Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



KDYŽ OTĚHOTNĚNÍ BRÁNÍ VLASTNÍ IMUNITA



Existují desítky faktorů, které mohou stát za neúspěšnými pokusy otěhotnět či donosit děťátko. Kromě nezdravého životního stylu, genetických indispozic či pokročilého věku je častou příčinou i špatně fungující imunita. Ta by měla správně naše tělo chránit proti patogenům a odstraňovat z něj cizorodé škodliviny a staré či poškozené buňky. V některých případech se však terčem nežádoucích imunitních procesů stávají vajíčka, spermie, placenta či embryo samotné. Důležité je začít problém řešit včas, jak ve svém komentáři nastiňuje lékařka a ředitelka reprodukční kliniky Repromeda, MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D.

Těhotenství je z určitého pohledu imunitně složitá situace. Plod je pro matku de facto z poloviny cizorodá tkáň. Aby vše dopadlo dobře, musí mateřský organismus plod během těhotenství tolerovat. Je nasnadě, že v takto složité regulační soustavě může dojít k poruchám. 

Neplodnost způsobená neadekvátní reakcí imunitního systému se často objevuje u žen, které již některým autoimunitním onemocněním trpí. Typicky může jít o některé z řady takzvaných „revmatických nemocí", například juvenilní idiopatickou artritidu či systémový lupus erytematodes, dále třeba též poruchu štítné žlázy a cukrovku. Mohou ji však způsobit i opakující se záněty pohlavních orgánů. Nesprávně naprogramované imunokompetentní buňky mohou komplikovat početí i u onemocnění, jako je například endometrióza či jiné.

V praxi se špatné nastavení imunity může u ženy projevit agresivní reakcí vůči reprodukčním buňkám, ať již jsou to vlastní vajíčka, či partnerovy spermie. To má pochopitelně negativní vliv na procesy nutné pro oplození. Nejen imunita protilátková, ale i ta buněčná může sehrát zásadní roli. Každá z nemocí však má svá specifika a pro plodnost může mít rovněž jiné důsledky. Zatímco některé poruchy znemožňují oplození, implantaci embrya nebo způsobují časné potraty, jiná onemocnění nemají vliv na schopnost otěhotnět, zato však způsobují ohrožení plodu a potrat či předčasný porod. To zejména tehdy, když se terčem autoimunitních reakcí stane cévní systém placenty a dojde ke zhoršení parametrů průtoku krve, což výrazně zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin a vede ke zpomalení vývoje plodu, či dokonce k těhotenské ztrátě.

I když se imunitní příčiny neplodnosti objevují výrazně častěji právě u žen, ani mužům se nevyhýbají. Důvodem u nich může být rovněž autoimunitní onemocnění, při kterém se protilátky mohou navázat přímo na hlavičky spermií a způsobit jejich shlukování. To znemožní jejich další pohyb a proniknutí do vajíčka. Poškozená imunita také u některých mužů „napadá" vlastní spermatogenezi, tedy tvorbu spermií. I u mužů platí, že autoimunitní poruchy tvorby spermií jsou častější u těch, kteří již nějakou systémovou poruchou imunity trpí. 

Jak přelstít imunitu 

I zákeřné imunologické příčiny neplodnosti lze již dnes naštěstí v řadě případů překonat. Velmi úspěšné jsou v tomto ohledu metody mimotělního oplození. Pokud se například vpraví spermie přímo do vajíčka, obejde se tím případný imunologický blok.

Stejně tak existují preparáty, pomocí nichž lze zlepšit vyhlídky na implantaci embrya, pokud je imunitně ovlivněn proces jeho implantace. 

Vzácné případy takzvaného antifosfolipidového syndromu, který vede k potrácení v pozdějších fázích těhotenství nebo k předčasnému porodu, lze řešit podáváním imunoglobulinů.

Ve všech ohledech platí, že trpí-li některý z partnerů autoimunitním onemocněním, je důležité konzultovat plánovaný proces početí miminka s odborníkem. Řada nemocí imunitního systému nemusí nutně snižovat plodnost, mohou se nicméně ve zvýšené míře projevit v době těhotenství, kdy je ženská obranyschopnost pod vysokou zátěží. Ohroženo pak není pouze zdraví nenarozeného děťátka, ale i ženy samotné.

Zásadní je rovněž řešení problému neodkládat, neboť některá autoimunitní onemocnění mohou zapříčinit předčasnou menopauzu a nečekaně brzy ukončit plodné období ženy. Tomu lze předejít včasnou návštěvou odborníka. Obvyklým doporučením pro ženy, které otěhotnění odkládají, je nechat si zamrazit svoje vajíčka v optimálním fertilním věku v reprodukční klinice. Objeví-li se v budoucnu jakékoli komplikace, může ženě tento krok zachránit šanci na početí miminka. 

Zdroj: REPROMEDA

Zpět

NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU

Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME