
Stres - dobrý sluha, ale zlý pán
Žijeme v době, kdy jsme pod nepřetržitým vlivem nejrůznějších emocí - stres v práci, potřeba rozhodovat se rychle a pod tlakem, ale třeba i celodenní používání mobilních zařízení. Takto emočně nabité prostředí silně ovlivňuje naši psychiku. Mnohdy však opomíjíme způsob, jakým toto vše dopadá na naše fyzické zdraví, zejména pak na orgán ze všech nejdůležitější - srdce.
„Dopadu nepříjemných, konfliktních či stresových situací na činnost našeho srdce si všimneme snadno - tepová frekvence se zvyšuje, vlivem čehož cítíme typické bušení srdce. Krevní tlak stoupá, což se může projevit bolestí hlavy. A zvýšený krevní tlak může poškodit stěny cév," říká MUDr. Pavel Poláček, vedoucí specializace kardiologie z Canadian Medical - součásti české zdravotnické skupiny EUC, a upřesňuje, že krátkodobý stres srdci obvykle nevadí. Horší je to ale se stresem dlouhodobým. Jsme-li mu vystaveni nepřetržitě, má naše srdce zaděláno na závažné problémy. „Pacienti, kteří se dlouhodobě vyskytují ve stresovém prostředí, jsou více náchylní k nezdravým kompenzacím. Kouření, nadměrná konzumace alkoholu, přejídání či nedostatek spánku jsou pak samozřejmě jen dalšími faktory zvyšujícími riziko kardiovaskulárních chorob," dodává MUDr. Poláček.
Nemoc zlomeného srdce
Akutní onemocnění srdce vlivem negativních pocitů a emocionálního stresu má dokonce i svoji vlastní kapitolu v odborné literatuře. Výraz „mít zlomené srdce" tak bohužel není pouze rčením, ale diagnózou lékaři označovanou jako Takotsubo kardiomyopatie.1 Onemocnění je charakterizováno přechodnou dysfunkcí levé srdeční komory a může vést až k srdečnímu selhání. Ve většině případů dojde k zotavení pacienta zhruba během měsíce. Až 2-5 % pacientů však nemoci podlehne.
„Onemocnění nejčastěji postihuje ženy po menopauze a mezi jeho akutní projevy patří bolest na hrudi a dušnost, podobně jako u akutního infarktu myokardu," doplňuje MUDr. Poláček.
...........................
Japonským lékařům, kteří tento syndrom „zlomeného srdce" (stress cardiomyopathy) popsali poprvé, připomínal tvar srdeční komory past na chobotnice (TAKO-TSUBO).
Jedná se o vzácné onemocnění nevyjasněné etiologie, které má podobu akutního koronárního syndromu a manifestuje se často akutním srdečním selháním.
Postižení je sice většinou reverzibilní, ale mohou se objevit i závažné a život ohrožující komplikace.
Nejčastěji jsou postiženy ženy po menopauze s dominujícím příznakem akutní bolesti na hrudi.
Stresová kardiomyopatie představuje formu neurokardiogenního „omráčení" myokardu, a zatímco spojení mezi mozkem a srdcem je prokázáno, přesné patofyziologické mechanismy zůstávají nejasné. 2
...........................
Účinky našeho emočního prožívání na fungování oběhové soustavy naštěstí nemusí být jen negativní. Například studie z roku 2010 prokázala, že lidé, kteří častěji zažívají pozitivní emoce, jako jsou radost, štěstí a nadšení, mají výrazně nižší riziko výskytu srdečních onemocnění v závislosti na intenzitě prožívání. Pozitivní emoce mohou mít příznivý vliv na srdeční frekvenci i kvalitu spánku. Dlouhodobě šťastní a spokojení lidé jsou také schopni rychleji se vzpamatovat z krátkodobých negativních emocí, a tím předcházet akutním zdravotním problémům.3 Studie z roku 2010, publikovaná v předním evropském kardiologickém časopise European Heart Journal , byla první, která ukázala na závislost mezi pozitivními emocemi a ischemickou chorobou srdeční.
„Výzkumy potvrzují, že u lidí, kteří dlouhodobě dbají na svoji duševní pohodu, je až o třetinu nižší riziko výskytu srdečních chorob, včetně infarktu nebo mrtvice.4 Pozitivní psychika může výrazně pomoci i pacientům s nepříznivou rodinnou anamnézou nebo již existujícím chronickým onemocněním. Psychická pohoda v kombinaci se zdravým životním stylem a dostatkem pohybové aktivity tvoří základ důsledné kardiologické prevence," potvrzuje závěry studií kardiolog Poláček.
Preventivní laboratorní vyšetření
Ne vždy je možné se negativním emocím zcela vyhnout. Proto je klíčové, abychom o zdraví svého srdce pečovali preventivně. Jedním z efektivních způsobů, jak získat povědomí o svém zdravotním stavu, je preventivní laboratorní vyšetření.
Komplexní řešení nabízí například balíček laboratoří EUC: Zdravé srdce a cévy. Jeho součástí je odběr krve a následná analýza klíčových lipidů.
Složení balíčku:odběr krve, celkový cholesterol, HDL, non HDL, LDL, triacylglyceroly. Rozbor tak poskytuje důležité informace o stavu tuků v krvi, což je zásadní pro hodnocení rizika srdečních onemocnění a pro stanovení správné léčby. Výsledky jsou pacientům k dispozici do 24 hodin po odběru a lze je konzultovat i na dálku s Lékařem online.
Zdroj: Tisková zpráva EUC: I vaše srdce má emoce! Jak jeho zdraví ovlivní psychická (ne)pohoda?, Insighters
Reference:
1. https://kardioblog.cz/pokrocili-syndrom-zlomeneho-srdce-aneb-takotsubo-kardiomyopatie/
2. https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0735109718369389?via%3Dihub
3. https://www.sciencedaily.com/releases/2010/02/100217224231.htm
4. https://www.health.harvard.edu/blog/a-positive-mindset-can-help-your-heart-2019021415999
Nenechte si ujít letošní 3D kongres s problematikou prevence kardiovaskulárních chorob, který na květen a červen připravuje pro lékárníky a farmaceutické asistenty Healthcomm Professional.
V rámci akreditované akce vystoupí například PharmDr. Veronika Kunešová, Ph.D., prof. MUDr. Eliška Sovová, Ph.D., MBA, PharmDr. Jan Martin, Ph.D. nebo PharmDr. Bc. Hana Kotolová, Ph.D.
Sledujte proto https://www.healthcomm.cz/, kde budou postupně doplňovány informace o programu.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.