Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



NEJNIŽŠÍ PORODNOST ZA 150 LET



V květnu se tradičně slaví Mezinárodní den rodiny. Od roku 1994 je ustanoven na 15. 5. Podle definice rodiny jsou dospělí členové rodiny  odpovědní za výchovu dětí. Porodnost v České republice ale prudce klesá a klesat nepřestává.

Za minulý rok se na našem území narodilo pouhých 92 000 dětí. Jde o údaj, který naznačuje dlouhodobý nepříznivý trend v návaznosti na data z předešlých let. Porodnost v roce 2023 v porovnání s rokem 2022, kdy se na svět přišlo 101 299 novorozenců, klesla o znepokojivých 9 %. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že v Čechách připadá 1,6 dítěte na jednu ženu. Jde o alarmující zjištění, které v rámci výhledu budoucích let nevypadá vůbec pozitivně.

.....................

Ideální hodnota pro zachování generační rovnováhy a zajištění reprodukce ve společnosti je 2,1!

.....................

V rámci Evropy se Česká republika řadí mezi země s nejnižší porodností. Nízký počet narozených dětí trápí také Polsko nebo Slovinsko. Nejhůře jsou na tom státy jižní Evropy, kde se počet potomků na jednu matku pohybuje okolo kritického čísla 1,2. Počátky tohoto společensky negativního trendu sahají až do 90. let, kdy se svět vydal vstříc pozitivním ekonomickým a technologickým zítřkům a lidem se otevřely dveře neprobádaných příležitostí a na zakládání rodiny zkrátka nebyl čas.

Ani budoucí výhledy nejsou pro Česko dvakrát pozitivní. Odborníci z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze očekávají, že během dvou až tří let porodnost znovu klesne. Půjde tedy o nejnižší hodnoty za poslední dekády!

.....................

Budeme rušit porodnice? Minimální hranice, která stanovuje, že může být dané oddělení pro maminky v očekávání nadále provozováno, udává hodnotu 600 porodů za jeden rok. Toto minimum však skoro třetina nemocnic či samostatných porodnic nemá šanci ročně naplnit. 

.....................

První dítě až po třicítce?!

Rodičovství je náročnou rolí, na kterou je třeba být připraven nejen finančně, ale i mentálně. Mladé ženy v aktuálním světě nekonečných možností nechtějí své nejlepší roky, v rámci, kterých se jejich potenciál uspět dotýká životního maxima, věnovat starosti o děti a rodinu. Před třiceti lety běžná situace, kdy se mladá žena krátce po střední škole provdala a otěhotněla, je v dnešní době vzácným úkazem, na který se perspektivou produktivních mladých žen pohlíží spíš jako na přežitek minulosti.

Jedním z hlavních důvodů odloženého mateřství je právě kariéra a budování finanční samostatnosti a kvalitního zázemí.

„Věk prvorodiček se v porovnání s minulými roky razantně zvýšil. Aktuálně se stáří maminek majících svého prvního potomka pohybuje okolo třiceti tří let. Mladé ženy chtějí své produktivní roky zaměřit na kariérní růst a finanční zajištění. Příčin však existuje mnohem více. Paradoxně v dnešní době technologických vymožeností není vůbec jednoduché najít si stabilního partnera, se kterým se člověk rozhodne rodinu založit. Mimo to trápí mladé lidi také například těžká bytová situace či nedostatečná finanční rezerva. Z těchto důvodů se potenciální rodiče rozhodnou odložit potomka až po třicítce. To však může být velmi riskantním rozhodnutím, kterého později mohou velmi litovat," varuje medicínská ředitelka kliniky Europe IVF MUDr. Milada Brandejská.

Test ovariální rezervy

Právě věk je hlavní příčinou neúspěšných pokusů otěhotnět. Zásoby vajíček se totiž s postupnými roky snižují a po třicátém roce života mohou dosahovat počtů blížících se takřka nule. Ženské biologické hodiny jsou neúprosné a dokáží si vybrat i svou daň v podobě nemožnosti početí. Existují však preventivní opatření, která otestují, jak si ženské pohlavní buňky vedou a jaké jsou jejich výhledy do budoucích let.

„Žena může podstoupit test ovariální rezervy. Jde o jednoduché preventivní vyšetření z krve, které však může dramaticky ovlivnit budoucí šanci na početí a usnadnit rozhodování o časování založení rodiny. Pokud výsledky testu vykazují nízké hodnoty jsou i možnosti mimotělního oplodnění omezené. Mnohdy je pak jedinou možností mimotělní oplodnění s použitím darovaných vajíček.  V dnešní době mají výhodu ty ženy, které si včas nechaly vajíčka zamrazit, a tak si uchovaly možnost v optimálním čase počít geneticky vlastního potomka" radí MUDr. Brandejská.

Preventivní testování je opravdu dobrým krokem, který budoucím rodičům zajistí čas a ušetří stres z nejistých chvil v prostředí gynekologických ordinací. A dá jim naději, že i oni budou v budoucnu slavit Den rodiny.

Zdroj: Media:list

KDYŽ SE NEDAŘÍ OTĚHOTNĚT

Zpět

NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU

Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME