
Všechno už tu bylo. Už staří Řekové... Tak začíná spousta informací o tom, že pod sluncem se často neděje nic nového. Ovšem tato léčebná metoda nezačala u Řeků, ale dokonce prý ještě dřív, ve starém Egyptě.
Ledovali jste si někdy nějaké zranění třeba mraženým hráškem, samozřejmě v obalu? Pak jste už trochu tuto metodu zkusili.
Analgetické účinky chladného prostředí popsal už Hippokratés. Později, především v době napoleonských válek, se kryoterapie ve formě obkladů ze sněhu a ledu používala například na znecitlivění ran po amputacích. Novodobé možnosti kryoterapie mají svůj původ v začátku 20. století v Japonsku, kde byla zkonstruována první kryokomora.
........................
Léčba mrazem je stále více populární téměř po celém světě.
Podporuje regeneraci celého těla, pomáhá při zotavování svalů tím, že působí protizánětlivě.
Často umí zmírnit příznaky migrény a také pomoci s rekonvalescencí po některých operačních zákrocích.
........................
Co se děje v kryokomoře?
Vzduch je v ní ochlazovaný tekutým dusíkem. Ten je velmi suchý, takže i v minus 110 °C je pro lidské tělo pocitově i fyzicky snesitelný.
Je logické, že vitalizační účinky mají kouzlo v náhlém ochlazení kůže, všech tělesných tkání. Teplota kůže klesne na 2-10 stupňů Celsia. Tím se rychle utlumí kožní nervová zakončení a také zmírní vnímání bolesti. Teplota tělesného jádra zůstává během krátké, pouze několikaminutové terapie, nezměněná. Kombinací extrémního chladu a následného cvičení se zlepšuje krevní oběh, zmenšují záněty a bolesti kloubů, rychleji zotavují svaly, regenerují hlasivky a posiluje metabolismus.
Václav Rázl, jeden z trenérů pražského fitcentra Gymstory, k tomu říká: „Kryoterapie, kdy se vystavíte maximálně po dobu tří minut teplotě přibližně od -110 až do -160 stupňů Celsia, představuje bezpečnou rehabilitačně-relaxační metodu. Výsledkem je pozitivní fyziologická reakce celého organismu, což znamená urychlení procesu hojení, zlepšení imunity, zvýšení odolnosti vůči chladu i celkové vitality."
Jak probíhá návštěva
Od personálu dostanete čelenku, rukavice, ponožky, roušku a dřeváky. Bavlněné kraťasy či legíny a tílko nebo tričko si přineste z vlastních zásob. Po převlečení a případném osušení veškeré vlhkosti (například potu) nejprve vstoupíte do jakési předkomory, která má asi -50 stupňů. Pak projdete do samotné komory a zdržíte se tam maximálně tři minuty. Časovač budete mít na očích a prostor můžete, pokud byste chtěli, kdykoliv opustit. Obsluha kryokomory s vámi bude celou dobu.
Po návštěvě komory postupně sejmete masku, rukavice a čelenku a vydáte se nastartovat krevní oběh na běhací pás nebo rotoped po dobu 10 až 20 minut.
Celotělová kryoterapie je dnes moderním a účinným doplňkem léčení a rehabilitace u revmatoidní artritidy, při revmatismu měkkých tkání nebo při Bechtěrevově chorobě, při artróze nebo při některých poúrazových stavech. Má vliv i na zlepšení obranyschopnosti organismu.
Pro sportovce i pro nemocné
Kryokomoru ocení nejvíc především aktivní sportovci, protože si tak zvyšují kondici i adaptaci na zvýšenou zátěž, zlepšuje se i regenerace organismu. Pomáhá při prevenci, rehabilitaci a léčbě některých sportovních úrazů, například při postižení kloubů a kloubních chrupavek nebo při celkovém přetížení svalů a pohybového aparátu.
Během terapie dochází jak k regeneraci, tak ke zvýšení pohyblivosti kloubů, k větší toleranci fyzické zátěže a k všeobecnému zvýšení výkonnosti organismu jako celku. Díky vyplavování endorfinů se potom člověk cítí v dobré fyzické i psychické kondici. Léčba chladem je vhodná i pro jedince s oslabenou imunitou, při depresích, ale i pro obézní jedince a pro ženy s celulitidou.
Kdo ne?
Návštěva kryokomory se nedoporučuje ženám od 4. měsíce těhotenství, nemocným s akutními potížemi se srdcem a krevním oběhem, s infekcemi kůže, při dýchacích potížích a při alergii na chlad, při onemocnění močových cest nebo při poruchách periferního prokrvení.
Mgr. Jana Ulíková
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.