
Důvěra je základní faktor, který ovlivňuje mnohá rozhodnutí, která každodenně děláme. Od nakupování a investování až po místo, kde se rozhodneme pracovat. A právě důvěra byla hlavním kritériem výzkumu, na základě kterého sestavila výzkumná společnost Statista ve spolupráci s americkým magazínem Newsweek žebříček „Nejdůvěryhodnějších společností světa 2023".
Při hodnocení firem byly brány v úvahu tři hlavní veřejné pilíře důvěry: důvěra zákazníků, důvěra investorů a důvěra zaměstnanců.
Magazín Newsweek a globální společnost Statista získaly data pomocí rozsáhlého průzkumu, kterého se zúčastnilo více než 70 000 účastníků, a v rámci kterého bylo shromážděno 269 000 hodnocení společností. Do seznamu žebříčků bylo zařazeno 1 000 společností z 21 zemí a 23 odvětví. Myslíme si, že naše čtenáře bude nejvíce zajímat, jak si vedly společnosti zařazené do kategorie Zdravotnictví a přírodní vědy.
Spotřebitelé hodnotili společnosti na základě výroků jako:
"Věřím, že tato společnost se mnou jako svým zákazníkem jedná férově", "Věřím, že tato společnost je kompetentně vedena" a "Věřím, že tato společnost jedná se svými zaměstnanci férově".
V kategorii Zdravotnictví a přírodní vědy se v první dvacítce objevily i farmaceutické společnosti, které mají své zastoupení V České republice a s jejichž portfoliem se setkáváme na lékárenském trhu: Boiron, GSK nebo Takeda.
Prvenství získala australská společnost Cochlear, což je světový lídr v oblasti implantabilních sluchových zařízení. Pomáhá změnit způsob, jakým lidé chápou a léčí ztrátu sluchu a poskytla za téměř 50 let více jak 700 000 implantovatelných zařízení, která pomáhají lidem všech věkových kategorií vést plnohodnotný a aktivní život. Příběh společnosti začal s profesorem Clarkem, který v roce 1978 jako první na světě zavedl vícekanálový kochleární implantát a vytvořil zcela novou metodu, jak řešit ztrátu sluchu. Dnes Cochlear spolupracuje s předními firmami v oblasti technologií chytrých telefonů Apple a Android. V ČR s výrobky společnosti Cochlear úspěšně pracují lékaři například ve FN Motol, FN Hradec Králové nebo v brněnské FN U sv. Anny.
Mezi předními pozicemi najdeme v žebříčku i japonskou společnost Takeda, což je biofarmaceutická společnost s dlouhou tradicí, založená na výzkumu a vývoji. V roce 1781 Chobei I, zakladatel Takedy, začal prodávat tradiční japonské a čínské bylinné léky v lékařské čtvrti v japonské Ósace. Brzy si získal reputaci pro svou obchodní integritu a kvalitní produkty. Takeda více jak 240 let poskytuje společnosti inovativní léky a její zaměstnanci se řídí hodnotami „Takedaismu" - neměnného souboru klíčových hodnot, který řídí všechny aktivity společnosti. Produkty současné společnosti Takeda jsou na českém trhu dostupné už od roku 1969. Léky společnosti Takeda v České republice pomáhají zejména pacientům s gastroenterologickým a onkologickým onemocněním, dále v oblasti onemocnění srdce a cév, diabetu, osteoporózy, nespavosti, léčby bolesti a komplexní péče o tkáně.
Do průzkumu byla zahrnuta také francouzská společnost Boiron. V kategorii Zdravotnictví a přírodní vědy se stala 12. nejdůvěryhodnější společností světa. V rámci Evropy se umístila na čtvrté příčce.
„Toto skvělé umístění v žebříčku, a také vedoucí postavení francouzské společnosti v oblasti zdravotnictví, je důležitým uznáním od všech lidí na světě, kteří užívají léky a další zdravotnické produkty Boiron. Je to další zdroj motivace pro naši farmaceutickou laboratoř. Budeme pokračovat ve vývoji homeopatie a našich inovací, abychom co nejlépe splnili očekávání pacientů, a kdo ví, třeba se nám podaří získat i místa v dalších žebříčcích," komentuje umístění společnosti Boiron její obchodní ředitel Patrice Varraut.
Společnost Boiron je nezávislá farmaceutická společnost s rodinnou tradicí. Téměř sto let se specializuje na výrobu vysoce kvalitních homeopatických léčivých přípravků. Je zastoupena ve více než 50 zemích a jako největší světový výrobce homeopatických léků důsledně a s nadšením naplňuje své poslání v oblasti veřejného zdraví. V roce 1932 zahájili lékárníci Jean a Henri Boironovi výrobu homeopatických léků s cílem reagovat na poptávku lékařů, kteří se snažili najít kvalitní léky.
„Výroba vysokých ředění homeopatických léků je know-how, které naši lékárníci ovládají již od roku 1932 a stále se v něm zdokonalují. Důsledně a s vysokou odborností systematicky propojují homeopatickou tradici s inovací," říká Jean-Christophe Bayssat, zástupce generálního ředitele.
Zaměstnanci společnosti Boiron sdílí hodnoty zakladatelů i jejich pokračovatelů:
Na český farmaceutický trh vstoupila společnost Boiron v roce 1997. Z průzkumu, realizovaného v roce 2020 společností IQVIA na vzorku 151 lékárníků a 79 pediatrů z celé ČR, vyplynulo, že 68 % českých uživatelů homeopatie považuje tuto metodu za účinnou. 77 procent lékárníků pak podle stejného průzkumu ve své praxi homeopatické léky doporučuje.
-red-
HOMEOPATIE ZA TÁROU: OD ROSTLINY K LÉKU
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.