Online informace pro lékárny
KULATÝ STŮL NA TÉMA PREDIABETU
Tempo nárůstu diabetu 2. typu je alarmující. V České republice je nyní více než milion diabetiků 2. typu a každý rok přibývá až 60 tisíc nových pacientů, přičemž se jedná pouze o ty, u nichž bylo toto onemocnění diagnostikováno.
S cílem představit klíčová témata související s prevencí tohoto chronického onemocnění a včasnou intervencí již ve fázi, kdy je možné jej zvrátit, se konal v polovině března, pod záštitou místopředsedy Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny PharmDr. Petra Fifky, kulatý stůl s odborníky.
„Máme další desítky tisíc těch, kteří o své diagnóze nevědí, a statisíce lidí s prediabetem, což je stav, kdy je hladina glukózy v krvi vyšší než obvykle, ale ještě nedosahuje takové úrovně, aby mohla být klasifikována jako diabetes. A právě na tuto fázi je třeba se v rámci prevence zaměřit," říká organizátor kulatého stolu, poslanec PharmDr. Petr Fifka.
Včasné varování
Prediabetes je tedy důležitým varováním a nabízí příležitost k opatřením, která mohou zabránit rozvoji diabetu.
„Pokud se pacient s určitou hodnotou glykémie nezačne léčit, je téměř jisté, že jeho stav přejde v diabetes. Ale už 10-15% snížení hmotnosti může vrátit glykémii do normálu," vysvětluje prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., z České obezitologické společnosti ČLS JEP.
Prediabetem přitom trpí až čtvrtina české populace a téměř polovina lidí ve věku 55 až 64 let. Problémem však je, že prediabetes nemá žádné klinické příznaky a lidé, kteří nechodí na pravidelné preventivní prohlídky, o své zvýšené glykémii nemají tušení. Stav prediabetu může trvat léta a je těžké jej odhalit bez vyšetření hladiny krevního cukru. Prediabetes lze ale režimovými opatřeními zvrátit. Hlavní příčinou je určitě nezdravý životní styl, v němž je rozhodující snadný přístup k jídlu a chuť, nikoli hlad vedoucí k přejídání, a to bez dostatečné kompenzace pohybem.
Jak uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ), sečteme-li Čechy s nadváhou (BMI větší než 25), preobezitou (BMI 25 až 30) a obezitou (BMI větší než 30), vyjde nám, že se výrazně nad zdravou mírou pohybuje více než 60 % z nás. Obezita je nejrozšířenější civilizační onemocnění a vyúsťuje ve zhruba třicet chorob, nejčastěji v takové nemoci, jako jsou kardiovaskulární choroby provázené mrtvicemi a infarkty, cukrovka druhého typu, nádorová onemocnění, kloubní obtíže, poruchy spánku, deprese a chronická respiračních onemocnění.1
Zásadním problémem cukrovky je, že vede k dalším komplikacím - je nejčastější příčinou slepoty, selhání ledvin, neuropatie a významně zvyšuje riziko infarktu myokardu, mrtvice nebo srdečního selhání.
„Epidemii obezity a potažmo diabetu bych přirovnal k problému, jakým je nárůst emisí skleníkových plynů. Oba problémy jsou extenzivně studovány, hodně se o nich hovoří, ale řešení obou je možné pouze na celospolečenské úrovni, k čemuž je nezbytné přijmout zásadní a velmi bolestivá opatření. V obou případech, obávám se, však již pokročily do fáze, kdy je společnost nedokáže kočírovat, natožpak ukočírovat. Určitě ne po dobrém.", varuje prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc., z Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny FN Ostrava v rámci diskuse, která se na toto téma konala v budově Poslanecké sněmovny.
Účastníci kulatého stolu: PhDr. Mgr. Jan Bodnár, LL.M. (VZP ČR), prof. MUDr. Pavel Ševčík, CSc. (FN Ostrava a LF Ostravské univerzity), prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc. (Česká obezitologická společnost ČLS JEP), MUDr. Barbora Macková, MHA (SZU) a Bc. Miloslav Šindelář (Institut moderní výživy).
Odborníci se jednomyslně shodli na multidisciplinárním řešení problematiky prediabetu.
Sociální i ekonomické dopady
„Do budoucna bude stále komplikovanější financovat moderní péči z veřejného zdravotního pojištění, zejména v situaci masového rozšíření některých civilizačních onemocnění. Měli bychom si uvědomit, že zdraví je svým způsobem náš nejcennější majetek, a podle toho se k němu chovat a pečovat o něj, stejně jako se staráme například o své auto. A součástí naší péče by měla být i prevence nemocí, kterým se vyhnout lze a které si zbytečně způsobujeme sami - jako je tomu v případě cukrovky 2. typu," upozorňuje Dr. Fifka.
Zdroj: INSIGHTERS
VYSTŘÍDÁ COVID PANDEMIE DIABETU?
SPORT JAKO SOUČÁST TERAPIE DIABETU
DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.
DOPORUČUJEME
