
Letní měsíce jsou tu a my už většinou víme, jak strávíme volné dny. Obvykle máme i své pevné plány, ale - možná netušíme, jaký typ relaxace pro nás není ten pravý. Těžko komukoli říkat jakékoliv moudra, ale stojí za to zamyslet se nad radami člověka, jehož kredit a prestiž je u nás na nejvyšší úrovni. Je to prof. PaedDr. Pavel Kolář, Ph.D. Chybný odpočinek je podle jeho názoru častým důvodem nemocí, a to jak tělesných, tak psychických.
Způsob odpočívání je zásadní
„Nejde o to, nakolik odpočíváme, ale jakou formou," říká ve své knize Posilování stresem s podtitulem Cesta k odolnosti.
„Pokud děláte práci vysoce náročnou na komunikaci, pracujete v hlučném prostředí, v časovém stresu, s nutností značné koncentrace, a navíc s potřebou empatického chování, neměli byste jet na dovolenou do velkoměsta nebo na poznávací vysoce náročné cesty, kdy se pod vlivem každodenního stěhování dostatečně nevyspíte, musíte se různě přesouvat atd. Jste vlastně potom zase pod stresem, i když v jiném prostředí - a s pocitem, že máte dovolenou."
V charakteristice popsané pracovní činnosti se najde většina lékárníků, co myslíte?
Takové typy dovolených lákají, ale nelze si při nich odpočinout, organismus se nezregeneruje.
„Sám vím," tvrdí prof. Kolář, „že se jednou za čas potřebuji dostat tam, kde mám možnost být v přírodě, dostatečně se vyspat, pravidelně najíst, mít přiměřenou míru pohybu a méně podnětů jako je mobil, hluk, alkohol... Tím si můj organismus odpočine celkem spolehlivě a zase najde svou vnitřní chemickou rovnováhu."
Někdy jsou léky zbytečné?
Prof. Kolář zastává názor, že medicína nedostatek skutečného odpočinku podceňuje a nebere ho jako příčinu tělesných a duševních nemocí. Operuje, nasazuje léky - a přitom forma a způsob odpočinku má mnohdy stejný význam, jako farmaka. Úspěšná léčba je možná, když se člověk zbaví mobilu a počítače, upraví se mu dietetický režim, absolvuje relaxační procedury, dostatečně a kvalitně se vyspí a získá náhled na onemocnění.
Možná, že výše zmíněné je dobrým návodem i pro zdravé, ale unavené lékárníky.
......
Léky řešíme v medicíně každý den, odpočinek - tento základní medikament - podceňujeme.
......
Spánek nemá konkurenci
Podle prof. MUDr. Karla Šonky, odborníka na spánkovou medicínu, je nedostatečný a nekvalitní spánek příčinou téměř třetiny zdravotních problémů. Začínají chronickým stresem, který často vede k depresím, k diabetu, k hypertenzi, ale i k cévním mozkovým příhodám a nádorům. Špatný spánek je také příčinou zvýšené chuti k jídlu a následné obezity, a ta zas urychluje vznik zmíněných civilizačních onemocnění.
Únava akutní, ale i chronická
Někdy stačí, abychom se během víkendu dobře vyspali, a je po únavě. Chronickou únavu nevyřeší pasivní víkendový odpočinek, lékaři doporučují fyzickou i metabolickou zátěž, tedy lehký pohybový program. Ale třeba na chvíli i dobrou knížku, na kterou jste už dlouho neměli čas.
Relaxace je správná cesta
Pokud se ji naučíme, máme téměř vyhráno; je to schopnost vnitřně se zklidnit, uvolnit veškeré svalové a psychické napětí, odpoutat se...
„Hlubokou relaxací můžeme přeladit i naše vegetativní funkce, které normálně neovládáme, dokonce i zklidnit tepovou frekvenci," vysvětluje prof. Kolář.
„Hloubka relaxace je nám dána individuálně. Kdo to umí, mívá pevnější duševní i tělesné zdraví, lepší pracovní výkonnost, lépe se soustředí, méně unaví a bývá v životě spokojenější. Naopak ten, kdo je příliš napjatý a křečovitý, bývá náladový, úzkostlivý, podrážděný, konfliktní a mívá poruchy spánku. Navodit hlubokou relaxaci je stejně těžká záležitost jako učit se sportovním dovednostem. Potom je důležité umět ji přenést do stresových situací a pomocí vnitřního uvolnění umět odstínit vnější stresové vlivy. Cílem je na chvilku se zastavit a zklidnit i při velkém záběru během dne nebo i při rachotící sbíječce. Ono se to nezdá," dokládá prof. Kolář, „ale už jen celodenně působící akustické podněty člověka velmi stresují. Hluk je obrovská zátěž, na kterou se organismus neumí úplně adaptovat. Podstatou dobré relaxace je dechový stereotyp. Ačkoliv je dýchání do určité míry podvědomý proces, na jeho zlepšení může pracovat každý. Již ze způsobu dýchání a z toho, které svaly při něm zapojujeme, se dá snadno vyčíst, nakolik je člověk ve stresu a jak je na tom s relaxační schopností."
Třeba si při dovolené můžeme rady pana profesora Koláře zkusit. Nebudeme se štvát za kilometry po horách, když bude vedro, zajdeme si do lesa - a budeme relaxovat, dýchat, slyšet ticho a klid.
Mgr. Jana Ulíková
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.