součástí buněk, které v těle slouží k tvorbě energie. Nedostatek zásobního železa umí potrápit zdravého jedince, natožpak pacienta s oslabeným srdcem. Pro něj je deficit železa velmi nebezpečný - srdeční sval nemá dostatek energie správně fungovat a při jakémkoliv zatížení se jeho selhávání zrychluje," vysvětluje kardiolog.
Prof. Krejčí dále upozorňuje, že deficit minerálu Fe nemusí souviset s tzv. anemií neboli chudokrevností: „I ti, co mají normální krevní obraz a hodnoty hemoglobinu, mohou trpět deficitem železa."
Připomíná také, že pokud nemá kardiolog v ambulanci možnost zavést svému pacientovi „kapačku", může se obrátit na nejbliží kardiocentrum, kde by mu měli pomoci. „Vysoce koncentrované nitrožilní železo nabízíme také u nás, a to nejen pro naše pacienty. Pokud ambulantní specialisté nemají pro tuto léčbu prostor, mohou se na nás obrátit a my aplikaci jejich pacientovi zabezpečíme. Celá procedura trvá přibližně 20 minut a je bezpečná," dodává prof. Krejčí, který je přednostou I. interní kardioangiologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
......................
Guidelines Evropské kardiologické společnosti (ESC) pro diagnostiku a léčbu srdečního selhání z roku 2021 jasně doporučují u všech nemocných se srdečním selháním pátrat po přítomnosti deficience železa.1
......................
Srdečním selháním v Česku může podle posledních dat trpět až 370 000 lidí. Pokud se naplní pesimistický scénář českých kardiologů, v roce 2040 bude žít v tuzemsku až 900 000 osob se selháním srdce. U lidí starších 65 let je tato diagnóza už nyní nejčastější příčinou hospitalizace a právě u nich kardiologové nalézají deficit zásobního železa vůbec nejčastěji.
Doplnění zásob vysoce koncentrovaným železem hradí pacientům se srdečním selháním při splnění určitých podmínek všechny zdravotní pojišťovny.
Zdroj: MaVe PR
Reference:
1. McDonagh T. A., Metra M., Adamo M. et al.; ESC Scientific Document Group. 2021 ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure: developed by the Task Force for the Diagnosis and Treatment of Acute and Chronic Heart Failure of the European Society of Cardiology (ESC) with the special contribution of the Heart Failure Association (HFA) of the ESC. Eur Heart J 2021; 42: 3599-3726, doi: 10.1093/eurheartj/ehab368.
Vstřebání Fe z rostlinných zdrojů se zvýší současným podáním vit. C, který je ve větší míře obsažen v citrusových plodech, džusech a ovocných šťávách?
Současná konzumace mléčných výrobků, vlákniny, polyfenolů z kávy, čaje či červeného vína vstřebávání Fe snižuje? Například 1 šálek čaje sníží vstřebávání o 70-80 %.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.