Během měsíce prosince sahají Češi po skleničce něčeho „ostřejšího" nejčastěji. Alkoholová kultura má v České republice bohužel dlouholetou tradici, do jisté míry tak i dnes navazujeme na nechtěné dědictví minulého režimu. Dalším důležitým faktorem je samozřejmě fakt, že dnešní doba je velmi hektická, od čehož nejsme schopni se oprostit ani ve vánočním čase, který by naopak měl dávat prostor pro klid a čas strávený kvalitně s našimi blízkými. Negativním průvodním jevem je pak situace, kdy tyto společenské vzorce předáváme i těm nejmladším generacím, čímž je utvrzujeme v názoru, že alkohol ke společenským událostem neodmyslitelně patří.

„Do velké míry je to dáno kulturou konkrétní země, ale nemyslím si, že by to bylo specifikum jen České republiky. Například za první republiky tu tak velká spotřeba, jako je v dnešní době, vůbec nebyla. Užívání alkoholu bylo do jisté míry fenoménem totalitních států. Není to tedy otázka několika staletí, ale spíše desítek let. Posledních dvacet let se však míra užívání alkoholu drží zhruba na stejné úrovni, která je dlouhodobě vysoká," upozorňuje Ladislav Dékány, odborný garant Národní linky pro odvykání 800 350 000. Zároveň poukazuje na to, že jakékoliv snahy o zavedení prohibice v Česku se automaticky vystavují selhání. Mezinárodním srovnáním zjistíme, že státy s nejmenší prevalencí užívání alkoholu jsou České republice kulturně velmi vzdáleny - buď je v nich dominantním náboženstvím islám, nebo je v nich z politických důvodů alkohol absolutně nedostupný.

Přiznat si problém s alkoholem bývá prvním krokem k nápravě. Klinickou diagnózu závislost na alkoholu (MKN-10) stanovují lékaři a další odborníci na základě diagnostických kritérií dle Mezinárodní klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů. Rozvoj závislosti na alkoholu probíhá většinou velmi nenápadně a jde o silně individuální proces. 

.....................................

Národní linka pro odvykání - 800 350 000 je zřízena Úřadem vlády České republiky a provozována organizací AdiPoint, z.ú. K původnímu poradenství pro odvykání kouření spuštěnému v roce 2016 přibyly od roku 2018 další informační a poradenské služby pro odvykání alkoholu, patologického hraní, drog, léků a sociálních sítí, zahrnující i služby pro osoby blízké lidem se závislostí. Národní linka pro odvykání je určena všem občanům České republiky starším 15 let. Vyškolení konzultanti se klientům věnují každý pracovní den od 10 do 18 hodin. Hovory jsou pro volající zdarma. Pokud klient dává přednost komunikaci přes e-mail, může konzultanty kontaktovat na poradte@chciodvykat.cz.

Další informace na www.chciodvykat.cz

.....................................

Klinika adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy už v roce 2021 realizovala výzkum financovaný Úřadem vlády ČR, který se zabýval alkoholovou problematikou. Závěr, že Češi nejvíce holdují alkoholu právě v prosinci a letních měsících, není zas takovým překvapením. Už závažnějším zjištěním je, že celkem 15 % respondentů přiznává vyšší konzumaci alkoholu během vánočních svátků, zejména pak na Silvestra. Za vůbec největší pijany lze považovat příslušníky věkové skupiny mezi 18 a 34 rokem života.

17 procent Čechů uvádí, že je pro ně prosinec z hlediska užívání alkoholu vůbec nejexponovanějším měsícem. Zejména v období Vánoc se častěji setkáváme hlavně s případy, kdy lidé pijí, protože to od nich „společnost prostě očekává".

„Nejčastěji lidé pijí proto, že je to při určitých příležitostech zvykem. Dále proto, že to dělá společenské setkání zábavnější, ale také proto aby se dostali do nálady nebo si odpočinuli. Ale také proto, že to dělá většina přátel. Více než 30 % respondentů pije alkohol proto, aby otupilo svou bolest, kolem 40 % dotázaných pije alespoň někdy proto, aby zapomnělo na svoje starosti a více než 20 % pije alespoň někdy proto, aby se necítilo tak beznadějně, co se týče budoucnosti. Pro 30 % respondentů platilo, že se pravděpodobně opijí, pokud se opijí i ostatní. Poněkud varující je pak skutečnost, že jsou uživatelé, kteří považují užívání alkoholu za zdraví prospěšné. Těch je ale méně než 10 % z celkového počtu dotázaných s tím, že si to častěji myslí muži než ženy," shrnuje závěry výzkumu PhDr. Miroslav Barták, Ph.D., z Kliniky adiktologie - Expertního adiktologického centra. 

Novoroční předsevzetí

Oblíbeným zvykem je dávat si při vstupu do nového roku novoroční předsevzetí. K těm jsou značně skeptičtí psychologové i adiktologové. Ti naopak preferují, když má pacient dostatek času k promyšlení strategie a vytvoření konkrétního odvykacího plánu. Jinak se vystavuje akorát zvýšenému tlaku na svoji psychiku.

„Předsevzetí, které si člověk dá ‚z principu', bez rozhodnutí a jakékoliv přípravy, má velmi malou šanci na úspěch. Výjimky sice potvrzují pravidlo, ale je třeba si uvědomit, že 1. leden je den jako každý jiný. Konec roku bych chápal spíše jako vhodný čas k zamyšlení se nad tím, čeho chci dosáhnout. K tomu mohu využít to, co mi již v minulosti fungovalo, nebo si své schopnosti a dovednosti zhodnotit za pomoci odborníků, například právě na Národní lince pro odvykání. Málokdy se odvykání zdaří na první pokus, a proto je velmi důležité ve své snaze vytrvat. Nejde totiž jen pouze o to přestat pít nebo kouřit, ale o komplexní změnu chování, potažmo i životního stylu," nabádá Dékány. 

Alkohol a zdraví seniorů

I nárazové užívání alkoholu je spojeno s celou řadou zdravotních a sociálních problémů. Zvyšuje riziko srdečních chorob (arytmie, kalcifikace tepen, arterioskleróza) a náhlé smrti i u osob, které dosud nevykazovaly žádné známky probíhajícího onemocnění srdce. U mladých lidí je tento způsob užívání alkoholu považován za rizikový faktor vzniku mozkové a ischemické cévní příhody. U starších pacientů se objevuje v kombinaci se srdeční arytmií (nejčastěji fibrilace síní).

Věděli jste, že k poškození nervového systému stačí 20 - 60 g alkoholu denně? To odpovídá přibližně jednomu litru piva nebo půl litru vína denně. Podle webu Kliniky adiktologie www.chciodvykat.cz. má dlouhodobé užívání alkoholu prokazatelně škodlivé účinky na mozek a ve stáří může být tento vliv ještě umocněn vzhledem k již probíhajícím atroficko-degenerativním procesům. S vyššími dávkami alkoholu roste i centrálně tlumivý účinek alkoholu, který se následně projevuje zpomalením psychomotoriky, zvýšením či poruchami spavosti a sedace, výraznější zmateností či poruchami paměti. 

Věděli jste, že u seniorů se dělí alkoholismus na dva typy? Časný typ se objevuje v mladém věku, nejčastěji před 25. rokem věku. Pak pokračuje až do seniorního věku. Pozdní typ se vyznačuje vznikem závislosti po 45. roce věku a spojuje se se zdravotními, psychickými i sociálními komplikacemi. Čím starší je osoba trpící alkoholismem, tím je vyšší riziko komplikací, které se mnohdy zdají být v dospělém věku banální. 

Zdroj: Media:list