Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



NA ZDRAVOTNÍ PÉČI SI ČEŠI NESTĚŽUJÍ



Prosperující společnost pečuje o zdraví a bezpečnost svých obyvatel. V této oblasti Česko porovnáváme s ostatními státy EU, mimo jiné v podílu obézní populace, dostupnosti lékařské péče, novorozenecké péči nebo třeba kriminalitě.

Česku připadlo v rámci sledování zdraví a bezpečnosti Indexu prosperity a finančního zdraví 2024 historické prvenství

Do karet nám hraje kvalitní a dostupná lékařská péče, nadprůměrné bezpečí a zároveň i celosvětově nejlepší výsledky srovnání přístupu ke kyberbezpečnosti. Hrozbu může představovat snižující se počet let, které prožíváme ve zdraví, či rostoucí zločinnost.

V pilíři Zdraví a bezpečnosti Indexu prosperity a finančního zdraví se Česko posunulo na první příčku v unijním srovnání. Je to vůbec poprvé, kdy jsme od začátku projektu dosáhli prvenství napříč všemi zkoumanými pilíři. V oblasti zdraví a bezpečnosti jsme byli silní od začátku zkoumání v roce 2022, kdy Česko obsadilo třetí příčku. S každým dalším ročníkem se česká pozice zlepšovala - v roce 2023 nám připadlo stříbro. Nejlepšího umístění jsme dosáhli i přesto, že jsme si v některých oblastech oproti předchozím ročníkům pohoršili.

Zdravotnictví je pro Čechy ve srovnání se zbytkem Evropy stále velmi dobře dostupné

Na 100 tisíc obyvatel připadá 654 nemocničních lůžek a zdravotní péči si kvůli dlouhé čekací době, vzdálenosti od nemocnic či finanční nákladnosti nemohlo dovolit jen 0,4 % obyvatel Česka. Ačkoliv jde o relativně nízký podíl obyvatelstva, ještě v minulém srovnání (2023) dosahoval tento údaj poloviční hodnoty, což zajistilo Česku v unijním srovnání druhou příčku. V roce 2024 se Česko o tři místa propadlo. Zároveň je nutné dodat, že jde o průměrný výsledek a napříč regiony mohou nastávat velmi výrazné rozdíly. Lidé z menších obcí musí často dojíždět do velkých měst, jelikož jim v okolí bydliště daná služba chybí. 

Pyšnit se můžeme kvalitní péčí o novorozence

Tu v rámci Indexu prosperity a finančního zdraví sleduje ukazatel kojenecké úmrtnosti, která je v Česku dlouhodobě na velmi nízké úrovni.

„Dle nejnovějších dat v Česku vychází úmrtnost dětí ve věku do jednoho roku života na 2,3 kojenců z tisíce nově narozených, což je v rámci EU 4. nejlepší výsledek. Česko má v rámci neonatologie dlouholetou tradici, takže rozhodně nejde o náhodu," vysvětluje Tomáš Odstrčil, šéfredaktor Evropy v datech.

Napříč celou EU v posledních letech klesá počet let prožitých ve zdraví, a to už od roku 2019. Zatímco tehdy dosahoval evropský průměr 64,6 let, podle posledních dostupných dat odpovídajících roku 2022 se tato doba zkrátila o dva roky. Česko se kolem 62 let prožitých bez závažných či středně vážných chorob drží dlouhodobě a k výraznému poklesu v posledních letech nedošlo - poslední data ukazují na 61,8 let. V unijním srovnání tak dosahujeme průměru, což v zemi se 17,5 % obézní populace není velké překvapení.

„Navzdory prodlužování délky života se nám v Česku nedaří adekvátně prodlužovat i jeho ‚zdravou' část. V průměru se dožíváme jen necelých 62 let ve zdraví, a zbytek života, což může být i více než 20 let, trávíme s různými zdravotními omezeními, která nám brání užít si podzim života naplno. Vysoké procento vlastního zdraví přitom máme ve svých rukou," upozorňuje Kateřina Hellebrandová, ředitelka think-tanku Ministr zdraví.

Již zmiňovaná obezita přitom není jedinou přitěžující okolností zdraví Čechů. Problémem je i to, že se často pohybujeme na předních příčkách spotřeby alkoholu.

„Zodpovědnost za vlastní zdraví úzce souvisí s naším žebříčkem hodnot a zdravotní gramotností. Často víme, co děláme špatně, ale jsme líní upravit své zvyky. Spoléháme na medicínu a doufáme, že pokroky v ní dokážou vyléčit každý náš zdravotní neduh. Těšit se dobrému zdraví po celý život ale není zadarmo a medicína není všemocná," doplňuje Kateřina Hellebrandová.


Co je INDEX PROSPERITY
Index prosperity a finančního zdraví je společný výzkum České spořitelny, datového portálu Evropa v datech a Sociologického ústavu AV ČR.
Index v dlouhodobém horizontu měří a analyzuje prosperitu Česka a míru finančního zdraví Čechů  a porovnává je s ostatními evropskými zeměmi.
Index vychází z analýzy dat získaných v rámci pravidelných sociologických šetření na reprezentativním vzorku české populace ve věku 18-65 let. Sběr dat probíhá online a provádí jej společnost Ipsos. 
Více na Indexprosperity.cz


Zločinnost v Česku roste, stále jsme však v „bezpečnější" polovině 

Zatímco české zdravotnictví se do velké míry nachází na světové špičce, v oblasti bezpečnosti máme v některých ohledech rezervy. V kategorii vážných trestných činů se Česko umisťuje na 9. příčce, což v meziročním srovnání představuje propad o jedinou příčku. Největší nárůst nastal v Česku dle posledních dostupných dat u sexuálně motivovaných zločinů - ze 14,9 na 17,3 podobných činů na sto tisíc obyvatel.

Není proto divu, že meziročně vzrostl i počet lidí, kteří nahlásili nějaký zločin, násilí nebo vandalismus v okolí svého bydliště. Zatímco se do výsledků 2023 promítlo 6,1 % Čechů, v roce 2024 to bylo už 6,6 %. Vůbec nejhůř v tomto ohledu dopadlo Řecko, kde takové chování nahlásil každý pátý. Na opačné straně srovnání se nachází Chorvatsko s 1,4 % populace, která se s touto neblahou zkušeností setkala.

Prevence a digitalizace jako klíč k lepšímu zdravotnictví

Obecně je však Česko ve zdravotnictví i bezpečnosti ve srovnání se zbytkem evropských států nadprůměrné a celkové srovnání nám vyneslo historicky první prvenství v Indexu prosperity. Na opačné straně srovnání se letos dostalo Lucembursko, které sužují nízké výdaje na zdravotnictví, nedostatečná kyberbezpečnost, relativně vysoká kojenecká úmrtnost a nejvyšší množství bankovních podvodů napříč Evropou.

„Stěžejní je větší důraz na prevenci a zdravý životní styl. Velký prostor pro zlepšení máme také v oblasti digitalizace. Pacienti by v budoucnu měli mít přístup ke své zdravotní dokumentaci online. Specialisté by tak znali kompletní anamnézu pacienta, což by mimo jiné vedlo k větší efektivitě a odstranění duplicitních vyšetření," říká Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.

Máme co zlepšovat, třeba české životní prostředí zůstává jedním z nejhorších v EU. Mohou za to vysoké emise a velká produkce odpadů. V Česku se povede recyklovat jen 38,3 % komunálního odpadu. Stav našeho životního prostředí v současnosti odpovídá 6. nejhorší pozici v rámci unijní sedmadvacítky. Horší jsou jen země na Balkáně a ve střední Evropě, ovšem s výjimkou Rakouska, které intenzivně využívá obnovitelné zdroje energie.

Zdroj: Digital First Marketing Group s.r.o.

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME