
CRP neboli C-reaktivní protein je bílkovina, kterou tělo produkuje při reakci na jakýkoliv zánět. Ten v organismu vzniká jako přirozená odezva na poškození tkání při nemoci či například po poranění. CRP je jedno z nejčastějších krevních vyšetření, se kterým se setkáváme v ordinaci praktického lékaře. Provádí se většinou u pacientů vykazujících příznaky jako je teplota, únava či bolest v krku. Pomáhá totiž odhalit přítomnost zánětu a orientačně rozlišit bakteriální a virovou infekci.
Vysoká hladina CRP v krvi svědčí často pro infekci bakteriální. Ne vždy tomu tak ale musí být. Poukazovat může i na přítomnost viru, nemoci kloubů, maligní nádory nebo prodělaný infarkt myokardu.
„U zdravého jedince dosahuje hladina CRP maximálně 3 mg/l, pokud hodnoty překročí tuto hranici, svědčí to o přítomnosti zánětlivého procesu v těle. Středně těžký zánět se obvykle projevuje hodnotami mezi 40-200 mg/l, extrémně vysoké hodnoty nad 200 mg/l vyžadují okamžitý lékařský zásah," upozorňuje MUDr. Jarmila Bečvářová z laboratoře SYNLAB. Zánět přitom může mít akutní nebo chronický charakter.
Akutní nebo chronický zánět?
„Při akutním zánětu se hladina CRP může rychle zvýšit v závislosti na rozsahu zánětu, chronický postupuje daleko pomaleji a může vést k trvalému poškození tkání či kloubů. Hladina CRP bývá u chronických zánětů zvýšená dlouhodobě, což může být jedním z vodítek pro stanovení diagnózy," přibližuje MUDr. Bečvářová.
Kdy nasadit antibiotika?
CRP test využívají lékaři primárně proto, aby zjistili, zda je v těle přítomný zánět, a pokud ano, pátrají dále po jeho příčině. Jeho vůbec nejčastější účel je rozlišení virové od bakteriální infekce, jejichž klinické příznaky bývají podobné, ačkoliv léčba se výrazně liší. Zatímco na bakteriální onemocnění lékař nasadí antibiotika, nemoci způsobené virem je třeba léčit antivirotiky. Nelze se však vždy odrážet jen od samotných výsledků testu.
„V minulosti se předpokládalo, že vysoké CRP vždy svědčí pro bakteriální infekci. Posun lékařské vědy však ukázal, že může poukazovat i na mnohé jiné zdravotní potíže," osvětluje Jarmila Bečvářová.
Obecně platí, že u virových infekcí je hladina CRP většinou zvýšená mírně, zatímco u bakteriálních výrazně. To platí zejména pro některé typické bakteriální infekce, jako je například angína způsobená Streptococcus pyogenes, kde se hladiny CRP obvykle pohybují mezi 40-160 mg/l. Virová onemocnění, jako je infekční mononukleóza nebo enterovirové infekce, se většinou projevují nižšími hladinami CRP do 60 mg/l. Stejných hladin však mohou dosahovat i specifické bakteriální infekce, jako jsou například chlamydie.
„Hladina CRP reaguje na jakékoliv infekční agens v těle. Nelze tedy uvažovat černobíle. Pro stanovení diagnózy je vždy nutné posoudit celkový zdravotní stav pacienta a provést navazující vyšetření, jako jsou základní biochemické testy, výtěr z krku, vyšetření moči a další," říká MUDr. David Škarda, manažer ambulancí SYNLAB, a dodává: „Rozlišení bakteriální a virové infekce dle hodnot CRP je možné orientačně využít spíše u dětí, které ještě nebývají zatížené chronickými nemocemi dospělých."
Dětský imunitní systém navíc reaguje na infekce, převážně bakteriální, rychleji (6-12 hodin od nákazy), což lékařům umožňuje sledovat průběh onemocnění a efektivitu léčby dříve než u dospělých. U malých dětí je však třeba brát v potaz, že výsledky CRP může zkreslit nedávno podstoupená vakcinace.
Výsledek vyšetření CRP má lékař k dispozici do několika minut. Velkou výhodou testu je totiž množství krve a čas, který je pro jeho provedení potřeba.
„Většina praktických lékařů má v ordinaci k dispozici jednoduchý analyzátor, který hladinu CRP změří z kapky krve do několika minut. Krev je pro zjištění hladiny tohoto proteinu rovněž možné poslat k otestování do laboratoře, kde je většinou vyhodnocena tentýž den," přibližuje MUDr. Bečvářová.
Pokud si chce pacient hladinu CRP ověřit sám, mimo ordinaci lékaře, můžete se otestovat prostřednictvím dostupných domácích testů, nebo jako samoplátce v odběrových pracovištích jako je SYNLAB. Vyšetření lze objednat i online na www.eshop-synlab.cz. Výsledky je ale následně vždy nutné konzultovat s lékařem, který doporučí další postup a nejvhodnější léčbu.
Zdroj: Tiskové a PR oddělení synlab czech s.r.o.
JE TŘEBA NOVÝ DOPORUČENÝ POSTUP ANTIBIOTICKÉ LÉČBY
VÝVOJ ANTIBIOTIK PROTI REZISTENTNÍM BAKTERIÍM
KDY SE PŘEOČKOVAT U OČKOVÁNÍ Z DĚTSTVÍ?
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.