Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



NEDOSTATEK PENICILINU NAHRÁVÁ ODOLNÝM BAKTERIÍM



Tolik angín tady dlouho nebylo! Shodují se na tom odborníci z celého Česka. Po letech relativního „klidu" během pandemie se streptokokové infekce typu spála nebo angína letos vrátily s nevídanou intenzitou.

Situaci neprospívá ani nedostatek penicilinu - lékaři často musí volit jiná antibiotika, která nefungují tak dobře, a doba léčby se tím prodlužuje. Používání nesprávných antibiotik podle expertů navíc podporuje rozvoj bakterií, jež jsou vůči lékům odolné. Právě rostoucí antibiotické rezistence jsou důvodem, proč lékaři stále častěji volají po rozumnějším užívání těchto nenahraditelných léků. O bakteriálních infekcích, antibiotické rezistenci nebo antimicrobial stewardshipu - přístupu, který definuje správné používání antimikrobiálních látek zavedený v celém zdravotním systému na základě zajištění monitorování a podpory jejich uvážlivého používání pro zachování účinnosti těchto léčiv i v budoucnu, budou mj. diskutovat stovky lékařů na IX. kongresu klinické mikrobiologie, infekčních nemocí a epidemiologie (KMINE), který startuje v prvním říjnovém týdnu. Pořádajícími společnostmi jsou: Společnost infekčního lékařství ČLS JEP, Společnost pro lékařskou mikrobiologii ČLS JEP, Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP a Společnost nemocniční epidemiologie a hygieny ČLS JEP. Myšlenka vzájemné spolupráce na organizaci odborné konference, která byla poprvé uskutečněna před 15 lety na Kongresu o infekčních nemocech v Ústí nad Labem, se ukázala být velmi přínosnou pro racionální léčbu infekcí.

 Že je letošní rok výskytem běžných streptokokových infekcí jako angína, spála nebo spálová angína výjimečný, potvrzuje i MUDr. Aleš Chrdle, primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice: „Porovnali jsme období ledna až května letošního roku se stejným obdobím v roce 2022. Počet streptokokových infekcí zachycený v naší nemocnici byl letos téměř šestinásobný. V letošním roce je počet případů výrazně vyšší, než jsme byli zvyklí vidět v předcovidových letech."

S celkovým počtem infekcí pak podle prim. Chrdleho přibývá i vážných případů, jejichž léčba je delší a náročnější. Vyšší výskyt streptokokových onemocnění však podle něj nemá jedinou příčinu.

„Jedním z důvodů může být snížení imunity v populaci vlivem pandemie covid-19. Pak je nutné zohlednit odolnost bakterií proti antibiotické léčbě. A v neposlední řadě to může mít na svědomí i vyšší virulence samotných streptokoků, tedy jejich schopnost nakazit člověka a vyvolat infekci," vysvětluje prof. MUDr. Milan Kolář, Ph.D., prezident kongresu KMINE, mikrobiolog a děkan Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Větší výskyt nespojuje pouze s nedostatkem penicilinu, ale přiznává, že absence tohoto léku mnohdy léčbu komplikuje. „Obecně máme antibiotik dostatek, ale ne odpovídajících druhů. Náhrady penicilinu mají mnohdy širší spektrum účinku, a kromě streptokoka odstraní i další bakterie, které jsou naopak prospěšné a tvoří naši přirozenou mikrobiotu. A to pak může negativně ovlivnit naši imunitu a odolnost vůči budoucím infekcím," říká prof. Kolář.

................................................

Při podezření na angínu se vyplatí diagnostika z rychlého streptokokového testu, který je otázkou několika minut.

Dále lze laboratorně přesně z mikrobiologického rozboru zjistit původce zánětu mandlí, který ukáže, jestli je zánět virového nebo bakteriálního původu.

Pokud je angína způsobena virem, pak jsou antibiotika neúčinná.

................................................

 

V případě streptokokových infekcí je použití antibiotik často nezbytné

Lékaři ovšem varují před jejich nadužíváním.

„Naprosto zásadní je správná diagnostika, protože se stále stává, že lékaři předepisují antibiotika i na virové infekce. Po potvrzení bakteriální nákazy by léčba měla být co nejkratší a s maximální možnou dávkou," říká MUDr. Václava Adámková, Ph.D., primářka mikrobiologie a antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice. Nedostatek penicilinu podle ní zvyšuje riziko rozvoje rezistentních bakterií. „Nasazení antibiotik se širším spektrem účinku tak nahrává vzniku odolných druhů, které se následně mohou šířit. V tomto je penicilin opravdu nenahraditelný, jelikož má minimum nežádoucích účinků jak pro pacienta, tak pro samotné prostředí a neselektuje tolik odolné bakterie," popisuje MUDr. Adámková.

Udržet účinnost stávajících antibiotik a hledat nová

Hrozba ztráty účinnosti antibiotik je stále aktuálnější. Proto je mezi oborová spolupráce infektologů, klinických mikrobiologů, biochemiků a farmaceutů tak důležitá. K edukaci těchto odborníků proto kongresy, jako je KMINE významnou měrou přispívají. Experti se shodují v tom, že je i nadále nutný vývoj nových antibiotických léků. Nicméně farmaceutické firmy se do něj příliš „nehrnou". Antibiotika přitom Světová zdravotnická organizace WHO označuje za klíčové léky a doporučuje, kam by se měl vývoj ubírat.

 „Problém spočívá v tom, že farmaceutická firma na vývoj nového antibiotika vynakládá obrovské prostředky, bakterie si na lék ovšem může vytvořit rezistenci během krátké doby, a prakticky jej tím znehodnotí. Pak výrazně klesá motivace o něco takového se pokoušet," říká prof. Kolář. Antibiotika jsou podle něj však natolik životně důležité léky, že by organizace jako EU nebo i jednotlivé státy měly uvažovat o investicích do jejich vývoje a výroby a definovat programy, které pomohou udržet účinnost stávajících antibiotik.

MaVe PR

RACIONÁLNÍ FARMAKOTERAPIE ANTIBIOTIKY JE ŽÁDOUCÍ

LABUTÍ PÍSEŇ ANTIBIOTIK?

VÝVOJ ANTIBIOTIK PROTI REZISTENTNÍM BAKTERIÍM

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME