Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



MŮŽE KVASINKA OVLIVNIT PAMĚŤ A ZPŮSOBIT DEMENCI?



Zajímavosti ze světa medicínské vědy a farmaceutického výzkumu pro Magazín zpracovává Mgr. Karel Šlegr. Vždy v této nové rubrice najdete krátký informativní článek, zdroj pro případné detailní prostudování problematiky a komentář autora.

.....................................

MŮŽE KVASINKA OVLIVNIT PAMĚŤ A ZPŮSOBIT DEMENCI?

Studie ukazuje, že Candida albicans snadno prochází hematoencefalickou bariérou, může poškodit mozek a zhoršuje krátkodobou paměť.

Kvasinka Candida albians patří mezi fakultativní patogeny a ve střevech se vyskytuje asi u 75 procent lidí. Tato houba kolonizuje také sliznice hrdla a hltanu, stejně jako oblast genitálií a kůži. Pokud se rozmnoží nad rámec místní flóry, může dojít ke kandidóze. Při normální kolonizaci nejsou žádné příznaky. Otrava krve nebo zápal plic může být spuštěn u lidí s oslabenou imunitou. Všechny orgány mohou být poškozeny kandidózou.

Výzkumný tým vedený Davidem Corrym z Baylor College of Medicine v Houstonu nyní ukazuje, že Candida albicans může dokonce poškodit mozek a způsobit problémy s pamětí. Výsledky studie byly zveřejněny v časopise „Nature Communications". Na myším modelu se vědcům podařilo prokázat, že intravenózní injekce s 25 000 buňkami rodu Candida může vést k vysoce lokalizované cerebritidě. Dále byla dokumentována akumulace aktivovaných mikrogliálních a astrogliálních buněk.

Hovoříme o tzv. beta-amyloidních molekulách v mozku. Tyto bílkovinné usazeniny jsou považovány za hlavní příčinu Alzheimerovy choroby, protože mají neurodegenerativní účinek, vyvolávají zánětlivé reakce a v konečném důsledku brání přenosu signálů v mozku.

Jak může kvasinka ovlivnit paměť?

Když se tato kvasinková houba aplikuje do krevního oběhu myší, může patogen překonat hematoencefalickou bariéru. Důsledkem byla kromě krátkodobé poruchy prostorové paměti aktivace mikroglií a zánětlivé reakce. V důsledku toho se kvasinky zachytily ve strukturách podobných granulomům, tzv. houbou indukované gliové granulomy. Mírné zhoršení paměti ustoupilo s odstraněním plísně.

"Naše zjištění jsou důvodem k dalším studiím s cílem pochopit vliv chronické cerebritidy na kognitivní a imunitní funkce," uvedli vědci.

Studie ukazuje, že Candida albicans snadno prochází hematoencefalickou bariérou a zhoršuje krátkodobou paměť. Za klidových podmínek se do mozku dostává poměrně velká část srdečního výdeje, přibližně 14 procent. Proto je náchylný k invazi patogenů přenášených krví. Mezi ně patří i kvasinkové houby. Kandidové infekce mozku byly dlouho nejčastější příčinou mykotického mozkového abscesu pozorovaného při pitvě. Vědci mají podezření, že kvasinkové houby hrají roli také při vzniku Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby nebo roztroušené sklerózy.

Patogeneze Alzheimerovy choroby není zcela objasněna. Předpokládá se, že prekurzory amyloidních plaků patří mezi nejpravděpodobnější příčiny vzniku Alzheimerovy choroby.

"Zvláště nebezpečný je zde speciálně modifikovaný typ β-amyloidního peptidu. Ty se díky své struktuře velmi rychle shlukují a následně se ukládají v mozku," říká profesor Dr. Milton T. Stubbs z Ústavu biochemie a biotechnologie na Univerzitě Martina Luthera v Halle-Wittenbergu (MLU). Ve spolupráci s dalšími kolegy vyvinul protilátku proti těmto proteinovým depozitům. Výsledky studie byly prezentovány v loňském roce.

„Naše nová protilátková účinná látka by měla začít účinkovat, když se nebezpečné peptidy již v těle vytvoří. Můžete si to představit jako vysavač, který odstraňuje látky ze systému," říká Dr. Inge Lues, ředitelka rozvoje společnosti Probiodrug a spoluautorka publikace.

Zatím neexistuje žádný lék, který by dokázal nemoc vyléčit. V terapii se používají například inhibitory acetylcholinesterázy, které zpomalují odbourávání acetylcholinu v synapsích. Tento přenašeč zajišťuje přenos signálu na nervové buňce. Kromě toho může antagonista NMDA memantin chránit nervové buňky před nadměrným přílivem neurotransmiteru. Přetížení by vedlo ke smrti nervových buněk. Dále lze přípravky z ginkga využít při léčbě Alzheimerovy choroby.

Zdroj: https://www.apotheke-adhoc.de/

Mají demence a parodontitida souvislost?

Nejenom kvasinky. Zkoumají se i další patogeny v mozku a jejich možný dopad na vznik Alzheimerovy nemoci (AN). V posledních letech roste počet klinických studií, že existuje souvislost mezi parodontitidou a AN. Například Porphyromonas gingivalis, základní patogen chronické parodontitidy, byl identifikován v mozku pacientů s AN. Chronická parodontitida a infekce Porphyromonas gingivalis byly identifikovány jako významné rizikové faktory pro rozvoj Aβ plaku, demence a AN. Studie pacientů s AN s aktivní chronickou parodontitidou zaznamenala významný pokles kognice (škála hodnocení Alzheimerovy choroby - Mini Mental State Examination scale) po dobu 6 měsíců ve srovnání s pacienty s AN bez chronické parodontitidy, což vyvolává otázky o možném mechanismu působení. Předpokládá se, že prevence šíření P. gingivalis z místa parodontitidy do mozku a inhibice jeho neurotoxicity by mohly být pro pacienty velice přínosné.

V poslední době se zdá, že vše, co se odehrává v lidském těle je důsledkem řízeného nebo neřízeného zánětu...

Studie pro zvídavé:

  • Porphyromonas gingivalis in Alzheimer's disease brains:Evidence for disease causation and treatment with small-molecule inhibitors: Dominy SS, Lynch C, Ermini F, Benedyk M, Marczyk A, Konradi A, Nguyen M, Haditsch U, Raha D, Griffin C, Holsinger LJ, Arastu-Kapur S, Kaba S, Lee A, Ryder MI, Potempa B, Mydel P, Hellvard A, Adamowicz K, Hasturk H, Walker GD, Reynolds EC, Faull RLM, Curtis MA, Dragunow M, Potempa J. Porphyromonas gingivalis in Alzheimer's disease brains: Evidence for disease causation and treatment with small-molecule inhibitors. Sci Adv. 2019 Jan 23;5(1):eaau3333. doi: 10.1126/sciadv.aau3333. PMID: 30746447; PMCID: PMC6357742.
  • Association of Porphyromonas Gingivalis, a Major Periodontopathic Bacteria, in Patients with Alzheimer's Disease: Marta R, Paula LJ, Sofia VA, Júlio PJ, Amaral B a kol. (2021) Asociace Porphyromonas Gingivalis, hlavní parodontopatické bakterie, u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Int J Oral Dent Health 7:131. doi.org/10.23937/2469-5734/1510131

NOVÉ INDIKACE PRO KOLCHICIN

ANTIKONCEPČNÍ PILULKY - VÝRAZNĚ ZVÝŠENÉ RIZIKO DEPRESE

Zpět

V LISTOPADU DO BRATISLAVY

Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.

VAKCÍNY JSOU NA CESTĚ

Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.

PRVNÍ ČESKÉ DÍTĚ ZE ZKUMAVKY SLAVÍ 43. NAROZENINY

4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.

SZÚ MÁ 100 LET

5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz

DOPORUČUJEME