Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



PACIENTI BÝVALÉHO VÝCHODNÍHO BLOKU MAJÍ STEJNÉ POTÍŽE



Praktici musí mít větší pravomoci v léčbě chronického selhání srdce, ledvin nebo cukrovky. Shodli se na tom čeští, slovenští a polští praktičtí lékaři, kteří se v březnu sjeli do Prahy, aby řešili, jak vlně pacientů s těmito chorobami čelit.

 Postkomunistické země trápí výrazně vyšší počty pacientů s nemocným srdcem či ledvinami než země západního bloku. Kardio-renálně-metabolické zdraví zrcadlí souhru mezi metabolickými rizikovými faktory, chronickým onemocněním ledvin a kardiovaskulárním systémem a má zásadní vliv na morbiditu i mortalitu. Špatné kardio-renálně-metabolické zdraví má multisystémové důsledky. Praktici ze Slovenska, Polska a ČR vidí řešení ve větších investicích do prevence a ve včasném záchytu nemocí. Posílení pravomocí praktiků by podle nich mělo jít ruku v ruce s možností předepisovat na tato onemocnění moderní léky.

„S chronickým selháním ledvin, srdce nebo s diabetem 2. typu se v Česku potýkají statisíce lidí. Celosvětově je takto nemocných přes miliardu a asi 20 milionů osob na tyto choroby zemře. Česká republika, Polsko a Slovensko i 30 let po pádu železné opony stále bojují s vysokým výskytem kardiovaskulárních a metabolických onemocnění," prohlásil předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) MUDr. Petr Šonka. I když se podle něj situace pomalu zlepšuje, stále se nedaří dohnat země na západ od nás. 

Jak se experti z Česka, Polska a Slovenska shodli, situaci by pomohlo posílení role praktiků, především aby mohli včas zachytit rizikové pacienty, kteří k jedné z chorob směřují. Nutné je podle nich také péči lépe koordinovat - praktici by v tomto ohledu měli fungovat jako „manažeři" péče o pacienty.

„Pracujeme intenzivně na změně náplně preventivních prohlídek, abychom uměli tato onemocnění dříve zachytit. Jen to ale nestačí. S lidmi, kteří jsou v riziku, musíme být schopni něco dělat, a k tomu nám chybějí kompetence. Především možnost předepisovat moderní léky, které by rozvoji nemocí zabránily. Stejný problém řeší kolegové na Slovensku a donedávna i v Polsku, kde už ale praktici mohou předepisovat veškeré moderní léky bez omezení," zmínil na jednání MUDr. Šonka.

Zpočátku je totiž možné vzniku nemoci zabránit - když například pacient spolupracuje a změní dosavadní nezdravý životní styl. Nebo nemoc o několik let oddálit tím, že se zavčas nasadí léky, které ji zkrotí. Dnes již existují například data o účinku nových antidiabetik na snížení kardiovaskulárního rizika i proti poškození ledvin.

„Dnes už máme prostředky, jak sledovat, zda u rizikového jedince nedochází k selhání ledvin, k rozvoji cukrovky nebo srdečnímu kolapsu," dodal MUDr. Šonka.

„Po téměř 60 letech sovětského modelu poskytování zdravotní péče je třeba dát všeobecným lékařům co nejvíce kompetencí k tomu, aby mohli poskytovat péči, která bude komplexní. Na tomto poli s českými a polskými kolegy sdílíme společnou minulost a dědictví v podobě vysokého počtu pacientů s chronickým selháním ledvin, srdce nebo s diabetem. Řešení v jednotlivých zemích se ale mírně liší, proto se navzájem stále inspirujeme a intenzivně si předáváme zkušenosti," říká MUDr. Peter Lipovský, viceprezident Slovenské spoľočnosti všeobecného praktického lekárstva.

Koordinovaná péče

Země střední Evropy se mohou navzájem inspirovat v organizaci primární péče, za pozornost stojí zejména reformy aktuálně probíhající v Polsku. Polští praktičtí lékaři například v reakci na vlnu nových pacientů již druhým rokem zavádí tzv. koordinovanou péči, kdy má praktik větší pravomoci v oblasti diabetologie, kardiologie, endokrinologie, pneumologie a nefrologie.

„Dobře zavedená koordinovaná péče představuje velmi dobrý model pro fungování primární péče. S rostoucím počtem pacientů trpících cukrovkou, hypertenzí nebo jinými civilizačními chorobami jsou taková řešení stále důležitější. Stárnoucí společnosti nebudeme moci poskytovat péči pouze s využitím ambulantních specialistů," řekl Dr. Aleksander Biesiada z Polské společnosti rodinného lékařství. 

..................

Léčba kardio-renálně-metabolických onemocnění je dnes fragmentovaná, prevence i dispenzarizace nevycházejí z rizikového profilu pacienta, od které by se měl odvíjet obsah a frekvence preventivních i dispenzárních prohlídek, nebo včasné doporučení pacienta do specializované ambulantní či nemocniční péče. Aby praktičtí lékaři mohli plnohodnotně plnit roli manažerů kardio-renálně-metabolických onemocnění, je zapotřebí umožnit přístup pacientů k vybrané inovativní léčbě i v primární péči. Pro úspěšné zavedení koordinované péče musí být provedena revize kompetencí, včetně preskripčních oprávnění.

..................

 

Podle prof. MUDr. Michala Vrablíka, Ph.D., předsedy České asociace preventivní kardiologie, často jedno z civilizačních onemocnění provází, podmiňuje a zhoršuje druhé: „Až 60 % lidí se srdečním selháním trpí zároveň selháním ledvin. Přibližně 37 % pacientů s diabetem má chronické onemocnění ledvin a 44 % osob se selháním srdce má zároveň cukrovku 2. typu. Všechno má navíc stejného jmenovatele - věk, obezitu, vysoký tlak a aterosklerotické onemocnění tepen. Tito pacienti také mívají vysoký cholesterol nebo depresi."

Jak dále prof. Vrablík uvádí, na vině je špatná zdravotní gramotnost a často i postoj zakořeněný z minulých dob: „O mé zdraví se stará lékař, ne já".

V Česku se pořád hodně kouří, jsme 2. až 3. v Evropě v konzumaci alkoholu, málo se hýbeme a nejíme dost ovoce a zeleniny. Celkem 66 % Čechů trpí nadváhou a obezitou. Máme tady 2,5 milionu lidí s vysokým tlakem, 1,2 milionu osob s cukrovkou a 85 % dospělé populace s dyslipidemií," pokračuje prof. Vrablík a připomíná, že výhled do budoucna není o nic růžovější - 33 % dětí má nadváhu a obezitu a u značné části adolescentů je stále populární kouření.

Zdroj: MaVe PR 

NENECHTE SI UJÍT SPECIÁLNÍ ON-LINE KONFERENCI S PROBLEMATIKOU PREVENCE KARDIO-VASKULÁRNÍCH CHOROB. REGISTROVAT SE MŮŽETE PŘÍMO Z BANNERU.

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME