
Kardiologové se na nedávném kongresu Evropské kardiologické společnosti (ESC) poprvé seznámili s novými doporučenými postupy. Odborníci na nemoci srdce se shodují, že jednou z nejdůležitějších změn byla aktualizace doporučení pro léčbu srdečního selhání.1 Nově se zde k léčbě pacientů s chronickým srdečním selháním se zachovalou i mírně sníženou ejekční frakcí objevují v nejvyšší třídě doporučení IA glifloziny (empagliflozin2 a dapagliflozin3).
Srdeční selhání postihuje více než 60 milionů lidí na celém světě, v ČR je nejčastější příčinou interní hospitalizace. V příštích 25 letech lze dle odborníků očekávat 50% nárůst hospitalizací pro srdeční selhání. Zároveň kardiologové odhadují, že až třetině opakovaných hospitalizací lze předejít lepší edukací pacienta a organizací zdravotní péče.
ESC představila na svém kongresu čtyři nová léčebná doporučení a jednu aktualizaci guidelines z roku 2021 týkající se právě léčby pacientů se srdečním selháním.
„V tomto ohledu došlo k paradoxní situaci, jelikož aktualizace doporučení spíše dohání již zavedenou klinickou praxi, než aby ji měnila. Od května letošního roku má v České republice empagliflozin úhradu na léčbu srdečního selhání se zachovalou a mírně sníženou ejekční frakcí, ale v doporučeních dosud uveden nebyl. Většinou tomu bývá naopak," říká prof. MUDr. Jan Krejčí, Ph.D., nově zvolený předseda České asociace srdečního selhání České kardiologické společnosti.
Předmětem aktualizace je tak právě uvedení SGLT2 inhibitorů (empagliflozin a dapagliflozin) do třídy doporučení IA pro léčbu pacientů s chronickým srdečním selháním v celém spektru ejekční frakce levé komory.
„Aktualizována byla také doporučení v oblasti prevence srdečního selhání, kde jsou nově doporučeny glifloziny u pacientů s chronickým onemocněním ledvin pro snížení rizika hospitalizace pro srdeční selhání nebo kardiovaskulární mortality, a to s diabetem i bez něj," doplňuje prof. MUDr. Filip Málek, Ph.D., vedoucí ambulance srdečního selhání Nemocnice Na Homolce.
Novinkou je také silnější doporučení k použití intravenózního železa
Aktualizace se také týkala podávání intravenózního železa v různých formách pacientům s jeho nedostatkem, a to pro snížení rizika hospitalizace při akutním, ale i chronickém srdečním selhání. Čtyři nová doporučení se pak věnovala léčbě infekční endokarditidy, akutních koronárních syndromů, léčbě kardiomyopatií a péči o pacienty s diabetem 2. typu a kardiovaskulárními onemocněními.
........................................................
Edukace pacientů
V září byla také spuštěna česká verze komplexního edukačního portálu ke kardio-vaskulární problematice pro pacienty, který funguje na odkaze https://www.healthy-heart.org/cs/
Healthy-heart.org je portál garantovaný a spravovaný European Association of Preventive Cardiology. Obsahuje aktuální a ověřené informace k řadě témat, například o dietách a cvičení, které srdci prospívají, o předvídání rizik KV chorob, o varovných signálech KV příhod, nebo zde pacienti naleznou odpovědi na nejčastější otázky, které ostatní často kladou svému kardiologovi.
MaVePR
Reference:
1. McDonagh TA, Metra M, Adamo M, et al; ESC Scientific Document Group. 2023 Focused Update of the 2021 ESC Guidelines for the diagnosis and treatment of acute and chronic heart failure. Eur Heart J. 2023 Aug 25:ehad195. doi: 10.1093/eurheartj/ehad195. Epub ahead of print. https://academic.oup.com/eurheartj/advance-article/doi/10.1093/eurheartj/ehad195/7246292
2. Souhrn údajů o přípravku Jardiance. https://www.ema.europa.eu/en/documents/product-information/jardiance-epar-product-information_cs.pdf
3. Souhrn údajů o přípravku Forxiga. https://www.ema.europa.eu/en/documents/product-information/forxiga-epar-product-information_cs.pdf
KARDIOLOGIE A NEUROLOGIE SPOLUPRACUJÍ
ČTYŘI SIGNÁLY SRDEČNÍCH OBTÍŽÍ
KRIZE VE SPOLEČNOSTI OHROŽUJÍ SRDCE
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.