Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



LETNÍ MĚSÍCE MOHOU BÝT PRO KARDIAKY RIZIKOVÉ



Tropické letní počasí, cesty na dovolenou nebo silně klimatizované budovy. To vše dává zabrat i zdravým lidem, tím spíše těm, kteří mají nemocné srdce. I proto jim kardiologové doporučují nepřeceňovat síly a dbát opatrnosti.

Vysoké teploty, těžký vzduch a ostré sluneční paprsky mohou pro kardiaky představovat výbušnou směs, ať už v Česku, nebo v zahraničí. Lidé s nemocným srdcem by měli vyhledávat stinná nebo polostinná místa, dostatečně pít a konzumovat spíše lehká jídla.

Lidé s onemocněním srdce by měli omezit pobyt v prostředí s teplotními extrémy, a to platí i pro horké letní dny, zvláště na přímém slunci. Vysoké letní teploty také vedou ke zvýšeným ztrátám tekutin pocením, a je proto třeba dbát na dostatečnou hydrataci," vysvětluje prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., předseda České kardiologické společnosti (ČKS).

S ohledem na potřebu doplňování tekutin upozorňují kardiologové i na rozšířený český zlozvyk. „Rozhodně není vhodné hasit žízeň alkoholickými nápoji. Nápoje s vyšším obsahem alkoholu, a platí to i o silnějších pivech, tekutiny nahradí nedostatečně. Samotný alkohol je pak pro srdce nebezpečnou látkou, která zhoršuje jeho funkci a zvyšující riziko poruch srdečního rytmu," varuje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., FESC, FCMA, místopředseda ČKS.

Do parného počasí je také důležité lehce a vzdušně se oblékat, aby se lidé zbytečně nepřehřívali a nezatěžovali organismus. Pozor však na přílišné odhalení, v jehož důsledku může naopak hrozit spálení kůže slunečními paprsky. To je pro kardiaky také zatěžující a na ochranných krémech se tak nevyplatí šetřit.

.....................................

Světlá barva méně absorbuje horko a přírodní materiály umožňují pokožce lépe dýchat, takže se v nich méně potíme. S ohledem na ochranu kůže je lepší mít zakryté lehkým, světlým a prodyšným oděvem větší části těla a ty, které nekryje látka, je dobré chránit alespoň krémy s faktorem SPF 15 a vyšším. 

https://szu.cz/aktuality/jak-si-chranit-zdravi-v-tropickych-dnech/

.....................................

V horkých letních dnech může velkou námahu představovat i krátká procházka - lidé s nemocným srdcem by to s fyzickou aktivitou neměli přehánět. „Větší fyzické výkony je jednoznačně lepší odložit na chladnější dny. Při vyšších teplotách je lepší vynechat také náročné sporty. Pokud kardiaci vyrazí v létě například k moři, měli by před polednem z pláže odejít a vrátit se až odpoledne," upozorňuje prof. Linhart. 

Nejdůležitější zásadou, kterou by měl dodržovat každý kardiak, je pravidelné užívání předepsaných léků. Ani během dovolených a cestování by lidé rozhodně neměli medikaci vysazovat bez předchozí konzultace s odborníkem. „Když má nemocný pocit, že mu léky nedělají dobře, měl by se poradit se svým lékařem. Náhlé vysazení některých léků může totiž vést k prudkému zhoršení stavu," říká prof. Ošťádal.

Vítanou pomocí v tropických teplotách může být i klimatizace, nicméně experti ji doporučují používat s rozvahou, zvláště lidem s potížemi se srdcem. Prudké změny teplot totiž cévní a srdeční systém velmi zatěžují. Automaticky chladit interiér vozu na 21 °C, když venku panují pětatřicítky, tedy není dobrý nápad, podobně jako přechlazování místností. To může vedle tropické rýmy a ucpaných dutin přivodit i vážnější problémy. „Našim pacientům, zejména těm, kteří trpí vleklým srdečním selháváním, může rychlé střídání teplot stav rychle zhoršit," doplňuje prof. Linhart. Doporučuje proto, aby rozdíl mezi vnitřní a venkovní teplotou nebyl větší než 5-7 °C.

Pokud pacienti s nemocným srdcem cestují do zahraničí, měli by podle odborníků brát v potaz i kvalitu místního zdravotnictví. Zároveň by měli být připraveni na situaci, že budou muset lékaři svůj stav vysvětlit, a mít proto s sebou papír s alespoň základními informacemi o svém onemocnění a užívaných lécích, nejlépe v angličtině. „Samozřejmostí by mělo být dobré cestovní pojištění. Spoléhat na proplacení výloh ze základního zdravotního pojištění se nevyplácí, částky účtované v zahraničí za péči často přesahují úhrady našich pojišťoven, někdy i několikanásobně, " varuje prof. Linhart.  

Zdroj: MaVePR

KLIMATIZACE UMÍ I UŠKODIT

POTÍŽE Z PŘEHŘÁTÍ

Zpět

NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU

Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME