
Cukrovka 2. typu je získané onemocnění, které začíná bezpříznakovou fází prediabetu, kdy se jen občas objeví zvýšená hladina krevního cukru na lačno v rozmezí 5.6-6.9 mmol/l. Pokud se toto období neodhalí včas, po několika letech přejde prediabetes do diabetu 2.typu, a to kvůli dlouhodobě zvyšujícím se hodnotám hladiny glykémie (nad 6.9 mmol/l).
Zabránit onemocnění lze naprosto radikální změnou životní stylu, a to doživotně. Tito pacienti na rozdíl od diabetiků 1. typu na pravidelném podávání inzulínu závislí na začátku nejsou. Stav prediabetu může trvat léta a je těžké jej odhalit bez vyšetření hladiny krevního cukru na lačno, nebo dalšími doplňujícími laboratorními testy (glykovaný hemoglobin, C peptid, případně glukózo toleranční test).
............
Analýza interních dat laboratoří SYNLAB, které v ČR poskytují komplexní služby v oblasti laboratorní diagnostiky, za loňský rok uvádí, že u laboratorního vyšetření zjišťující hladinu cukru v krvi na lačno bylo téměř 35 % výsledků za optimální hranicí, tedy těch, kteří jsou v riziku rozvoje cukrovky nebo se s cukrovkou již léčí.
Na vážnost onemocnění a důležitost prevence chce proto upozornit osvětová kampaň „CukrOFFka - nedovolte diabetu 2. typu ovládnout váš život", která probíhá v rámci programu Zdraví národa společnosti SYNLAB.
............
Výskyt nemoci je především u obézních dětí i dospělých - statistiky ukazují, že přes 90 % pacientů s diabetem 2. typu má nadváhu nebo obezitu.1 Včasné odhalení prediabetu ale znamená, že lze onemocnění v této fázi dostat do remise (hodnoty glykémie na lačno budou dlouhodobě do 5,6 mmol/l) pomocí výše uvedených opatření, jako je změna stravovacích návyků a životního stylu, a tím příznivě ovlivnit a oddálit nástup diabetu 2. typu.
„Část populace s prediabetem má dědičnou polygenní dispozici k cukrovce, která pokud je u pacienta přítomná, spolu s tzv. získanou dědičností neboli špatným životním stylem s nezdravými stravovacími a pohybovými návyky v rodině již od dětství, zpravidla končí rozvojem diabetu 2. typu," specifikuje MUDr. Ladislav Krajči, specialista z ambulance SYNLAB.
Vhodnou prevencí a zároveň léčbou již objeveného prediabetu je úprava životosprávy - pravidelný pohyb, vyvážená pestrá strava s omezením jednoduchých cukrů a u pacientů s nadváhou úprava hmotnosti, dále také duševní hygiena a dostatek spánku.
„Především pro lidi s nadváhou či obezitou je taktéž doporučované si nechat pravidelně testovat hladiny cukru v krvi. Jeho i občasně lehce zvýšené hodnoty mohou být varovným ukazatelem možného rizika vzniku diabetu," dodává MUDr. Krajči.
............
Prediabetes není pouhý předstupeň cukrovky: je to onemocnění, které vyžaduje léčbu a přináší cévní riziko (srdeční infarkt, mozkové příhody).
Ateroskleróza a často i postižení nervů se vyvíjejí již u prediabetu dříve, než pacient splní tzv. diagnostická kritéria diabetu (glykemie 7 mmol/l a více, nebo při vyšetření s podáním cukru vysoká glykemie za 2 hodiny).1
............
V rámci osvětové kampaně „CukrOFFka - nedovolte diabetu 2. typu ovládnout váš život" programu Zdraví národa jsou po celý měsíc duben na e-shopu SYNLAB či bez objednání na odběrových pracovištích SYNLAB testy „Riziko cukrovky" a hladiny vitamínu D za zvýhodněné ceny 99 Kč.
Komu je test určen? Všem v rámci prevence, obzvláště pak u rizikových faktorů:
V rámci preventivního vyšetření u praktického lékaře mají pacienti nárok na vyšetření zjišťující hladinu cukru v krvi v 18, 30 a 40 letech, poté každé dva roky.
Více informací o diabetu a přehledný seznam vyšetření, na která má člověk individuálně nárok, lze zjistit pomocí kalkulačky na webu Zdraví národa.
Zdroj: DFMG pro Synlab Czech s.r.o.
Reference:
1. https://www.nzip.cz/clanek/445-cukrovka-2-typu-co-to-je-a-jak-se-leci
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.