
Mravenčí práce - tak by se dalo nazvat úsilí lékařů objevit včas cukrovku, selhávající ledviny nebo srdce. Všechny tři nemoci se totiž obratně schovávají a téměř nijak na sebe zpočátku neupozorňují. Když už se to však stane, pacientovi doživotně značně ztrpčí život. A pokud lékař narazí na jednu z nich, je velice pravděpodobné, že ve skrytu už číhají další dvě. Srdce, ledviny a nemoci metabolismu, jako je právě cukrovka, jsou totiž „spojené nádoby".
Chronické srdeční selhání postihuje více než 60 milionů lidí na celém světě, v ČR je nejčastější příčinou hospitalizace u lidí nad 65 let. V příštích 25 letech lze dle odborníků očekávat 50% nárůst hospitalizací pro srdeční selhání. Obecně kardiologové odhadují, že v roce 2030 se bude v Česku léčit až 600 000 nemocných s touto diagnózou. Mezi nejčastější příznaky srdečního selhání patří dušnost, otoky nohou a únava. Příčiny selhání srdce jsou různé, může je mít na svědomí například prodělaný infarkt, chlopenní vada, neléčený vysoký krevní tlak či arytmie.
Při chronickém onemocnění ledvin (CKD) postupně ledviny ztrácejí svou funkci. Zpočátku si pacient nemoci nemusí ani všimnout, může ztratit až 90 % funkce ledvin, aniž by měl jakékoliv příznaky. CKD postihuje až 10 % populace, trpí jím 1 z 5 mužů a 1 ze 4 žen ve věku 65 až 74 let. CKD je jednou z chronických komplikací diabetu (1. i 2. typu).
Dlouhodobé zvýšení hladiny cukru v krvi může vést k poškození řady orgánů v těle, například ledvin, srdce, očí či nervů. Zpočátku se cukrovka výrazně neprojevuje, později lidé pociťují žízeň, častěji chodí na toaletu, jsou unavení, mají hlad, cítí mravenčení v rukou a nohou, vidí rozmazaně a hojí se jim hůře poranění. Závažným komplikacím lze předejít úpravou životního stylu a užíváním moderních léků.
„Jednotlivé nemoci se tiše rozvíjí i 10 let, než pacient něco opravdu pocítí. Pokud chodí na preventivní prohlídky, projeví se znaky, že se v těle děje něco nekalého, včas. Pak je ale třeba pátrat i po dalších nemocech, které mohou s tou původní souviset. Když pacientovi začíná selhávat srdce, ovlivňuje to i funkci ledvin a naopak. Změny v organismu, které vedou k cukrovce 2. typu, často zároveň zvyšují krevní tlak, jenž škodí srdci i ledvinám," vysvětluje MUDr. Michal Krčma, Ph.D., vedoucí lékař diabetologického centra FN Plzeň.
Spojené nádoby
Podle specialistů trpí 60 % pacientů s chronicky poškozenými ledvinami zároveň kardiovaskulárním onemocněním. Přibližně u 1 ze 3 pacientů s cukrovkou 2. typu nefunguje správně srdce. Až 40 % pacientů s diabetem má i chronické onemocnění ledvin - zvýšená hladina cukru je poškozuje a jizví. Proto je dle expertů nutné již od začátku onemocnění pravidelně sledovat pacientovo srdce a ledviny, i když má stabilní hladinu cukru.
„Selhání ledvin nijak nebolí, odhadem 5-10 let se rozvíjí a člověk to nijak nepocítí. Když ano, tak je téměř pozdě. Stačí přitom chodit na preventivní prohlídky, kde se měří hladina kreatininu v krvi a nejlépe i bílkovina v moči a ty jasně odhalí, zda je s ledvinami vše v pořádku nebo ne," říká MUDr. Krčma.
Stejně tak je v rámci prevence možné měřit hladinu natriuretických peptidů, které ukazují na možné selhání srdce. Pro prevenci diabetu lze sledovat hladinu cukru v krvi nalačno, což je také běžnou součástí preventivní prohlídky.
.................
Srdeční insuficence a srdeční selhání jsou spojeny s patologickou aktivací neurohumorálních mechanismů (především osy renin-angiotenzin-aldosteron, RAAS), které vedou k retenci sodíku a vody, vazokonstrikci, patologickému buněčnému růstu a srdeční fibróze, čímž dochází k potenciaci progrese srdečního selhání. Fyziologickým protimechanismem takovéto patologické aktivace osy RAAS je systém natriuretických peptidů. Ty mají vazodilatační účinek, zvyšují natriurézu a diurézu, inhibují buněčný růst a snižují aktivitu sympatiku, který zrychluje srdeční činnost.
.................
Malé krůčky v prevenci, velká naděje na snížení rizika
„Všechny tři zmiňované nemoci se často pojí s obezitou a vyšším věkem. Přibývá chronických selhání ledvin, srdce i cukrovky. Minimálně rozvoji diabetu a srdečního selhání lze částečně předejít úpravou životního stylu a v případě, že nám genetika rozdala ‚špatné karty', alespoň oddálit jejich plné rozvinutí. V tom nám mohou pomoci některé moderní léky, například ze skupiny gliflozinů. Včasné nasazení léčby snižuje u rizikové populace počet hospitalizací pro selhání srdce o 25-30 %, snižuje úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění a oddaluje dialýzu o řadu let," říká MUDr. Krčma.
Aby dosud zdravý člověk udělal maximum možného pro prevenci těchto metabolických onemocnění, stačí podle MUDr. Krčmy po malých krůčcích upravit životní styl na jeho zdravější variantu: ujít o pár set kroků denně více, o několik pater do schodů více, sníst o jeden koblížek méně.
„Zpočátku stačí málo a zásadně to změní budoucnost. Když už musíme zasahovat my, jde o velké skoky, které bolí," dodává odborník.
O srdečním selhání více na www.srdcedycha.cz
O diabetu více na www.osladtocukrovce.cz
Na obou stránkách si můžete také otestovat svá rizika.
Zdroj: Tisková zpráva Nemoci srdce, ledvin a metabolismu se řadu let schovávají, MaVe PR
NEMOCNÉ LEDVINY TIŠE KRADOU ROKY ŽIVOTA
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.