Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



OČKOVÁNÍ PROTI HPV BUDE ZDARMA PRO STATISÍCE DĚTÍ



Očkování proti lidskému papilomaviru (HPV) bude nově od 1. ledna 2024 zdarma pro všechny dívky a chlapce ve věku 11-15 let. Doposud je pojišťovny proplácely pouze 13letým. Český Národní onkologický plán má ambici proočkovat do roku 2030 proti HPV minimálně 90 % cílové populace dívek a výrazně zvýšit proočkovanost chlapců.

„Očkování proti lidskému papilomaviru je nejefektivnější způsob prevence proti onemocněním, které HPV vyvolává. Infekce vysoce rizikovými typy HPV je příčinou prakticky všech případů rakoviny děložního čípku, části případů rakoviny řitního otvoru, pochvy a zevních rodidel a také některých nádorů hlavy a krku. HPV infekce je také původcem velmi nepříjemných genitálních bradavic," popisuje prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D., zástupce přednosty Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

V Česku je rakovina děložního čípku sice na mírném ústupu díky preventivním kontrolám, problémem je ale stále její velmi vysoká smrtnost, protože asi u poloviny žen je zjištěna v pokročilém stadiu. „Ročně v ČR onemocní přibližně 750 žen a asi 300 z nich na karcinom děložního čípku zemře. Paradoxem přitom je, že by tento typ rakoviny prakticky nemusel existovat. Známe jejího původce - HPV infekci, proti níž lze efektivně očkovat. A známa jsou i předrakovinová stadia, která je možné odhalit při preventivních kontrolách," vysvětluje prof. Sláma.

..........................

Jednoznačně nejvýznamnější příčinou vzniku rakoviny děložního čípku je dlouhodobá infekce HPV.
Existuje velké množství různých typů HPV, jen některé jsou ale rizikovým faktorem pro vznik zhoubného nádoru. 
Nejnebezpečnější jsou HPV 16 a HPV 18, které způsobují přibližně 70 % všech případů rakoviny děložního čípku.
Rakovina děložního čípku se dlouho neprojevuje žádnými příznaky. Pokud se již příznaky objeví, zhoubný nádor je obvykle v pokročilém stadiu.

..........................

Jak vyplývá z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky prezentovaných v červnu na jednání Výboru pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny, proočkovanost proti HPV infekci se aktuálně u dívek pohybuje kolem 70 %, u chlapců je to o třicet procentních bodů méně. Téměř polovina dětí tak není při zahájení sexuálního života, kdy především dochází k přenosu infekce, chráněna. Podle prof. Jiřího Slámy by ke zvýšení proočkovanosti mělo přispět právě rozšíření věkového rozpětí pro hrazené očkování proti HPV, které vyplývá z novely zákona o ochraně veřejného zdraví, jež nabude účinnosti 1. ledna 2024.

Odborníci se shodují na tom, že nechat očkovat by se měly dívky i chlapci bez rozdílu - ideálně právě před zahájením sexuálního života.

 „Nejvýraznější účinek vakcín spočívá v eliminaci předrakovinových a rakovinových nálezů na děložním čípku u dívek a žen. Proočkování chlapců ovšem výrazně snižuje riziko přenosu viru, a navíc díky němu dojde k poklesu výskytu genitálních bradavic a některých méně častých nádorů - například rakoviny řitního svěrače nebo rakoviny penisu," zdůrazňuje prof. Sláma.

Celosvětově zdravotníci doposud využili stovky milionů dávek vakcín proti HPV a k dispozici jsou jednoznačná data o jejich mimořádně vysokém účinku. Vakcíny jsou bezpečné a rodiče dětí se nemusí obávat ani nežádoucích účinků po očkování. Ty jsou totiž zcela vzácné.

„Řada rodičů, která se pro očkování rozhodla, bohužel nestihla nechat své děti naočkovat zdarma. Věková kategorie 13letých, pro kterou je v současné době vakcína hrazena z veřejného zdravotního pojištění, je totiž stanovena poměrně přísně," přibližuje MUDr. Hana Cabrnochová, MBA, praktická lékařka pro děti a dorost a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti ČLS JEP.

„Působí to navíc i další komplikace. Pediatři musí dávat pozor na to, aby si do svých ordinací kvůli hrazenému očkování zvali na pravidelné dvouleté preventivní prohlídky děti až po dovršení 13 let, a ne například o pár dnů nebo týdnů dřív, což bývá běžným zvykem," dodává MUDr. Cabrnochová. Delší věkové rozpětí pro hrazené očkování proto velmi vítá, stejně jako Veronika Cibulová, zakladatelka pacientské organizace VERONICA, která sdružuje ženy s gynekologickými nádory.

„Jsme velmi rádi, že budou mít rodiče a děti větší časový prostor na využití benefitu plně hrazeného očkování. V naší pacientské organizaci se tomuto tématu věnujeme dlouhodobě a společně s lékaři usilujeme o postupné vymýcení rakoviny děložního čípku," zdůrazňuje Cibulová. Inspirací jsou pro ně severské státy a Austrálie, kde se díky kombinaci vakcinace dívek a chlapců a HPV DNA testování stal karcinom děložního hrdla raritním onemocněním. „U nás stále zcela zbytečně umírá každý rok 300 žen - něčích dcer, manželek a maminek. Jedná se přitom o jediný typ rakoviny, proti kterému se lze nechat očkovat, a navíc zdarma," dodává. 

Program screeningu karcinomu děložního hrdla funguje v České republice od roku 2008?

Až v roce 2014 se ale stal plošným a celopopulačním.

Nejspolehlivější metodou, jak odhalit zhoubný nádor děložního hrdla v časném stadiu, je cytologický stěr.

 

Od 1. 1. 2021 začaly zdravotní pojišťovny hradit další formu vyšetření, a to na přítomnost nukleové kyseliny vysoce rizikových typů HPV v cervikálním stěru. Screeningové vyšetření HPV DNA je určeno ženám ve věku 35 let a 45 let, které mají negativní nález cytologického screeningu (tzn. na děložním čípku nebyly objeveny žádné změny svědčící pro zhoubný nádor). Ženy v ostatních věkových kategoriích si rovněž mohou nechat provést HPV test, ten ale není hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Všechny vakcíny pak účinně brání proti infekci způsobené virovými typy 16 a 18. K dispozici jsou i očkovací látky poskytující ochranu také proti typům HPV 6 a 11, tzn. proti typům, které vyvolávají většinu případů genitálních bradavic.

Zdroje: MaVe PR, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, NZIP.cz 

Zpět

NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU

Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME