Online informace pro lékárny
Hemofilie A - vzácné celoživotní geneticky podmíněné onemocnění, při němž tělo neprodukuje dostatečné množství faktoru VIII nezbytného pro srážení krve. Nová terapie nabízí pacientům naději, že se budou moci lépe zapojovat do běžných denních aktivit bez výraznějších omezení, a přitom budou stabilně chráněni před krvácením.
Prevence infekce respiračním syncitiálním virem (RSV) - inovativní monoklonální protilátka přináší ochranu pro všechny novorozence proti RSV v jedné dávce na celou sezónu.
Specifický typ karcinomu vaječníků - schválená terapie je určena pro pacientky se specifickým typem karcinomu vaječníků. Inovativní léčba pomáhá snižovat riziko progrese nádorů a celkově prodloužit život pacientek.
Nemalobuněčný karcinom plic dospělých pacientů - schválená terapie představuje naději pro dospělé pacienty s nemalobuněčným karcinomem plic a vzácnými mutacemi nebo pro pacienty s běžnými mutacemi EGFR, které se častěji objevují u nekuřáků.
Plicní arteriální hypertenze - schválená terapie představuje první léčbu svého druhu zaměřenou na původ onemocnění.
Bakteriální infekce - nové antibiotikum pomůže v boji s narůstající rezistencí v případě bakteriálních infekcí, jež jsou odolné vůči většině enzymatických typů rezistence.
NOVÉ LÉKY ROKU 2024
Evropská léková agentura (EMA) každoročně doporučuje Evropské komisi ke schválení zcela nové léky na základě rozsáhlých klinických studií, jichž se účastní desítky až tisíce pacientů a stovky výzkumných týmů po celém světě.
V roce 2024 byly nejčastěji schvalovány léky na rakovinu (celkem 28), imunologická a revmatologická onemocnění nebo nemoci krve. Významné pokroky však přinesla i endokrinologie, preventivní medicína, oftalmologie, neurologie a další oblasti. Kromě nových léčiv doporučuje EMA ke schválení také rozšíření užití stávajících léků na další nemoci, schvaluje i generické nebo biosimilární přípravky, což jsou biologické léky, vysoce podobné již schválenému biologickému originálu. Ačkoliv biosimilární přípravek může vykazovat drobné rozdíly, nemá klinicky významné rozdíly v účinnosti a bezpečnosti.
Poprvé za 15 let doporučila EMA ke schválení více než 100 nových léčiv a preventivních přípravků během jediného roku. Z celkového počtu 114 nových registrací obsahuje 46 z nich zcela nové účinné látky, které mohou znamenat průlom v léčbě tisíců pacientů. Tyto inovace přinášejí naději například lidem s rakovinou plic nezpůsobenou kouřením, specifickým typem rakoviny vaječníků, hemofilií A nebo plicní arteriální hypertenzí. Nové léky výrazně přispějí k prodloužení délky života pacientů a zlepšení jeho kvality. V dlouhodobém horizontu mohou také přinést úspory pro systémy veřejného zdravotního pojištění i sociálního zabezpečení a přispět k jejich udržitelnosti. V České republice mohou být tyto nové terapie dostupné v řádu několika měsíců.
„Je již poměrně běžné, že i pacient se závažným (např. nádorovým) onemocněním se po úspěšné léčbě vrátí zpět do práce, může bez větších omezení sportovat, je nezávislý na pomoci druhých a vrací se tak zpět do ‚normálního' života. S tím samozřejmě souvisí, že místo toho, aby čerpal dávky invalidního či jiného důchodu, je ekonomicky produktivní, a to i v horizontu několika desítek let," vysvětluje David Kolář, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
Inovativní léky bychom měli vnímat jako dlouhodobou investici, která přináší nejen zdravotní, ale i ekonomické přínosy.
„V České republice bohužel přetrvává striktní oddělení zdravotních a sociálních rozpočtů, což brání plnému ocenění přínosů nejen nových léků, ale celkově i všech nových terapií a technologií," upozorňuje David Kolář, který ukazuje na příkladu Švédska, kde se zdravotní a sociální dopady posuzují společně, jak lze lépe vyhodnotit a ocenit přínosy jednotlivých částí zdravotní péče.
„Stát díky novým léčivům ušetří na snížení počtu a zkrácení hospitalizací nebo snížení dávek invalidních důchodů. Zároveň může profitovat ze včasnějšího návratu pacientů a jejich pečovatelů do zaměstnání. Hovoříme o úsporách v řádu stovek milionů korun každý rok," vysvětluje ekonomické úspory David Kolář.
Kde mohou nové přípravky pomoci?
Tisková zpráva AIFP, únor 2025
NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.
DOPORUČUJEME
