Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



ODVRÁCENÁ TVÁŘ SOLI



Vysoce zpracované potraviny mají stále vyšší spotřebu a jsou i cenově dostupnější. To vede ke konzumaci více energeticky vydatných potravin s vysokým obsahem nasycených tuků, trans-mastných kyselin, cukrů a soli. Členské státy WHO se dohodly, že do roku 2025 je třeba snížit příjem soli u světové populace o cca 30 %. Snížení příjmu soli bylo označeno za jedno z nejefektivnějších opatření z hlediska nákladů, které mohou země přijmout ke zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva. Klíčová opatření na snížení příjmu soli přinesou jeden rok života ve zdraví.1,2 

Odhaduje se, že pokud by se celosvětová spotřeba soli snížila na doporučenou úroveň, mohlo by se každoročně zabránit 2,5 milionu úmrtí.2

Češi solí 3x více, než je doporučení WHO, průměrně spotřebují 13,4 g soli denně. Přitom v Evropě se spotřeba soli snižuje. Vysoký příjem soli přitom zvyšuje krevní tlak, způsobuje srdeční selhání a cévní mozkové příhody a podílí se i na rozvoji demence, obezity, rakoviny žaludku nebo osteoporózy. Pokud by Češi snížili spotřebu soli o třetinu, ubylo by podle odborníků až 30 % kardiovaskulárních příhod. Pomoci tomu má Národní program snížení příjmu soli, který lékaři představí na XXX. kongresu České internistické společnosti ČLS JEP. Akce, na kterou míří stovky odborníků, startuje 8. listopadu v Brně.

Kardiovaskulární onemocnění, k nimž vede i nadměrná konzumace soli, jsou v České republice nejčastější příčinou smrti.

„Každý rok tady umírá na onemocnění srdce, mozku či cév téměř 50 000 lidí - často bohužel úplně zbytečně. Až 80 % kardiovaskulárních příhod se totiž dá předem zabránit. I z toho důvodu vznikl Národní program snížení příjmu soli. Právě sůl má totiž na orgány řadu nežádoucích dopadů," vysvětluje prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC, FEFIM, přednosta Interní a kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařské fakulty Ostravské univerzity.

Vysoká spotřeba sodíku (více než 2 g/den, což odpovídá 5 g soli/den) a nedostatečný příjem draslíku (méně než 3,5 g/den) přispívají k vysokému krevnímu tlaku a zvyšují riziko srdečních onemocnění a mrtvice.1

........................

  • Pro dospělé WHO doporučuje méně než 2000 mg/den sodíku (necelá čajová lžička).2
  • U dětí ve věku 2-15 let WHO doporučuje upravit dávku pro dospělé směrem dolů na základě jejich energetických požadavků. Toto doporučení pro děti neřeší období výlučného kojení (0-6 měsíců) nebo přikrmování s pokračujícím kojením (6-24 měsíců).2
  • U dětí a dorostu v ČR studie z roku 2021 potvrdily vysokou konzumaci soli. Recentní studie Zdravotně sociální fakulty v Českých Budějovicích sledovala denní příjem soli u kojenců, batolat a dětí předškolního věku. Ukázala, že u kojenců byl příjem soli cca 0.5 g/den a odpovídal doporučení WHO. Příjem soli ve všech dalších věkových skupinách ale významně překračoval doporučení.3
  • Veškerá konzumovaná sůl by měla být jodizovaná, což je nezbytné pro zdravý vývoj mozku plodu a malého dítěte a optimalizaci duševních funkcí člověka obecně.2
........................


WHO doporučuje denně přijímat méně než 5 g soli

„Nadměrný přísun soli zvyšuje krevní tlak, který způsobuje mozkové příhody, srdeční infarkty nebo poškození ledvin. Pomocí Národního programu bychom chtěli v Česku do roku 2030 snížit příjem soli průměrně o 4 g na den. Díky tomu by mohl počet kardiovaskulárních příhod klesnout až o 30 %," doplňuje prof. Václavík.

Většinu soli, kterou Češi přijímají, obsahují nakupované potraviny. Sůl přidávaná do jídla během vaření nebo přímo při jídle se na celkové spotřebě podílí jen z 15-20 %.

„I když u nás jídlo poměrně hodně solíme, tři čtvrtiny soli přijímáme z potravin, které si kupujeme v obchodech. Sůl totiž obsahují téměř všechny potravinářské výrobky, často ve velkém množství. Hlavním opatřením, které bude zapotřebí, je proto omezení obsahu soli v pečivu, uzeninách a dalších výrobcích," říká prof. Václavík.

Výrobky by se podle prof. Václavíka měly také začít lépe označovat - zřetelně by se na nich měl uvádět nejenom obsah soli, ale i procento, kterým se daná potravina podílí na denní doporučené dávce pro dospělé osoby.

„To vše musí provázet velká edukační kampaň. Lidé musí pochopit, v čem jim sůl může škodit, a proč je důležité, aby si vybírali potraviny s menším obsahem soli," dodává prof. Václavík.

Při přípravě Národního programu snížení příjmu soli se odborníci inspirovali v zahraničí, kde obdobné programy významnou měrou přispěly k poklesu krevního tlaku populace a snížení úmrtnosti způsobené kardiovaskulárními příhodami.

V Evropě to bylo například Finsko nebo Velká Británie. Výsledky z těchto zemí potvrzují, jak důležitá je preventivní medicína," vysvětluje prof. Jan Václavík, který se svými kolegy představí Národní program snížení příjmu soli na internistickém kongresu v Brně.

„Přispět by měl ke zlepšení zdraví celé české populace. Věříme, že pro něj získáme podporu odborných společností, zákonodárců i ministerstev," uzavírá lékař.

Konverze sodíku (Na) na sůl (NaCl)2

1 mmol sodíku / 17

= 1 gram soli 

1 mEq sodíku / 17

= 1 gram soli 

1 gram sodíku * 2,542

= 1 gram soli

 Např. 5 g soli = 2000 mg sodíku = 87 mmol sodíku = 87 mEq sodíku

Zdroj: MaVePR

Reference:
1. bezpecnostpotravin.cz
2. https://www.who.int/news-room/fact-sheets/detail/salt-reduction
3. https://szu.cz/aktuality/cesi-soli-az-trikrat-vice-nez-by-meli/

Zpět

NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU

Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME