Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



NADĚJNÉ MOLEKULY: POLEMIKY O INJEKCÍCH NA HUBNUTÍ II.



Zajímavosti ze světa medicínské vědy a farmaceutického výzkumu pro Magazín zpracovává Mgr. Karel Šlegr. Pod krátkým informativním článkem, zdroji literatury či odkazy na studie najdete vždy komentář autora k probírané problematice.

Aktuální článek by mohl volně navázat na dubnový příspěvek autora: NADĚJNÉ MOLEKULY: POLEMIKY O INJEKCÍCH NA HUBNUTÍ, ve kterém se zabýval agonisty receptoru GLP-1 (semaglutid). Ty vešly do povědomí široké veřejnosti jako „injekce na hubnutí".

Připravuje se nový dietní trhák?

Jak uvedl v červenci web Aapotheke-adhoc.de prostřednictvím článku Sandry Piontek (redaktorky a editorky časopisu APOTHEKE ADHOC), oznámila společnost Genentech, člen skupiny Roche, pozitivní výsledky klinického testování fáze Ib pro svého duálního agonistu receptorů GLP-1/GIP CT-388 u lidí s obezitou. 

Obezita zvyšuje riziko sekundárních onemocnění, jako je cukrovka, vysoký krevní tlak a rakovina.

Výrobci „injekcí na hubnutí" zatím nejsou schopni pokrýt enormní celosvětový nárůst poptávky.

Ilustrační foto k původnímu článku na Aapotheke-adhoc.de

Foto: Mauricio-stock.adobe.com 

Látka CT-388 by mohla zastínit Ozempic a Wegovy, protože je prý dvakrát účinnější než známé léky od Novo Nordisk. Nový kandidát na lék CT-388 vykázal počáteční pozitivní výsledky ve studii fáze 1. Pacienti během pěti měsíců léčby ztratili v průměru 19 % své tělesné hmotnosti. Pro srovnání: Semaglutide (Ozempic, Wegovy) dokáže během šesti měsíců snížit tělesnou hmotnost až o 10 %. Ve 24. týdnu dosáhlo 100 % účastníků studie léčených přípravkem CT-388 úbytku hmotnosti větším než 5 %, 70 % dosáhlo úbytku hmotnosti více jak 15 % a 45 % dosáhlo úbytku hmotnosti více jak 20 %.

Podle Roche také CT-388 prokázal pozitivní vliv na regulaci hladiny krevního cukru u 31 testovaných osob. V podskupině s pre-diabetem na počátku léčby došlo k normalizaci glykémie u všech pacientů, což svědčí o silném vlivu léčby CT-388 na homeostázu glukózy.

CT-388 je duální agonista receptoru GLP-1/GIP a aplikuje se jednou týdně. Patří do skupiny léků na bázi inkretinů, jejichž cílem je regulovat hladinu cukru v krvi a snižovat chuť k jídlu. Selektivně se zaměřuje a aktivuje dva specifické receptory v těle, známé jako GLP-1 a GIP, které integrují signály pocházející z živin a řídí příjem potravy, vstřebávání a asimilaci energie. Předpokládá se, že dvojí cílený účinek CT-388 by mohl kromě příznivého bezpečnostního profilu vést ke smysluplnému trvalému snížení hladiny glukózy a úbytku hmotnosti.

„Jsme velmi rádi, že vidíme klinicky významný úbytek hmotnosti u lidí léčených CT-388," komentovala výsledky studie společnost Roche. Ty jsou velmi povzbudivé pro další vývoj CT-388 jak u obezity, tak u diabetu 2. typu. Zdůrazňují potenciál stát se prvotřídní terapií pro trvalé snížení hmotnosti a kontrolu glukózy.

Jak jsme již psali v komentáři článku o polemikách týkajících se Injekcí na hubnutí z pohledu nebezpečí sarkopénie a možném vlivu těchto léků na rozvoj Parkinsonovy a Alzheimerovy nemoci, je tento nový článek důkazem, že v současné době vývoj dalších aktivních látek (většinou jde o duální agonisty, působící současně na receptory dvou hormonů GLP-1 a GIP) značně pokročil a věnuje se mu více společností. Není divu, protože obezita je jedním z nejpalčivějších zdravotních problémů na světě s rozsáhlými komorbiditami jako je diabetes 2. typu, kardiovaskulární onemocnění, steatohepatitida a chronické onemocnění ledvin a odhaduje se, že do roku 2035 budou obezitou nebo nadváhou postiženy více než čtyři miliardy lidí - tedy přibližně 50 % světové populace. Tento rostoucí počet představuje neuvěřitelnou ekonomickou zátěž pro společnost a systémy zdravotní péče po celém světě. Jak již bylo zmíněno, GLP-1 (semaglutid) a GIP (tirzepatid) a další potencionální nové léčivé látky ve vývoji, jsou účinné při léčbě obezity a diabetes, což významně snižuje hmotnost a riziko nebo předpokládané riziko nežádoucích kardiovaskulárních příhod. Těchto léků je celosvětově nedostatek, který může trvat několik let a vyvolává otázky, jak by měly být přidělovány omezené zásoby. 

Etický problém, komu léky předepsat?!

