Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



LIDÉ SPOLÉHAJÍ NA LÉKÁRNÍKY I V PŘÍPADĚ VÝPADKŮ LÉKŮ



V reprezentativním průzkumu SC&C pro Českou lékárnickou komoru (ČLnK), který proběhl v září a říjnu 2023, se ukázalo, že lidé mají vysokou důvěru v rady a doporučení lékárníka - rady farmaceutů ohledně času a délky užívání léků podle průzkumu dodržuje 98 % lidí.

 Lékárna je stále místem první volby

Lékárna je i nadále pro více než polovinu pacientů prvním zdravotnickým zařízením, kam při méně závažných zdravotních potížích zamíří, a právě na lékárníky se lidé nejčastěji obrací i v případě, že nemohou sehnat léky. Vysoká úroveň důvěry v rady a doporučení lékárníka přetrvává a dlouhodobě přesahuje hodnotu 8 bodů z 10. Více než polovina pacientů (54 %) jde při mírnějších zdravotních obtíží raději do lékárny než ke svému lékaři (19 %), do nemocnice nebo jinam (9 %).    

„Lékárny patří do systému zdravotnictví podobně jako nemocnice či odborné ambulance. Jak se ukazuje, dlouhodobě platí, že pro většinu pacientů je lékárna místem první volby, pokud řeší méně závažné zdravotní obtíže," říká Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident ČLnK.

PharmDr. Martin Kopecký, PhD., viceprezident ČLnK, dodává: „Nejčastěji za námi pacienti přicházejí, pokud potřebují poradit s léčbou například respiračních onemocnění, zejména nyní v období podzimních viróz, angín či chřipky. Lékárníci pomohou se samoléčbou, ale mohou také vyhodnotit, že situace již vyžaduje návštěvu lékaře a pacientovi ji doporučit." 

Lékárníci pomáhají pacientům řešit výpadky léků

Podle průzkumu se s výpadky léků letos setkalo 44 % respondentů, kteří situaci nejčastěji řešili s pomocí lékárníka (42 % z nich). Ti pacientům mohou v některých případech nabídnout výdej jiného léku (generickou substituci) či připravit individuálně připravovaný léčivý přípravek (například v případě antibiotických nosních kapek). Práce spojená s řešením výpadků je nicméně zátěží i pro lékárníky, kromě shánění léků pro pacienty je nutná i častější komunikace s lékaři. Podle dat z průzkumu se s výpadky letos setkalo o 27 % více lidí než v roce 2021. 27 % respondentů uvedlo, že se letos s výpadky léků potýkali opakovaně.

 „Potvrdilo se, že role lékárníků je při výpadcích léků nezastupitelná, protože právě oni pacientům pomáhají situaci řešit. Důležité je, že v drtivé většině případů existuje způsob, jak lék v době jeho výpadku nahradit či individuálně připravit. I přes výpadky některých antibiotik tak například nedošlo k tomu, že by pacienti zůstali bez adekvátní antibiotické léčby," popisuje PharmDr. Martin Kopecký.

Doplatky na léky by měly být podle pacientů všude stejné

Průzkum se dotkl i tématu doplatků za léky a ochranných limitů. Podle velké většiny respondentů by doplatky na léky měly být sjednoceny a po překročení ochranného limitu by již lékárny neměly započitatelné poplatky od pacientů dál vybírat a jejich administraci se zdravotní pojišťovnou provést samy.

Téměř tři čtvrtiny lidí (74 %) si myslí, že doplatky na léky by měly být všude stejné. Tento názor společnosti je dlouhodobě stabilní, což vyplývá z pravidelných průzkumů ČLnK již od roku 2017. Téměř 60 % populace by také uvítalo, kdyby lékárny po překročení ochranného limitu již nemusely vybírat další započitatelné doplatky za léky. Tento postoj je logický i z pohledu lékárníků.

„Ochranné limity slouží v podstatě jako ochrana dostupnosti léčby a jsou nastaveny různě pro konkrétní skupiny pacientů, například pro seniory či osoby se zdravotním postižením. Dnes systém funguje tak, že i po překročení limitu musí lékárny doplatky od pacientů vybírat, s tím, že lidem pojišťovna peníze vrací zpětně. Toto řešení považujeme za zbytečně složité, efektivnější by bylo, aby pacienti po překročení ochranného limitu už započitatelné doplatky v lékárně neplatili. Administrativa by pak probíhala pouze mezi zdravotní pojišťovnou a lékárnou," říká Mgr. Aleš Krebs.

.............................

O limitech doplatků na léčiva a potraviny pro zvláštní lékařské účely pojednává § 16b zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Zákon řeší, kdo a za jakých okolností má nárok na vrácení přeplatku za doplácení za léky a o jednotlivých limitech. Pojištěnec si nijak nemusí doplatky hlídat, i když je lze často zjistit z klientských systémů.

.............................

Úhrady léků a doplatky jsou pro širokou veřejnost obtížně pochopitelnou problematikou

Ceny i úhrady léků se vlivem pravidelných revizí SÚKL neustále mění. Problémem je ovšem nynější systém, kdy se o ukončení revize lékárníci dozvídají s nedostatečným předstihem, při tom se jedná o změny cen a úhrad i o desítky procent. Dalším problémem je, že revize se někdy týkají příliš široké skupiny léků a jindy třeba jen jednoho léku. Tím vznikají rozdíly v cenách, úhradách a doplatcích u téhož léku s různým počtem tablet.

„Revize cen léků probíhají často a dotýkají se prakticky všech léčivých přípravků. Přestože oficiálně mají lékárníci na doprodej léků za původní cenu tři měsíce, nižší úhrada platí ihned.  Reálně se o revizi dozvídáme maximálně 20 dní před změnou. V takovém případě je často nemožné optimalizovat zásoby, protože chronické léky jsou většinou předepisovány pacientům na tři měsíce léčby a lékárník nemůže ovlivnit, zda si pacient v rozhodných 10 či 20 dnech lék přijde vyzvednout," uzavírá prezident ČLnK.

Zdroj: Tisková zpráva ČLnK

Zpět

NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU

Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME