
S podzimem přijde vlna nachlazení, ale i chřipek, které jsou pro starší a oslabené osoby velkým rizikem. Lékaři, tak jako každý rok, doporučují očkování, a to nejlépe od druhé poloviny října.
Klasické chřipkové onemocnění nepostihuje jen dýchací cesty, může dojít k zápalu plic, k zánětu pohrudnice nebo srdečního svalu, nebezpečná je i encefalitida a meningitida.
Senioři a chřipka
„U nás každý rok zemře v důsledku chřipkového onemocnění stejný počet osob, kolik je obyvatel například Valtic, tedy asi 20 tisíc lidí," tvrdí MUDr. Lukáš Kohout z Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. LF UK a FN Motol v Praze.
„Byli jsme zvyklí, že očkujeme jen děti," říká prof. MUDr. Eva Topinková, přednostka Geriatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. „Dospělí a staří lidé se obvykle domnívají, že mají dobrou imunitu, ale tak to není. Stárnutí je spojeno s častějšími infekcemi a s chronickými nemocemi, které jsme si během života ,vyrobili'."
Na oslabený epitel mohou nasednout další infekce, a tak chřipka může poškodit další orgány. Mohou se objevit kardiovaskulárních potíže, cévní mozkové příhody a dekompenzace diabetu. Například astmatici mají při onemocnění chřipkou dvanáctkrát vyšší riziko úmrtí, velmi závažný je i chřipkový zápal plic, kterému i přes intenzivní lékařskou péči podlehne až polovina pacientů.
Prof. Topinková uvedla informace ze dvou zahraničních studií, které znějí velmi optimisticky: pravidelné očkování proti chřipce snižuje kardiovaskulární riziko. Přesto je u nás, na rozdíl od ostatních vyspělých i méně vyspělých států, nízká proočkovanost. Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby bylo proti chřipce naočkováno alespoň 75 procent osob ve věku nad 65 let. I když je u nás naočkováno 25 procent starších osob, ve Velké Británii je to celých 70 procent.
Benefit je významnější než riziko
Lékaři doporučují i očkování mladších osob, především v těch rodinách, kde žijí i starší lidé. Opakujícím se problémem je - v některých zdravotnických a sociálních zařízeních - nedostatek vstřícnosti a pochopení personálu v tom smyslu, že právě ti, kteří se starají o ohrožené seniory, by měli jít příkladem a chránit je i sebe. A stále ještě někteří odpírači opakují tvrzení, že i přes absolvované očkování mohou dostat anebo dostali chřipku (a totéž platí i u očkování proti covidu). Ano, může se to stát, především u starších a nemocných, ale vakcinace chrání před vážnými komplikacemi nemoci, před pobytem v nemocnici a rizikem úmrtí.
Tiskové konference se zúčastnila i televizní a rozhlasová moderátorka Saskia Burešová, která se nechává proti chřipce pravidelně očkovat již řadu let. Na snímku spolu s prof. Topinkovou a prof. Moťovskou (v pořadí z levé strany)
Nové studie o očkování
Informaci o nových výsledcích studií potvrzuje i prof. MUDr. Zuzana Moťovská, Ph.D., z Kardiologické kliniky 3. LF UK a FN Královské Vinohrady:
Studie z roku 2021 potvrzuje skutečnost, že očkování proti chřipce zásadně snižuje riziko smrti u pacientů s ischemickou srdeční chorobou a po infarktu myokardu. Někteří pacienti po kardiovaskulární příhodě byli naočkování prakticky ihned, už během hospitalizace.
Studie z roku 2022 prokázala. Že očkování snižuje riziko srdečního selhání.
Prevence je klasika
Jako prevence chřipky se doporučuje klasické pravidlo 3 R: ruce - roušky - rozestupy. (Slovo ruce, jak všichni chápeme, znamená jejich správné a časté mytíJ.) A při léčení samozřejmě pomáhají nové léky, například isoprinosine, který se někdy podává i preventivně.
Novinka pro „starší a pokročilé"
Letos je k dispozici nová vakcína, která je určena pro vyšší věk a nemocné. Efluelda1 je tetravalentní vakcína, která obsahuje oproti standardní očkovací látce čtyřikrát větší množství antigenu. Zvyšuje se tak imunogenní reakce organismu, ochrana před onemocněním anebo před jeho těžkým průběhem. Díky zvýšenému množství antigenu je určena především pro posílení ochrany zdraví osob nad 60 let. Pro starší 65 let je stejně jako ostatní vakcíny plně hrazena ze zdravotního pojištění.
A jedna optimistická zpráva na závěr: Vyvíjí se vakcíny proti Alzheimerově a Parkinsonově chorobě!
Mgr. Jana Ulíková
Zdroje: Tisková konference na téma: Začíná chřipková sezóna - jste na ni připraveni? (4. 10. 2023, https://www.stop-chripce.cz/)
1. Aktuální SPC Efluelda injekční suspenze v předplněné injekční stříkačce, https://vakciny.avenier.cz/userfiles/file/efluelda-spc%202022.pdf
ANTIVIROTIKA PROKAZATELNĚ SNÍŽILA RIZIKO ÚMRTÍ LIDÍ S TĚŽKÝM COVIDEM
https://www.stop-chripce.cz/#prevence
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.