
Nemoci srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí v Evropě. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky mají u nás na svědomí více než 40 procent všech úmrtí. Jejich rostoucí výskyt souvisí se špatnou životosprávou, nadváhou, kouřením a roli hraje také chronický stres. Pravidelný pohyb a cvičení spolu s vyváženou stravou mohou významně snížit riziko kardiovaskulárních příhod.
Příznivý vliv na srdce mají potraviny bohaté na omega-3 mastné kyseliny, ale také byliny jako hloh nebo česnek a antioxidanty obsažené v borůvkách a zeleném čaji.
Ořechy a semínka jsou nejen chutnou, ale také velmi zdravou součástí jídelníčku. Jsou totiž vynikajícím zdrojem nenasycených mastných kyselin, které jsou pro naše srdce a cévy nesmírně důležité. Omega-3 mastné kyseliny obsažené například ve lněném semínku, chia semíncích nebo vlašských ořeších mohou pomoci snižovat hladinu triglyceridů v krvi, což je pro zdraví srdce klíčové. Triglyceridy se v přebytku usazují na stěnách tepen a způsobují jejich kornatění. Doporučuje se denně sníst alespoň hrst vlašských ořechů nebo lžíci lněného semínka zamíchaného například v jogurtu. Ořechy a semínka jsou však kaloricky bohaté, proto je konzumujte s mírou, zejména pokud se snažíte zhubnout.
Jaké ořechy a semínka jsou nejbohatší na nenasycené tuky?
Lněné semínko je dostupné, přesto nedoceněné, obsahuje totiž kromě omega-3 mastných kyselin také velké množství vlákniny, širokou skupinou nízkomolekulárních polyfenolů - lignanů a dalších prospěšných látek. Pravidelná konzumace lněného semínka může pomoci snižovat hladinu cholesterolu, prospívá lepšímu trávení, podpoří zdravou střevní mikroflóru a pomáhá při zácpě. Vláknina z lněného semínka zpomaluje vstřebávání cukru, což je prospěšné pro ty, kteří se snaží udržet si zdravou váhu. Obsažené lignany mají silné antioxidační účinky a pomáhají chránit buňky před poškozením.
Bylinné „srdcovky"
„Pro srdeční činnost a činnost cév je nutné na prvním místě použít byliny, které pročišťují cévní systém. Jsou to například pelargonie, gotu kola, česnek či echinacea. Po pročištění je nutné posílit stěny cév a zde využijeme gemmoterapeutika z kaštanu jírovce, jeřábu oskeruše a jinanu. Přímo na podporu srdeční činnosti je pak vhodné gemmoterapeutikum z hlohu, lnu a olše," doporučuje česká bylinkářka Jarmila Podhorná.
Bylinkářka doporučuje také konzumaci černého rybízu, borůvky, aronie a růže šípkové, které lze získat také ve formě gemmoterapeutik.
Sportem ke zdraví (srdce)
Lidé vykonávající pravidelně nějakou pohybovou aktivitu mají o více jak 30 % nižší pravděpodobnost vzniku nemocí srdce, cév a předčasného úmrtí. Přitom platí, že čím dříve člověk s pohybem začne, tím je ochranný efekt větší. Studie potvrdily, že i lidé, kteří mají nadváhu, ale přesto pravidelně sportují, jsou vystaveni mnohem menšímu riziku infarktu a srdečně-cévních onemocnění, než lidé štíhlí, ale pohodlní. Pravidelný pohyb je jedním z nejdůležitějších faktorů pro udržení zdraví. Různé druhy fyzické aktivity přispívají k posílení srdce, zlepšení krevního oběhu a snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění. Pravidelný pohyb pomáhá udržovat cévy pružné a snižuje riziko vzniku krevních sraženin. Pohyb zvyšuje kapacitu plic a lepší okysličování organismu. Fyzická aktivita pomáhá uvolňovat endorfiny, které mají příznivý vliv na náladu a snižují stres.
Mezi nejvhodnější sportovní aktivity pro zdravé srdce patří zejména vytrvalostní sporty jako běh, chůze, nordic walking, plavání nebo jízda na kole.
Prospěšné jsou pro kardiovaskulární systém také taneční aktivity, které výrazně zlepší kondici i koordinaci jedince. Jóga pak kombinuje fyzické cvičení s dechovými technikami a relaxací, což přispívá ke snížení stresu a zlepšení celkového zdraví. Pilates zlepšuje držení těla, flexibilitu a sílu hlubokých svalů.
Lidé s nemocným srdcem se musí vyhýbat pohybu s větší intenzitou. Za bezpečnou hranici se považuje tepová frekvence 120 tepů/min. Musejí se vyhýbat silové zátěži a cvikům, při nichž je hlava níže než srdce.
Zvládání stresu
Stres je často podceňovaným faktorem, který může mít významný dopad na zdraví srdce. Chronický stres zvyšuje hladinu kortizolu v těle, což může vést ke zvýšení krevního tlaku, zrychlenému tepu a dalším problémům, jež přetěžují srdce. Techniky jako meditace, hluboké dýchání nebo prosté trávení času v přírodě mohou pomoci snížit hladinu stresu, a tím chránit srdce před negativními účinky. Omega-3 mastné kyseliny, zejména ty, které se nacházejí v tučných rybách jako losos, makrela nebo sardinky, kromě toho, že podporují zdraví srdce a cév, mají také pozitivní vliv na psychickou pohodu a schopnost zvládat stres. Jak jsme si ukázali výše, pokud neholdujete rybám, mohou být vhodnou alternativou ořechové plody a semínka.
-red-
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.