Online informace pro lékárny
NOVÁ LÉČBA SYSTÉMOVÉHO LUPUSU
Léčba pacientů se systémovým lupus erythematodes (SLE) doznala po více než dekádě výrazného pokroku. Evropská komise (EK) schválila Saphnelo (anifrolumab) jako přídatnou terapii pro dospělé pacienty, kteří i přes standardní léčbu trpí aktivním středně těžkým až těžkým SLE. Saphnelo je za posledních deset let prvním novým přípravkem pro léčbu pacientů se SLE, který v Evropě získal schválení. Zároveň je jediným biologickým lékem, který není omezen jen pro pacienty s vysokým stupněm aktivity onemocnění. Lék vyvinula společnost AstraZeneca.
SLE se řadí mezi vzácná onemocnění a v České republice s ním žije téměř 7 000 pacientů, většinou žen, které si svou diagnózu poprvé vyslechnou mezi 15. a 45. rokem života. SLE je chronické a komplexní autoimunitní onemocnění s řadou klinických projevů. Může postihnout různé orgány a má širokou paletu příznaků: bolesti, vyrážky, únavu, otoky kloubů a horečky, které významně snižují kvalitu života. U více než 50 % pacientů se SLE dochází k trvalému poškození orgánů způsobenému onemocněním nebo stávající léčbou. To následně zhoršuje symptomy a zintenzivňuje riziko úmrtnosti. SLE je závažné autoimunitní onemocnění s výraznou prevalencí u žen. Vyznačuje se multiorgánovým postižením včetně orgánů pro život nezbytných (zejména ledviny a mozek). Vyskytuje se v kožní nebo systémové formě. Svými příznaky napodobuje mnohá jiná onemocnění, čímž ztěžuje diagnózu. Velmi častým příznakem je motýlový ekzantém - vyrážka tvarem připomínající motýla (symetrické zarudnutí na tvářích s můstkem na kořeni nosu) nebo vysoká citlivost na sluneční záření. Lupus není přenosný a ani nakažlivý.
Většina dospělých se SLE má zvýšenou signalizaci IFN typu I, což je spojeno se zvýšenou aktivitou a závažností onemocnění.
„Možnosti léčby systémového lupus erythematodes jsou značně omezené. Většina pacientů dlouhodobě užívá vysoké dávky kortikosteroidů, které však vykazují řadu nežádoucích účinků. Vítáme proto každý nový lék, který funguje a sníží závislost pacientů na kortikosteroidech," vysvětluje doc. MUDr. Jakub Závada, Ph.D., z Revmatologického ústavu v Praze. Za posledních 50 let se podle doc. Závady dostalo do klinické praxe jen velmi málo preparátů určených primárně pro léčbu SLE, navíc ne všichni pacienti na ně dobře reagují. Anifrolumab je tak podle něj vítanou novou možností léčby, kterou mohou těmto pacientům lékaři nyní nabídnout.
Anifrolumab je plně lidská monoklonální protilátka zaměřující se svým účinkem na dráhu interferonu typu I, který hraje ústřední roli v patofyziologii lupusu a blokuje jeho aktivitu.
EK anifrolumab schválila na základě výsledků programu klinického vývoje zahrnujícího studie TULIP (1 a 2) fáze III a studii MUSE fáze II. V klinických studiích zaznamenalo (ve srovnání s placebem) více pacientů léčených anifrolumabem snížení celkové aktivity onemocnění napříč orgánovými systémy a dosáhlo trvalého snížení užívání perorálních kortikosteroidů. To je u SLE důležitým léčebným cílem pro snížení rizika poškození orgánů. Schválení se řídí doporučením Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), které vydala v prosinci 2021.
Léčivý přípravek Saphnelo nedávno schválily také regulační orgány v USA, Japonsku a Kanadě pro léčbu SLE, v dalších zemích regulační řízení probíhají. Výrobce zahájil studie fáze III u SLE s použitím subkutánního podávání a plánuje další studie fáze III pro lupusovou nefritidu, kožní lupus erythematodes a myozitidu.
MaVePR
NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.
DOPORUČUJEME
