Online informace pro lékárny
LÉTO S COVIDEM
Opětovný nárůst onemocnění covid-19 je patrný ve většině zemí EU. Souvisí s šířením nových subvariant Omikronu. Jak uvedlo v tiskové zprávě Ministerstvo zdravotnictví k 1. 7. 2022, zdravotní dopad šíření nákazy v České republice je zatím mírný, nedochází k nárůstu počtu těžkých případů v nemocnicích. Systém řídícího týmu ministerstva zdravotnictví je na zvyšující se čísla připraven.
Šíření nákazy zesiluje ve všech regionech ČR. Týdenní počet záchytů nákazy roste nad hodnotu 50/100tis. obyvatel. Opětovný růst počtu nákaz souvisí s šířením nových subvariant Omikronu (BA.4 a zejména BA.5), které svou nakažlivostí vytěsňují průvodní dominantu BA.2.
V České republice se zvyšuje pravděpodobnost rizikových kontaktů v populaci, a to i pro potenciálně zranitelné skupiny. Populační zdravotní dopad onemocnění covid-19 zásadně snižuje zejména očkování, které drží významný ochranný efekt proti těžkému průběhu nákazy. Nové varianty viru mají velkou schopnost prolomit imunitní ochranu a nakazit člověka po prodělané nákaze nebo po očkování. Očkovaní však mají stále násobně menší riziko vážných komplikací.
„Ministerstvo zdravotnictví je v neustálém kontaktu s Národním institutem pro zvládání pandemie i Centrálním řídícím týmem, které se pravidelně scházejí. Ti celou situaci důkladně mapují na základě dostupných dat," řekl náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic. Zdůraznil, že ministerstvo zdravotnictví v tuto chvíli nevnímá potřebu pro restrikce a stav pandemické pohotovosti: „Všechna naše doporučení jsou na bázi osobní odpovědnosti a apelu. Nejsme v situaci před dvěma lety, teď o viru víme více, jsme připraveni a naše systémy běží. Chceme se řídit fakty a statistikami z nemocnic."
Aktuálně je denně prováděno průměrně 4 - 6 tisíc testů. Z toho více než 75 % tvoří testy indikované z klinických nebo epidemiologických důvodů. Aktuální odhad R pro ČR je na začátku prázdnin 1,51.
Zdroj grafu: Tisková zpráva MZ ČR, 1. 7. 2022
Praha ukazuje na blížící se nárůst případů
Jasným indikátorem narůstajícího šíření viru je rostoucí zátěž pražské populace, která je více než dvojnásobná proti průměru ČR. Pražské vodovody a kanalizace monitorují odpadní vody ve vybraných lokalitách již od července 2020 a díky společně vyvinuté metodě s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze nyní umí identifikovat i variantu Omicron.
„Tato metoda může představovat významnou pomoc v boji s epidemií a doplnit stávající data ze zdravotnictví, kam patří běžně používané charakteristiky záchytu viru antigenními a PCR testy. Oproti těmto charakteristikám ale analýza poskytuje data ve značném předstihu, často i více než týdne, a hlavně umožňuje identifikaci na úrovni lokální (např. výrobního závodu, areálu, školy)," říká Ondřej Beneš, technický a obchodní ředitel skupiny Veolia v České republice. Na přítomnost viru v pražských odpadních vodách upozornil první červencový týden i prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc., který zdůraznil fakt, že současné hodnoty přesahují hodnoty z vrcholů vln covidu v minulosti. Nárůst případů se tedy dá očekávat velmi strmý.
Zdroj grafu: Tisková zpráva MZ ČR, 1. 7. 2022
Varianty BA.4 a BA.5 byly poprvé detekovány v Jižní Africe v lednu a únoru 2022 a od té doby se tam staly dominantními variantami. Obě linie obsahují aminokyselinové substituce L452R, F486V a R493Q ve vazebné doméně spike receptoru ve srovnání s BA.2. Předběžné studie naznačují změnu antigenních vlastností BA.4 a BA.5 ve srovnání s BA.1 a BA.2.
Subvarianty omikronu BA.4 nebo BA.5 jasně dominují
Národní referenční laboratoř (NRL) pro chřipku a nechřipková virová respirační onemocnění SZÚ potvrdila k 4. červenci vývoj sledovaný už zhruba měsíc. Stále dochází k dalšímu nárůstu subvariant BA.4 nebo BA.5 ve výsledcích vzorků z diskriminačních PCR testů. Mezitýdenní nárůst představuje zhruba 12 % a celkem tak subvarianty omikronu BA.4 nebo BA.5 dominují v ČR už z 87 %.
„Pozorujeme výrazný posun v zastoupení zachycené specifické mutace L452R, která ukazuje právě na šíření subvariant BA.4 nebo BA.5. a nyní se dostáváme na téměř 87% (86,89 %) zastoupení ve vzorcích. Už i sekvenační data, která mívají zhruba 14 dnů zpoždění, postupně promítají tento vývoj," potvrzuje vedoucí národní referenční laboratoře RNDr. Helena Jiřincová.
Varianty BA.4 ani BA.5 podle dosavadních poznatků z klinické praxe nijak významně nemění a nezhoršují průběh infekcí u pacientů, ale podle dostupných dat zřejmě lépe unikají virus neutralizačním protilátkám navozeným předchozími onemocněními. Imunita po prodělání nemoci tedy nemusí být spolehlivou ochranou před infekcí. Důležitou ochranu proti závažnému průběhu nemoci tak stále poskytuje přeočkování takzvaným boosterem, nebo samozřejmě základní očkování dvěma dávkami u těch, kteří se dosud očkovat nenechali.
Zdroje: MZ ČR, SZÚ
K problematice jsme psali:
DVOUBAREVNÁ NADĚJE PRO LÉČBU COVID-19
NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.
DOPORUČUJEME
