Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



PADAJÍ RYCHLEJI, NEŽ DORŮSTAJÍ?



Nadměrné vypadávání vlasů je častý problém, který postihuje až dvě třetiny můžů a třetinu žen v seniorním věku. Může ale potrápit i mnohem mladší lidi.

Vlasové folikuly se přirozeně obnovují každý den, někdy však může dojít k narušení přirozené rovnováhy a vlasy začnou vypadávat rychleji, než stačí dorůstat. Oslabené, lámavé vlasy a holá místa na hlavě pak lidem ničí sebevědomí. Příčiny vypadávání vlasů jsou různé a mohou zahrnovat genetiku, stres, hormonální nerovnováhu, špatnou stravu, různé zdravotní obtíže a další faktory.

Každému člověku denně vypadne 50 až 100 vlasů. Jde o přirozený proces, kdy po vypadnutí z vlasových váčků začnou brzy vyrůstat vlasy nové. Avšak výrazné řídnutí vlasů, kdy vlasy ve větším množství zůstávají na hřebenu, v umyvadle, na polštáři a na oblečení, už bývá známkou nadměrného vypadávání vlasů, což může zavdávat důvod k obavám.

Mezi nejčastější příčiny vypadávání vlasů patří hormonální nerovnováha, stres, špatné stravovací návyky, genetické faktory, infekce vlasových folikulů, nadměrné používání výrobků na vlasy a chemoterapie. Hormonální nerovnováha může být způsobena například těhotenstvím, porodem, menopauzou, štítnou žlázou nebo nadměrným množstvím dihydrotestosteronu (DHT) v těle. Příčiny tzv. androgenní alopecie nejsou jednoznačně určeny, ale zahrnují jak hormonální, tak i genetický faktor. DHT je derivát mužského hormonu testosteronu, který je odpovědný za smršťování vlasových folikulů na hlavě, proto je považován za jednu z hlavních příčin androgenní alopecie. Androgenní alopecie postihuje téměř 30 % mužů před dovršením 30. roku života a 50 % mužů nad 50 let. Rovněž jí trpí 40 % žen nad 50 let.

Také stres, různé diety a obecně špatné stravovací návyky mohou vést k nedostatečnému přísunu živin do vlasů a jejich následnému vypadávání.

Podrážděná pokožka značí problém

Zpozornět bychom měli v případě, že zpozorujeme viditelné řídnutí vlasů na temeni, na čele nebo na koruně hlavy, vznik plešatých skvrn, citlivost pokožky hlavy, svědění a šupinatost pokožky hlavy a zpomalení růstu nových vlasů. V té chvíli je vhodný čas obrátit se na odborníka, který může diagnostikovat příčinu vypadávání vlasů a navrhnout vhodnou léčbu. Čím dříve se problém odhalí, tím lépe se dá řešit a minimalizovat vliv na vlasy.

Kromě tradiční medicíny existují i přírodní prostředky, které mohou vypadávání vlasů vrátit do normálu. Přírodní metody jsou navíc šetrné k tělu a zpravidla nezpůsobují nežádoucí vedlejší účinky, jako tomu může být u některých léků.

Vlasům prospějí zdravé tuky

Nejefektivnější cestou je kombinovat několik různých přístupů, včetně změn stravy, životního stylu a používání přírodních vlasových výrobků. Zdravá strava je při vypadávání vlasů jedním z klíčových faktorů. Je vhodné jíst čerstvé potraviny, především ovoce, zeleninu, celozrnné obiloviny, ořechy, semena a bílkoviny. Důležitou roli hrají také zdravé tuky, jako jsou omega-3 mastné kyseliny, které lze nalézt v rybách, lněném semínku, avokádu a ořeších.

Příznivý vliv proti vypadávání vlasů může mít i masáž hlavy. Pomáhá zlepšit prokrvení vlasových folikulů a podpořit růst vlasů. Masírovat lze pomocí prstů nebo speciálního vlasového kartáče s měkkými štětinami. Masáž by měla být prováděna pravidelně, ideálně každý den, po dobu několika minut.

Růst podpoří byliny

Zdraví a krásu vlasů je možné podpořit i s pomocí bylin. „Při problému vypadávání vlasů se zaměříme na jednu z častých příčin - plísně a bakterie v pokožce. K jejich likvidaci pomáhá penízovka a lichořeřišnice. Důležité je také posílení funkce ledvin, na což je nejlepší bylinkou trubkovec tyčinkový. Také podpora hormonální činnosti může růstu vlasů prospět. U žen doporučuji jeřáb ptačí, maliník a kontryhel, u mužů pak o kotvičník a dub. Důležité je dodat vlasům stopové prvky potřebné k růstu, na což se hodí tinktury z borovice, jedle a sekvoje," doporučuje naturopatka Jarmila Podhorná.

Pro zevní péči o poškozené vlasy doporučuje směs obsahující výluh z lopuchu, lichořeřišnice a kopřivy. Po umytí vlasů se výluh vmasíruje do pokožky hlavy a již se neoplachuje. Pro ochranu a sílu vlasů se doporučuje též kokosový a ricinový olej. Tyto oleje lze aplikovat přímo na vlasy a pokožku hlavy, nechat působit po dobu několika hodin nebo přes noc a poté opláchnout. 

............................................

Naše babičky měly velmi omezený výběr vlasové kosmetiky, často proto sahaly po ověřených domácích kúrách, které se přenášely z generace na generaci. Mezi nejčastější suroviny k péči o vlasy patřil vaječný žloutek pro očistění pokožky hlavy a k zabránění nadměrnému vypadávání. Medové masky používaly pro jeho antibakteriální účinky a složky pro podporu růstu. Častou ingrediencí byl ocet, který vlasy prozářil a pokožce navracel kyselé pH. Další složkou bylo pivo, které vlasům dodává vitaminy a minerály, a navíc tuží a přidává účesu na objemu.

Domácí kúra proti lupům:

3 snítky čerstvé rozmarýny (lze použít i kopřivu)
2 lžíce octa
1 litr vody

V hrnci přivedeme vodu do varu, pak přidáme bylinky (rozmarýna nebo kopřiva) a vaříme cca 5 minut. Odvar necháme vychladnout a přecedíme. Do hotového, vychlazeného roztoku přidáme ocet. Hotovým odvarem vlasy opláchneme po umytí klasickým způsobem a již neoplachujeme samotnou vodou. Lze aplikovat i pomocí rozprašovače na umyté vlasy.

Bylinný oplach proti vypadávání vlasů:

1 lžička šalvěje
1 lžička třezalky
1 lžička kopřivy

Uděláme bylinný odvar a necháme na čtyři hodiny odstát. Pak nanášíme na vlasy. Tuto směs není již třeba oplachovat. Kúra je vhodná zejména v chladném období roku, jednou až dvakrát týdně.

Zdroje: nadeje-byliny.eu, centrumzdravi.cz

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME