
Vlna varianty omikron žene denní přírůstky nakažených do rekordních výšin. Přestože se jeví jako méně nebezpečná než varianta delta, lékaři upozorňují, že není vhodné ji brát na lehkou váhu. Zejména pak v případě rizikových skupin pacientů - starších lidí nebo pacientů s chronickými chorobami, jako jsou cukrovka, chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) nebo vysoký krevní tlak. Hrozící nebezpečí si tito pacienti mnohdy nepřipouštějí, a po pozitivním testu dokonce váhají, zda zavolat svému praktickému lékaři. Ten přitom může při včasné diagnóze doporučit antivirotika, a zabránit tak těžkému průběhu nemoci.
„Přestože ve většině případů covidu-19 způsobeného variantou omikron postačí domácí léčba obvyklými léky, je vhodné, aby lidé znali své rizikové faktory. Mezi ně patří především věk nad 65 let, obezita, cukrovka, vysoký tlak, chronické plicní onemocnění, závažné onemocnění srdce, jater či ledvin nebo závažná porucha obranyschopnosti, užívání léků, které snižují imunitu, a probíhající onkologická léčba. Pokud totiž nakažený splňuje jedno z kritérií a zároveň se potýká s příznaky covidu, měl by okamžitě kontaktovat svého ošetřujícího lékaře a probrat s ním možnosti léčby, aby nedošlo ke zhoršení stavu," apeluje prim. MUDr. Pavel Dlouhý, předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.
Lékaři na riziko rozvoje covidu do vážného stavu pro určité skupiny obyvatel upozorňují dlouhodobě, stále se však objevují pacienti, kteří se radami neřídí.
„Antivirotika, která na omikron zabírají, je pacientům nutné nasadit dříve, než se nemoc zhorší. Proto jakmile náš pacient o nákaze ví, měl by nás kontaktovat a domluvit se, jak postupovat. Zrovna nedávno se mi pacient ozval až po třech dnech, kdy mu nebylo dobře, přestože je mu přes osmdesát a má chronické onemocnění srdce," popisuje MUDr. Ludmila Bezdíčková, praktická lékařka a členka výboru Společnosti všeobecného lékařství. Tento příběh podle ní naštěstí dopadl dobře. Pacientovi předepsala molnupiravir a za týden už byl bez příznaků.
Ostatně léčbu antivirotiky si nasazují i samotní praktici, které kosí vlna omikronu stejně jako jejich pacienty.
„Od chvíle, kdy mi vyšel pozitivní test PCR na covid a nástupily příznaky onemocnění, jsem si molnupiravir vyzkoušel sám na sobě. Po třetí dávce léku mi zmizela rýma a uvolnily se ucpané dutiny. Po celou dobu nakažení jsem prožil jen jeden špatný den se zvýšenou teplotou a ucpaným nosem - nicméně problémy s horními cestami dýchacími zmizely po nasazení léku prakticky okamžitě," říká MUDr. Milan Kudyn, dětský lékař, který ordinuje ve Vršovicích.
Do Česka dosud doputovalo na 20 000 balení molnupiraviru, které by měly vystačit do konce února.
U předchozí varianty covidu, delty, trpělo chronickou chorobou, jako je například diabetes, vysoký krevní tlak nebo chronické plicní onemocnění, 95 % těch, kteří zemřeli nebo se ocitli ve vážném stavu v nemocnicích.
„Omikron je zrádnější v tom, že nedělá rozdíl mezi rizikovými a nerizikovými, zasahuje obě skupiny. Stejně tak snadno nakazí očkované i neočkované. V současné době u nás naštěstí počítáme pacienty s omikronem ve vážném stavu v jednotkách. To přičítám zejména relativně nižší nebezpečnosti této varianty, ale také vyšší proočkovanosti a dostupné léčbě antivirotiky," říká doc. MUDr. Tomáš Vymazal, Ph.D., přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 2. LF UK a FN Motol. I za současné omikronové vlny se podle lékařů také může hodit návod, jak postupovat.
„V dokumentu Rady pacientům: Domácí léčba COVID-19 se pacienti dozvědí vše potřebné - jak si vybavit lékárničku, jak dávkovat léky, jak sledovat svůj zdravotní stav, kdy se vypravit pro antivirotika a kdy je nutná hospitalizace," dodává primář Dlouhý.
......
Jaké potíže bývají důvodem přijetí do nemocnice:
U některých pacientů s mírnými potížemi může dojít zhruba po týdnu k významnému zhoršení stavu a potřebě nemocniční léčby.
Rady pacientům: Domácí léčba COVID-19
......
Jak uvedla pro server lidovky.cz viroložka RNDr. Ruth Tachezy, ukazuje nedávno zveřejněná japonská studie, že množství viru varianty omikron v organismu je nejvyšší tři až šest dnů po nástupu symptomů. A ani poté nemá každý vyhráno. „Výzkum dokonce ukazuje, že sedmý až devátý den od prvních příznaků může mít člověk v těle ještě docela vysokou virovou nálož," doplnila Tachezy s tím, že by pro ukončení karantény doporučovala negativní PCR test.
Postcovidů bude (dofejme) ubývat
Své zkušenosti s variantou omikron mají i pneumologové, kteří u předchozích mutací covidu-19 pracovali hojně i s pacienty s postcovidovými potížemi. Lidé, kteří nemocí covid-19 onemocněli, ale nebyli hospitalizováni, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se po 2-3 měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi. Hospitalizované by měl pneumolog vidět 6-12 týdnů od stanovení diagnózy. Pacient, jehož po prodělání covidu-19 trápí déletrvající teploty, bolest na hrudi nebo dokonce vykašlávání krve, by měl odbornou pomoc vyhledat okamžitě a nečekat, až potíže samy odezní
„S postcovidovým syndromem k nám přicházejí pacienti přibližně tři měsíce po prodělání nemoci covid-19. Nyní tedy ještě stále léčíme ty, kteří prodělali variantu delta. První pacienty po omikronu očekáváme na přelomu března a dubna," říká doc. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a TBC FN Brno.
„Většina příznaků covidu za několik dní až týdnů odezní. U přibližně 15 % pacientů se staršími variantami ale problémy přetrvávají a je nutné je léčit. Stále k nám přichází velké množství lidí s rozsáhlými změnami na plicích," vysvětluje pneumolog MUDr. Samuel Genzor, Ph.D., z FN Olomouc a dodává: „S covidem je například spojován častější výskyt plicní embolie. Pacienta, kterého bolí na hrudi a je dušný, by proto měl vždy vyšetřit lékař."
Léčba postcovidového syndromu se u varianty omikron nejspíš lišit nebude. Vzhledem k lehčímu průběhu covidu-19 ale lékaři očekávají, že pouze menší část z desítek tisíc nakažených bude vyžadovat odborné vyšetření a léčbu.
„Zatím je těžké odhadnout, jak velká část těch, kteří prodělali omikron, bude mít potíže. Lze ale předpokládat, že většina pacientů s potížemi má postcovidový syndrom ‚typu B' podle návrhu klasifikace České pneumologické a ftizeologické společnosti. Tedy že tito lidé mají po prodělání covidu potíže, ale nelze je změřit nebo zobrazit. Symptomy v těchto případech obvykle po dvanácti a více týdnech odezní samy nebo jim k tomu dopomůže rehabilitace plic," říká MUDr. Genzor.
Zdroj: MaVePR
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.