
Jen málokterá kožní nemoc se zpočátku projevuje tak málo nápadně. Nejdřív je to jen jakési zhrubění pokožky anebo nenápadné šupinky, které mívají především starší lidé se suchou pletí. Může to ale být problém, který odborníci označují jako prekancerózní stav.
Aktinická (solární) keratóza se může u disponovaných jedinců objevit především na kůži, která je dlouhodobě vystavovaná slunečnímu záření. Vyskytuje se převážně u starších lidí, častěji na hlavě u mužů s řídkými vlasy nebo s pleší. Dnes, při módě vyholených hlav i u mladších jedinců, je žádoucí o tomto problému vědět co nejvíc. Více ohrožení jsou i jedinci se světlou kůží s fototypem I a II.
Jak se nemoc projevuje
Šupinkami a později i typickými červenými skvrnkami, někdy i mírně vyvýšenými bouličkami ve svrchní vrstvě kůže. Mohou vyskytnout na obličeji, na rtech, na ušních boltcích i na pokožce rukou (na hřbetech a na předloktích) nebo ve výstřihu u žen, které se rády a často opalují bez patřičných opalovacích přípravků, anebo u těch, které často navštěvují solária. Barva těchto útvarů bývá od růžové, červené až po světle hnědou a pokožka může někdy svědit.
A není to jen problém nesprávné letní péče. Chytat bronz se dnes jezdí do hor v zimě a na jaře, kdy jsou sluneční paprsky velmi intenzivní.
Aktinická neboli solární keratóza: zpočátku nenápadné růžové až načervenalé kožní útvary se mohou pomalu měnit a podle údajů odborníků mohou v některých případech vést až ke zhoubnému nádoru.
Foto: archiv prof. Arenbergerové
Nenápadné, ale pozor na ně
„Aktinická keratóza nejdříve vypadá jako malé růžové ložisko, které však má hrubší povrch. Později ložisko změní barvu na růžovočervenou a je pokryté šupinou. V pokročilé fázi je už šupina znatelně vyvýšená nad povrch kůže," popisuje problém prof. MUDr. Monika Arenbergerová, Ph.D., předsedkyně Společnosti korektivní a estetické dermatologie ČLS JEP. U mužů se nemoc týká asi 15 procent populace, ve věku nad 70 let už 34 procent, u žen po 70. roce věku se výskyt zvyšuje na 18 procent.
„Výskyt onemocnění je tradičně vysoký například v Austrálii nebo v jižních státech Evropy. Ovšem ani naše sluníčko nesmíme podceňovat a měli bychom se před ním chránit také," dodává prof. Arenbergerová.
Méně agresivní, ale přece jen nebezpečný
„Je to přednádorový stav, který se až v pětině případů může rozvinout v invazivní spinocelulární karcinom neboli spinaliom, a ten by se v krajních případech mohl rozšířit do uzlin nebo do plic. Ale poměrně dobrou zprávou je, že není tak agresivní jako melanom. A navíc - dává o sobě dlouho vědět tím, že je vidět. Pacientům umíme pomoci i v poměrně pokročilých stadiích," doplňuje informaci i MUDr. Radek Litvik, dermatolog z Fakultní nemocnice Ostrava.
Novinky v léčbě
Současná medicína už má několik možností léčby. Lékaři nejčastěji využívají kryoterapii; kůže se ošetřuje kapalným dusíkem, ale tento proces bývá nepříjemný a pacienti na zákroky musejí docházet opakovaně. Další možností je léčba pomocí laseru nebo fotodynamická terapie:
„Tímto způsobem ošetříme pouze viditelné projevy, ale chorobou už může být zasaženo i okolí, aniž by to bylo na první pohled zřejmé. V poslední době nám pomáhá nová léčba pomocí krému, který stimuluje imunitní reakci kůže, brání množení buněk a ničí nádorové a přednádorové změny na kůži. Pro pacienty je jeho užívání pohodlné, nanáší si jej sami po dobu několika týdnů," říká prof. Arenbergerová.
Jednou z forem léčby je i chirurgické odstranění lézí, a to zejména v případě, že se již choroba rozvinula v nádor.
Prevence je jednoduchá - 3K
Nejdůležitější je chránit se před slunečním zářením. Nejen pečlivým a častým nanášením vhodného opalovacího přípravku (poradí vám v lékárně), ale ještě lépe podle „zákona 3K" - košile, kalhoty a klobouk. Chodit do solárií a vystavovat se dalšímu UV záření je zbytečné.
Rozhodně je také vhodné se na vlastní kůži občas lépe podívat, pomocí zrcadla i zezadu, a i s malým podezřením přijít k lékaři.
Mgr. Jana Ulíková
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.