
V devátém pokračování exkurze po doplňkových, veřejností v současnosti ale často vyhledávaných léčebných přístupech a metodách, se autor, PharmDr. Tomáš Arndt, zaměří na tzv. komunikační molekuly, které využívá fyziologická regulační medicína (FRM).
Fyziologická regulační medicína (dále FRM) patří k méně známým alternativním směrům medicíny, ale má své příznivce. Pochází původem z Itálie (rozšířena je také ve Velké Británii). Některé zdroje uvádějí, že významným zastáncem myšlenky fyziologické regulační léčby je i laureát Nobelovy ceny profesor Montagnier.
Ostatně, občas se setkáváme v lékárnách s recepty na úhradu pacienta na léky s tajuplným názvem GUNA (rovněž italská firma). V případě FRM by se mělo jednat o inovativní přístup založený na obnově fyziologického stavu patologicky změněného organismu za pomoci týchž biologicky aktivních molekul, které jsou přítomny v lidském těle a jež kontrolují a řídí fyziologické funkce u zdravého jedince.
Komunikační molekuly
Tyto biologicky aktivní látky (známé v molekulární biologii), jsou také označovány jako regulační nebo komunikační molekuly. Patří k nim neuropeptidy (komunikační molekuly v nervovém systému), hormony (komunikační molekuly v endokrinním systému), cytokiny (komunikační molekuly v imunitním systému) a růstové faktory, molekuly s regulujícím a stimulujícím účinkem. Někdy jsou označovány jako tzv. "jako messenger molecules".
Mechanismus účinku nízkých dávek regulačních molekul podle FRM spočívá v senzitizaci nebo aktivaci některých buněčných nebo plazmatických receptorových jednotek. Ve FRM se tyto látky používají ve fyziologických koncentracích (tedy koncentracích, v jakých se nacházejí v našem těle). Jedná se o koncentrace ve velmi nízkých dávkách, pro které jsou použity speciální malé hmotnostní jednotky. Ty jsou označované buď jako pikogram na ml (pg/ml) nebo nanogram na ml (ng/ml).
Pro přesnější představu 1 pg je 10-12 gramu (neboli též 1 mg = 1 000 000 000 pg) a nanogram je 10-9 gramu (neboli též 1 mg = 1 000 000 ng).
Tyto dávky jsou anglicky označované jako physiological low doses a jejich příprava probíhá podle specifické technologie nazvané SKA (Sequential Kinetic Activation - sekvenční kinetická aktivace). Sekvenční kinetická aktivace má podle FRM zvyšovat účinnost nízkých dávek komunikačních molekul při léčbě různých onemocnění tak, že se projevuje stejná účinnost těchto látek jako v klasickém dávkovacím režimu, podávání však má mít minimální nebo žádné doprovodné nežádoucí účinky.
Ze zmíněných látek lze jako příklad trochu podrobněji uvést cytokiny. Jsou to regulační a informační molekuly vylučované somatickými (tělními) buňkami, tedy všemi buňkami lidského těla kromě pohlavních. Z molekulárního hlediska se jedná o polypeptidy, které mají významnou roli při udržení homeostázy organismu. Váží se na membránové receptory a spouštějí signalizační kaskádu, pomocí které ovlivňují metabolismus dané buňky. Cytokiny ve FRM hrají roli určité spojky mezi CNS a imunitním systémem. Cytokiny jsou důležitou součástí mozku, mohou měnit chování, paměť, stresové odpovědi a mají také význam při vzniku duševních poruch a poruch chování.
Zastánci FRM se pomocí přípravků snaží obnovit rovnováhu koncentrace komunikačních molekul, a tím nastolit přirozenou rovnováhu v dané oblasti.
U nás jsou nejznámější přípravky firmy GUNA, které mají název firmy v označení doplněný o specifické označení přípravku. Jsou vyráběny v kapkách a granulích (peletách). Dávkování určí lékař, který je předepsal. Při jejich užívání se nesmí zapomenout na to, že se má užívat 15 minut před nebo 15 minut po jídle. Biologicky aktivní látky (tyreotropní hormon, oxytocin, melatonin, neurotrofiny atd.) jsou v nich obsaženy v pikogramech nebo nanogramech. Přípravky dále obsahují k tomu látky v homeopatickém ředění X (je to tzv. decimální homeopatické ředění, jinak označované jako D). To mohou být minerální látky, vitamíny, homeopatické látky (například Bufo rana či Chromium sulfuricum, Lachesis Mutus), organické kyseliny a jejich deriváty (kyselina jablečná, pyruvát a oxalacetát), koenzymy (Q10, nikotinamidadenindinukleotid-NAD) a další látky.
Tyto přípravky jsou lékaři specializovanými na FRM předepisovány v mnoha indikacích. Jako příklady lze uvést: poruchy imunity (alergie, oslabení imunity), regulace funkcí všech systémů, harmonizace hormonální činnosti nebo psychiky, zánětlivá a bolestivá onemocnění nebo detoxikace vmezeřeného vaziva a lymfatické tkáně. Například nedostatečnou funkci kůry nadledvin lze podpořit podle FRM podáváním ACTH (adrenokortikotropního hormonu) nebo vysokou hladinu folikulostimulačního hormonu lze zpětnovazebně regulovat podáváním nízké dávky beta-estrogenu.
Principy FRM jsou poměrně složité, a navíc každý přípravek má jiné složení a charakteristiku a nevejdou se do jednoho článku, proto zájemce odkazuji na speciální literaturu věnovanou tomuto alternativnímu směru medicíny.
PharmDr. Tomáš Arndt
KOMPLEMENTÁRNÍ MEDICÍNA VI. (Homotoxikologie)
KOMPLEMENTÁRNÍ MEDICÍNA VII. (Naturopatie)
KOMPLEMENTÁRNÍ MEDICÍNA VIII. (Gemmoterapie)
Další díly najdete v záložce SERIÁLY na Magazínu
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.