
Otužování je starý a účinný recept na zlepšení imunity. Schopnost vzdorovat chladu je ale vysoce individuální. Zpočátku bývá otužování velmi nepříjemné, ale postupem času se může stát prospěšným pomocníkem našeho zdraví. Během otužování se totiž uvolňují leukocyty, cytokiny, adrenalin a také endorfiny.1 Zlepšuje se tak obranyschopnost organismu, uvolňuje stres a napětí, a dokonce ubývají i tukové polštářky.3,5 Mezi další významné benefity otužování patří například zmírnění alergií, chronických bolestí, zlepšení psychické nálady nebo lepší prevence proti vysokému krevnímu tlaku a nachlazení.2
Otužováním umožníme našemu organismu, aby pohotově reagovat na klimatické změny vnějšího prostředí. Regulovaná a vědomá terapie chladem nám pomáhá adaptovat se na teplotní změny a po staletí je akceptována jako zdraví prospěšná metoda. Vzpomeňme naturopata Kneippa, který doporučoval k léčbě studenou vodu a jeho terapie „knajpování" je dokonce zapsána na seznamu UNESCO jako součást německého kulturního dědictví.
Platí zde jednoduché pravidlo - začít zlehka a postupně. Vhodným startem může být sprchování studenou vodou - třeba jako ukončení koupele. Může to být ale i krátká procházka na zimním vzduchu, saunování, zjara procházka travou při ranní rose a jako poslední krok třeba i zaplavání si v chladné řece.
Otužování s diabetem? Jde to!
I pro diabetiky může být otužování prospěšné. Zvyšuje totiž inzulinovou senzitivitu - schopnost reagovat na produkovaný inzulin a zapracovávat krevní cukr do buněk. Při střídání teplot dochází k přeměně tukové tkáně v tzv. hnědý tuk. Je to typ tkáně, která umí v našem těle (bez třesu) produkovat obrovské množství tepla. Právě hnědá buněčná tkáň je klíčová pro vychytávání krevní glukózy.2 Americko-nizozemská studie z roku 2015 ve svém závěru uvádí, že otužování by se mohlo stát budoucností v léčbě cukrovky 2. typu.3
U pacienta s diabetem je však zvlášť důležité, aby naslouchal svému tělu. Proto by se měl otužovat jen v případě, kdy se cítí dobře, dbá na pravidelný selfmonitoring a důslednou kontrolu glykemických hodnot, a to nejen před otužováním, ale i před sportem, nebo třeba před pobytem v sauně. Rozhodně je ale důležité, aby svůj záměr otužovat se nejprve konzultovat se svým ošetřujícím lékařem. Otužování se nedoporučuje v případě, kdy pacient trpí diabetickou neuropatií, tedy sníženou citlivostí nervů. Ta má za následek oslabené vnímání chladu nebo tepla a mohlo by tak dojít k nežádoucímu podchlazení.4
Důležité je nezmrznout
Při otužování je důležitá postupnost a pravidelnost. Je potřeba začít zlehka tak, aby nedošlo k podchlazení. Prvním krokem může být sprchování ve studené vodě, které je nejlepší ráno.
Důležité je začít od dolních končetin a postupně přecházet nahoru.
Vhodné je také mít v bytě různě teplé místnosti.1 Tělo v teple "nezleniví" a zvyká si na teplotní skoky.
Zdravotně prospěšná je i pravidelná návštěva finské sauny nebo kryokomory, kde teplota dosahuje až -80 stupňů.
Pro největší otužilce je pak výzvou třeba plavání ve studené řece.
Prudké otužování bez předchozí přípravy může být zdraví škodlivé!
Náhlá změna teploty může být zátěží pro srdce, příležitostným otužilcům může hrozit i přehřátí či tachykardie (zvýšená tepová frekvence nad fyziologickou mez).5 K otužování proto vždy přistupujte s rozumem a ohleduplně ke svému zdravotnímu stavu.
Glukometr zimě neholduje
Obecně technologiím mráz nedělá dobře. A ani glukometr nemá rád zimu. Přístroj může opakovaně měřit nesprávné nebo žádné hodnoty. Je proto lepší si glykémii zkontrolovat v předstihu. Pokud si ale budete chtít (nečekaně) ověřit své hodnoty i na vrcholku hor, můžete si glukometr zahřát třeba v podpaží. Vždy byste jej ale měli uchovávat v teple, například v kapse co nejblíže tělu. Nezapomínejte tak uchovávat i inzulin.2
Výhodou proto může být senzor - malé kompaktní zařízení, které je zavedeno do podkoží paže nebo břicha. Pomocí čtečky nebo mobilního telefonu si můžete snadno a rychle zkontrolovat hladinu krevního cukru. Monitorace může být okamžitá (Free Style Libre) nebo kontinuální (Dexcom). Pacient lépe a pohodlně sleduje aktuální hladinu glukózy a hlavně trend, kam se bude v následujících minutách vyvíjet. Další výhodou je, že se diabetik nemusí píchat do zmrzlých prstů.
Zdroj: www.freestylelibre.cz
Literatura:
1. https://zdravi.euro.cz/leky/otuzovani-metody-ucinky-chyby/
2. https://www.freestylelibre.cz
3. Schrauwen, P., van Marken Lichtenbelt, W.D. & Spiegelman, B.M. Budoucnost hnědých tukových tkání v léčbě diabetu 2. typu. Diabetologia 58, 1704-1707 (2015).
4. https://nemoci.vitalion.cz/diabeticka-neuropatie/
5. Nicholls DG, Bernson VS, Heaton GM. Identifikace složky ve vnitřní membráně mitochondrií hnědé tukové tkáně odpovědné za regulaci rozptylu energie. Experientia Suppl. 1978;32:89-93. DOI: 10.1007/978-3-0348-5559-4_9. PMID: 348493.
Věděli jste, že...
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.