Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



KLESÁ DŮVĚRA VE ZDRAVOTNÍ SYSTÉMY



Reprezentativní průzkum mezi přibližně 46 000 respondenty ve 23 evropských zemích - STADA Health Report 2024* - zjistil, že systém zdravotní péče dostatečně neřeší potřeby mnoha Evropanů, což je vede k tomu, že se o své zdraví starají sami. Šesté pokračování mezinárodní studie realizované farmaceutickou společností STADA ve spolupráci s agenturou Human8 Consulting, ukázal, že hodnocení zdravotnických systémů klesá čtvrtým rokem v řadě. Ale důvěra v konvenční zdravotní péči přesto mírně stoupá.

Úroveň zdravotnických služeb, nedostatek personálu a všeobecná nedůvěra k tvůrcům zdravotní politiky - to jsou hlavní příčiny nespokojenosti se zdravotnickými systémy. Nyní s 56 procenty se spokojenost od roku 2020 snížila o 18 procentních bodů. Nejvíce nespokojeni se svým systémem zdravotní péče jsou Maďaři. S klesající mírou spokojenosti bere stále více Evropanů své zdraví do vlastních rukou: 89 procent z nich dělá alespoň jednu věc pro zlepšení svého celkového zdraví, nejaktivnější jsou Finové, Španělé nebo Italové.

Lidé věří lékárníkům

Přestože je nespokojenost se zdravotní péčí rostoucí, důvěra v konvenční medicínu vzrostla. Téměř 7 z 10 Evropanů v průzkumu uvedlo, že konvenční medicíně z velké části nebo zcela důvěřují (nárůst o 7 procentních bodů ve srovnání s rokem 2022). Nejvěrnějšími zastánci konvenční medicíny jsou Finové a Španělé. Ti si nejvíce cení zdravotnických pracovníků, jako jsou lékaři a lékárníci. Jejich rady a doporučení jsou obecně nenahraditelné pro 48 procent Evropanů. Odborné poradenství je pak nejvíce ceněno zejména v Belgii a Irsku (56 %), Německu nebo Holandsku (55 %).

Technologie versus odborníci

Do jaké míry jsme schopni přijímat inovace a digitální technologie? Ze zprávy STADA Health Report 2024 vyplývá, že 62 % Evropanů (63 % Čechů) má obecně pozitivní postoj k umělé inteligenci (AI). Každý druhý (Evropa 47 %, ČR 45 %) se domnívá, že má o této technologii dobré povědomí a věří, že AI bude pro společnost přínosem. Dalších 15 % Evropanů (ČR 17 %) říká, že sice o AI příliš neví, ale nebrání se prozkoumat její možnosti. Nicméně, pokud jde o její využití v osobní zdravotní péči, je většina Evropanů stále rozpačitá. Podle respondentů nemohou nástroje AI konkurovat praktickým lékařům a lékárníkům. Právě jejich doporučením v oblasti volně prodejných produktů přikládají Evropané největší váhu: radám lékařů věří 60 % a lékárníkům 52 % Čechů, zatímco radám AI ohledně zdraví věří jen 9 % Čechů.

Doktor Google

Google ovšem přesto zůstává důležitým zdrojem doplňujících informací pro 40 % Evropanů a 52 % Čechů, kteří k rozhodnutí o nákupu volně prodejných produktů potřebují více detailů.

Obavy z využívání AI ve zdravotnictví

Skepse vůči AI v osobní zdravotní péči má mezi Evropany různé důvody:

  • 64 % dotazovaných (ČR 61 %) se obává možného zneužití osobních údajů a citlivých informací
  • cca 60 % Evropanů (55 % Čechů) znepokojuje absence empatie v důsledku omezení lidské interakce
  • 57 % (v ČR 51 %) má pochybnosti ohledně zabezpečení dat

Například 46 % Čechů se obává, že nejmodernější technologie ve zdravotnictví začnou zdravotníkům brát práci a jejich častější využívání povede k propouštění. Obecně mají větší obavy z AI ženy.

Češi si oblíbili e-Recepty

Jedním z vítaných nástrojů jsou elektronické recepty (59 %), které jsou nejvíce ceněné v České republice (78 %), kde jsou povinné již od roku 2018, a ve Finsku (77 %), které má s jejich využitím rovněž dobrou zkušenost. Digitalizované záznamy o pacientech by uvítalo 54 % lidí (ČR 58 %), stejně jako vyšší počet virtuálních konzultací s lékaři či lékárníky (48 %, ČR 50 %), což je služba, která je momentálně nejvíce žádaná v Bulharsku (59 %). Mezi další oblíbená řešení patří i elektronické příbalové letáky (38 % Evropa, ČR 42 %).

Ačkoliv se bude AI prosazovat dále v různých oblastech zdravotní péče, Evropané mají jasno: měla by být doplňkem, nikoliv náhradou osobní interakce s kvalifikovanými odborníky.

*STADA Health Report 2024 - závěry šesté mezinárodní studie realizované farmaceutickou společností STADA ve spolupráci s agenturou Human8 Consulting, která byla provedena v průběhu února-března 2024 na reprezentativním vzorku 46 000 respondentů ve věku 18 až 99 let z celkem 23 zemí, včetně Belgie, Bulharska, České republiky, Dánska, Finska, Francie, Irska, Itálie, Kazachstánu, Maďarska, Německa, Nizozemska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Slovenska, Srbska, Španělska, Švédska, Švýcarska, Uzbekistánu a Velké Británie. (Reprezentativní vzorek pro každou zemi zhruba 2 000).


Zdroj: Tisková zpráva: 63 % Čechů vnímá umělou inteligenci pozitivně, její využití ve zdravotnictví je však přijímáno velmi zdrženlivě (Výsledky průzkumu; Best Communications)

Zpět

NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU

Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME