Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



NADĚJNÉ MOLEKULY: NEHORMONÁLNÍ LÉČBA MENOPAUZÁLNÍCH SYMPTOMŮ



Zajímavosti ze světa medicínské vědy a farmaceutického výzkumu pro Magazín zpracovává již druhým rokem Mgr. Karel Šlegr. Pod krátkým informativním článkem, zdroji literatury či odkazy na studie najdete vždy komentář autora k probírané problematice. V osmém pokračování autora zaujaly studie s účinnou látkou elinzanetant pro nehormonální řešení menopauzálních vazomotorických potíží.

V lednu oznámila společnost Bayer, že učinila úspěšné kroky k možnému schválení nehormonální terapie proti některým příznakům menopauzy. Na základě pozitivních údajů ze studií s účinnou látkou elinzanetant pro některé příznaky menopauzy se společnost Bayer domnívá, že je na dobré cestě k možné registraci. Tato nehormonální léčba vazomotorických příznaků (návalů horka) v období menopauzy dosáhla ve dvou klíčových studiích fáze III statisticky významného snížení frekvence. Žádost o registraci účinné látky je plánována, jakmile budou k dispozici údaje ze studie Oasis 3, což společnost Bayer očekává v následujících měsících.

„Menopauzální symptomy, jako jsou návaly horka a poruchy spánku, mohou být velmi rušivé a mají široký dopad na zdraví a kvalitu života, přesto se mnoho žen vyrovnává v tichosti a zůstává neléčené," říká JoAnn Pinkerton, MD, profesorka a ředitelka pro zdraví středního věku ve společnosti UVA Health, která se zabývá problematikou hormonální terapie, menopauzální terapie, prevencí a léčbou osteoporózy, nehormonální léčbou návalů horka, ztrátou libida a rozhodování o HRT.

„Jsme nadšeni z pozitivních výsledků těchto dvou klíčových studií fáze III pro elinzanetant, které posilují jeho potenciál jako nehormonální léčebné možnosti v léčbě menopauzy. Chceme poděkovat ženám účastnícím se studií OASIS, jejich rodinám a všem výzkumným pracovníkům studie, jakož i jejich klinickému a ošetřovatelskému personálu za jejich čas a odhodlání pokročit ve výzkumu menopauzy," komentoval na stránkách společnosti (www.bayer.com) úspěšné výsledky Dr. Christian Rommel, globální vedoucí výzkumu a vývoje spol. Bayer.

Elinzanetant je první duální antagonista receptoru neurokinin-1,3 (NK-1,3) v pozdní fázi klinického vývoje pro nehormonální léčbu středně těžkých až těžkých vazomotorických příznaků spojených s menopauzou, podávaný perorálně jednou denně.

„Návaly horka" hlásí během menopauzy až 80 % žen a jsou jednou z hlavních příčin, proč vyhledají lékařskou pomoc.

Více než jedna třetina žen v menopauze uvádí závažné příznaky, které mohou přetrvávat 10 let i déle po poslední menstruaci, s relevantním dopadem na kvalitu jejich života.

 

Společnost se sídlem v Leverkusenu nicméně výrazně zaostává za svým japonským konkurentem Astellas Pharma, který má povolení prodávat srovnatelný lék v USA od května 2023. Zahájení prodeje konkurenčního léku Veozah společnosti Astellas však bylo poměrně pomalé. V případě schválení by elinzanetant představoval alternativu pro ženy, které nechtějí hormonální substituční léčbu nebo ji ze zdravotních důvodů nemohou užívat.

Zdroj: www.apotheke-adhoc.de, leden 2024

Menopauza je normální, přirozená změna v životě ženy, kdy se menstruace zastaví, obvykle se vyskytuje mezi 45. a 55. rokem. Ukončení ovariální funkce je spojeno s výrazným poklesem plazmatické koncentrace estrogenů, který vede k rozvoji více nebo méně závažných somatických, funkčních a psychických změn. Kromě amenorey jsou nejčastějšími příznaky, které pociťuje 75-80 % žen, návaly horka a noční pocení. Mezi další příznaky patří poruchy spánku, vaginální suchost, snížené libido, bolest při sexu, změny nálady (úzkost a deprese), únava a bolesti kloubů.

Hormonální substituční terapie (HRT) je účinná, nese však rizika, která ovlivnila její širší použití, a může být také kontraindikována. Mnoho žen se rozhodlo vyhnout se HRT, protože u některých mohou existovat malá, ale závažná zdravotní rizika, např. u pacientů s již existujícím kardiovaskulárním onemocněním nebo se zvýšeným rizikem mrtvice nebo žilního tromboembolismu. HRT je také kontraindikována po hormonálně senzitivních rakovinách, kde estrogen představuje teoretické riziko u nádorů, které exprimují estrogenové receptory (ER) a/nebo kde se používá antiestrogenová léčba.

Jsou proto zapotřebí účinné a bezpečné alternativy. A současné nehormonální terapie mají obecně omezené použití. Nástup antagonistů NKR (receptoru neurokininu) je velkým příslibem pro léčbu menopauzální VMS (menopauzální vazomotorické symptomy). Americký úřad pro potraviny a léčiva (FDA) v květnu 2023 schválil přípravek Veozah (fezolinetant), perorální lék k léčbě středně těžkých až závažných vazomotorických příznaků nebo návalů horka způsobených menopauzou. Veozah je první antagonista receptoru neurokininu 3 (NK3) schválený FDA k léčbě středně závažných až závažných návalů horka z menopauzy. Funguje tak, že se váže na receptor NK3, který hraje roli v regulaci tělesné teploty v mozku, a blokuje jeho aktivity.

Výše v článku zmiňovaný Elinzanetant je ve formě kapslí podávaných perorálně. Prokázal klinickou účinnost ve studiích fáze II pro léčbu menopauzální VMS při dávkování jednou denně. Stejně jako u jiných antagonistů NKR má tento účinek pozoruhodnou rychlost nástupu a podstatné snížení frekvence a závažnosti VMS se zlepšením skóre kvality života. V současné době byla prokázána účinnost léčby po dobu až 12 týdnů s probíhajícími studiemi fáze III po dobu až 52 týdnů a neexistují žádné známky významných bezpečnostních obav, včetně jaterní toxicity. Mezi vedlejší účinky patří somnolence, která může být závislá na dávce a může být zmírněna nočním podáváním, což potenciálně zvyšuje jeho účinnost proti nočnímu probouzení, což je obtížný symptom menopauzy související s VMS.

Klíčovým bezpečnostním problémem u této třídy léků byla jaterní toxicita, která vedla k zastavení vývoje jednoho léku, a nutnost specifického testování při rutinním klinickém použití pro fezolinetant (VEOZAH), ačkoli studie fáze III neprokázaly žádné důkazy pro znepokojení. Stejně tak elinzanetant také nevykázal žádné známky jaterní toxicity, ale stěžejní budou v tomto ohledu současné studie fáze III. Tak nezbývá než doufat, a že tato alternativa k HRT bude prospěšná a vývoj se v této oblasti i vzhledem k bezpečnosti nezastaví.

Reference:
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/38224099/
https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/13543784.2024.2305122
https://www.fda.gov/news-events/press-announcements/fda-approves-novel-drug-treat-moderate-severe-hot-flashes-caused-menopause


......................

Předchozí články ze série Nadějné molekuly od Mgr. Karla Šlegra najdete v záložce SERIÁLY na Magazínu.

Zpět

NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU

Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME