
U nás každoročně onemocní KE více než 700 lidí, z nichž pět na nemoc zemře a další desítky mají celoživotní následky.2 Nejvíce nemocných je v Jihočeském kraji, nejméně v Karlovarském. Klíšťata se u nás vyskytují i v oblastech s nadmořskou výškou nad 1000 metrů n.m. a výzkumníci z loňských dat dale zjistili, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu! 3
Klíšťata začínají být aktivní již při teplotách nad 5 °C, proto bychom s příchodem jara měli být na pozoru a pravidelně se po návratu z parku či lesa kontrolovat. Nejčastěji se nenápadní roztoči vyskytují na okrajích lesů a podél vodních toků - nevyhneme se jim ale, jak naznačila loňská data, ani ve velkoměstech, v parcích a zahrádkách.
„Riziko nákazy platí zejména v oblastech položených do 600 metrů nadmořské výšky. Vlivem změny klimatu ovšem i toto číslo postupem času narůstá a není neobvyklé na klíště narazit třeba i na vrcholcích našich nejvyšších hor. Právě v těchto lokalitách mnohdy lidé riziko podcení a nechrání se dostatečně," vysvětluje MUDr. László Wenchich, odborný ředitel EUC Laboratoří.
..........................
Původcem nákazy KE je obalený RNA virus patřící do čeledi Flaviviridae (patří sem také virus žluté zimnice, virus japonské encefalitidy, Zika virus a další), rod Flavivirus, který má tři subtypy - evropský, sibiřský a dálněvýchodní. Molekulární biologie odhalila, že virus klíšťové encefalitidy se vyskytoval v oblasti Západní Sibiře již před cca 3 000 lety. Odtud se rozšířil jak směrem na východ (typ dálněvýchodní), tak na západ (typ středoevropský, resp. evropský), kdy do střední Evropy mohl proniknout zhruba před 2 000 lety. 2
..........................
„Výrazný rozdíl jsme zaznamenali mezi jednotlivými parky i jejich částmi podle toho, zda se jednalo o centrální městské udržované parky nebo spíše o lesoparky s křovinami a stromy. Na různých místech jsme našli od 1 až po 72 klíšťat na sto metrů čtverečních," říká Mgr. Václav Hönig, Ph.D. z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR s tím, že nejvíc se vyskytují v méně udržovaných částech parku. Na pravidelně sekaném trávníku byly nálezy klíšťat ojedinělé.
„Zajímavé je, že jsme ojedinělá aktivní klíšťata našli i v teplejších dnech prosince, ledna i února," dodává vedoucí NRL pro desinsekci a deratizaci SZÚ, Ing. Martin Kulma, Ph.D.
Nelichotivé prvenství
V rámci zemí EU Češi představují téměř čtvrtinu (23 %) všech případů. Srovnatelné riziko nákazy nám ale hrozí i při návštěvě Slovinska nebo Slovenska. Naopak vyrazíme-li k našim bezprostředním západním sousedům, s klíšťaty se pravděpodobně setkáme o něco méně často.4 Nesmíme ale zapomenout, že tímto virem se můžeme nakazit nejen po kousnutí klíštětem, ale i po konzumaci dostatečně nezpracovaných jídel od nakažených zvířat (například čerstvým mlékem či sýry od zvířat chovaných ve volné přírodě).
Do sledování aktivity klíšťat, a to nejen ve městech, se bude brzy moci zapojit i veřejnost prostřednictvím webového portálu Klíšťata ve městě?
Také pomocí aplikace, která se právě vyvíjí, bude možnost hlásit nálezy klíšťat přisátých na lidech nebo na domácích mazlíčcích i nalezených například na zahradě.
„Informace o výskytu lidmi nahlášených klíšťat a také jejich fotografie si pak budou moci všichni prohlédnout v interaktivní mapě," dodává Ing. Pavel Kukuliač, Ph.D. z Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě (VŠB-TUO). Testovací verze aplikace by měla být dostupná na přelomu roku 2024/2025.
První fáze je zrádná, druhá zákeřná
„Infekce virem klíšťové encefalitidy má typicky dvoufázový charakter. Než onemocnění propukne v plné síle, trvá to zpravidla týden až dva. První fáze často připomíná chřipkovitou nákazu - pacienti si stěžují na únavu, bolesti hlavy či svalů. Nemoc doprovází nechutenství, nevolnost nebo horečka. Záludnost onemocnění spočívá v tom, že první fáze odezní a následuje období klidu - týden až dva bez klinických příznaků. Nenechme se tím ale uchlácholit. Virus se množí a připravuje na další útok," vysvětluje MUDr. Wenchich z laboratoří EUC.
Druhá fáze onemocnění je ještě závažnější - mezi symptomy patří zvracení, horečka, ztuhnutí šíje, světloplachost, poruchy spánku a koncentrace nebo dezorientace. Diagnózu lze potvrdit krevními testy a vyšetřením mozkomíšního moku. Léčba vyžaduje hospitalizaci a po propuštění z nemocnice často i dlouhou rekonvalescenci. V nejzávažnějších případech napadá klíšťová encefalitida i centrální nervovou soustavu, následkem čehož může dojít k obrně nervů i smrti.
Cílená léčba klíšťové encefalitidy neexistuje. Pokud dojde k nákaze, léčí se pouze příznaky, nikoliv samotné onemocnění. Ani po vyléčení ale nemají pacienti zdaleka vyhráno. Hrozí jim chronické bolesti hlavy, poruchy sluchu i spánku, soustředění, dále třes, deprese nebo obrna svalů. Po prodělání onemocnění získáme imunitu v řádu až 30 let. Kromě ní je jedinou možnou prevencí očkování, které probíhá třemi dávkami. Přeočkování se doporučuje každých 3 až 5 let.
Kdy se přeočkovat?
Vzhledem k dlouhému časovému intervalu mezi dávkami můžeme snadno ztratit přehled o tom, kdy jsme byli naposledy proti encefalitidě přeočkováni. V takovém případě je vhodné podstoupit test na hladinu protilátek proti klíšťové encefalitidě. Ten nám poskytne relevantní informace o naší obranyschopnosti. Díky testu pacient zároveň zjistí, kdy je na přeočkování správný čas. Po kousnutí klíštětem, zejména, vytvoří-li se po několika dnech v místě po přisátí zarudnutí s výrazným červeným lemem a centrálním vyblednutím, je nutné myslet i na lymeskou boreliózu.
Více o testech na www.euc.cz
Více o projektu Klíšťata ve městě, který odstartoval loni a potrvá ještě 3 roky, se můžete dočíst ZDE
Zdroje: Tiskové oddělení EUC, SZÚ
Reference:
1. https://www.ecdc.europa.eu/en/tick-borne-encephalitis/facts/factsheet
2. https://www.tribune.cz/specialy/e-reprinty/dulezitost-ockovani-proti-klistove-encefalitide_2/
3. https://szu.cz/aktuality/klistata-v-mestskych-parcich-jsou-infikovana-vic-nez-ta-v-prirode/
4. https://www.solen.cz/pdfs/med/2022/04/01.pdf
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.