S tímto rozvojem a vývojem souvisí i etické problémy např. spravedlivé přidělení agonistů GLP-1 a duálních GLP-1-GIP receptorů. Lidé s nadváhou nebo obezitou jsou vystaveni zvýšenému riziku srdečních onemocnění, mrtvice, rakoviny a předčasného úmrtí. Např. Belgie, Británie a další země zakázaly nebo omezily používání agonistů receptoru GLP-1 při hubnutí, aby se upřednostnilo použití při cukrovce. Ve Spojených státech bylo přidělování těchto léků z velké části založeno na principu „kdo dřív přijde, ten dřív mele" a to často záviselo na schopnosti lidí platit, což vedlo k rasovým, etnickým a socioekonomickým nerovnostem. V článku „Spravedlivé přidělení agonistů GLP-1 a duálních GLP-1-GIP receptorů" autorů Ezekiel J. Emanuel, Ph.D., Johan L. Dellgren, B.A., Matthew S. McCoy, Ph.D., a Govind Persad, J.D., Ph.D. publikovaném v dubnu 2024 se autoři zamýšlí nad možnými riziky a přístupy při předepisování těchto léků.

Jedním možným cílem by mělo být snížení potenciálních ztracených let života (PYLL) v důsledku obezity a diabetu 2. typu. Tímto přístupem by se maximalizovaly přínosy vzácných agonistů receptoru GLP-1 a duálních agonistů receptoru GLP-1-GIP a zároveň upřednostňovaly znevýhodněné osoby. Minimalizace PYLL ale zahrnuje upřednostňování mladších lidí, kteří jsou nemocní, kteří budou mít více potenciálních let života, pokud se jejich zdravotní stav zlepší. Ale co zásady prosazované geriatrické péče viz. např. Mezinárodní akční plán pro stárnutí a stáří (madridský plán) který se v oblasti „Zdraví a pohoda do vyššího věku" zabývá možnostmi podpory a rozvoje zdraví i ve vyšším věku, potřebou všeobecného a rovného přístupu ke zdravotnickým službám?

Základem přístupu by mohla být i definice skupin pacientů dle závažnosti onemocnění s obezitou (BMI) a dle stupně úrovně kontroly diabetu (hladina glykovaného hemoglobinu). BMI je ale nedokonalým měřítkem metabolických důsledků obezity. BMI klasifikace jsou rutinně používány ve veřejném zdravotnictví a klinické praxi a zůstávají důležitým nástrojem pro prvotní diagnostiku obezity a predikci rozvoje dalších zdravotních komplikací, včetně predikce předčasného úmrtí. Hodnocení by však mělo uznat, že někteří lidé mají vyšší riziko diabetu při nižším BMI než jiní kvůli zvýšenému viscerálnímu tuku, jak je uvedeno v klinických doporučeních.

Ve fázi nedostatku těchto léků a předpokládaných vysokých nákladech na jejich pořízení bude i důležité rozhodnutí léčit diabetes, nebo předcházet jeho rozvoji léčbou obezity? Autoři výše zmíněné studie „Spravedlivé přidělení agonistů GLP-1 a duálních GLP-1-GIP receptorů" uvádí, že ačkoli jak obezita, tak diabetes zvyšují riziko předčasného úmrtí, vyšší prioritou by měla být léčba pacientů s těžkou obezitou pomocí GLP-1 nebo duálních agonistů GLP-1-GIP receptoru, a to ze dvou důvodů:

1. Vyhnout se počátečnímu rozvoji diabetu 2. typu a zabránit jeho dlouhodobému, život zkracujícímu účinku. Primárním faktorem, který řídí nárůst diabetu, zejména u mladších lidí, je rostoucí prevalence obezity. Léčba pacientů s obezitou může zmírnit škody spojené s dlouhodobou obezitou a zároveň zabránit nebo oddálit nástup diabetu.

2. Upřednostňování obezity je oprávněné, protože jiná léčba diabetu může být stejně účinná jako GLP-1 nebo duální agonisté GLP-1-GIP receptoru.

Zcela jasně se ale definuje, že lidé užívající léky primárně z kosmetických důvodů by neměli dostávat žádnou prioritu. Pro lidi bez obezity nebo diabetu, kteří tyto léky užívají především pro kosmetické účely, se nepředpokládá přínos prodlužující život nebo kardioprotekci, takže je vhodné přidělit dávky, které by používali, jiným pacientům.

Otazníků je ještě více. Kombinací přístupů a pohledů je celá řada.

Je to přehnané uvažování a bude léků dostatek pro všechny, ale kdo ty léky zaplatí a komu?

Co oblast prevence obezity? Nemělo by se na ní při tvorbě pravidel zapomínat.

Základem léčby obezity by měla být vždy změna stravy a cvičení, ale vlastní slovo prevence, jako by ztrácelo význam, když se podíváme na předpokládaný vývoj. Pro úspěšnost léčby je určitě důležitá kombinace přístupů. Nejenom nové a „život usnadňující" možnosti farmakoterapie, ale především úprava stravy, fyzická aktivita, v případě potřeby psychoterapie, chirurgie. Najít spravedlivá sociální a zdravotní kritéria i z pohledu farmako-ekonomiky nebude lehké a již nyní to řeší odborníci a politici v řadě zemí. Tak uvidíme, co vymyslí

Zdroje:
https://www.apotheke-adhoc.de/nachrichten/detail/pharmazie/roche-neuer-diaet-blockbuster-in-pipeline/
https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMp2400978
https://www.gene.com/media/press-releases/15024/2024-05-15/genentech-reports-positive-phase-ib-resu
http://www.geriatrie.cz/dokumenty/VybrKapZGerontologie.pdf

V oblasti výzkumu kandidátních molekul pro využití ve farmacii a medicíně neustále probíhá progres. Zajímavosti ze světa medicínské vědy a farmaceutického výzkumu pro Magazín zpracovává Mgr. Karel Šlegr v SERIÁLU NADĚJNÉ MOLEKULY.

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME