Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



POLÉTAVÉ ČÁSTICE NIČÍ PLÍCE



Běháme pro fyzické i duševní zdraví. O pozitivním vlivu sportovních aktivit typu běh nebo jízda na kole na kvalitu našeho života není pochyb. Pokud si ale člověk pro svůj kondiční běh zvolí trasu kolem rušné silnice v době dopravní špičky, prokazuje svému zdraví medvědí službu.

Činí-li tak běžec opakovaně, zadělává si ale na astma, respirační infekce, poškození funkce plic, na demenci či onemocnění srdce a cév. To vše jsou choroby, jejichž riziko se zvyšuje s tím, jak moc znečištěný vzduch člověk dýchá. Problematické je podle odborníků především dlouhodobé vdechování drobných prachových částic. Ty se do vzduchu dostávají například při průmyslové činnosti, přesunu stavebních hmot, z intenzivní automobilové i letecké dopravy nebo při rozsáhlých lesních požárech a erozi, které nepřímo souvisí se změnou klimatu.

Změna klimatu je a bude spojena také s extrémními výkyvy počasí, jak jsme mohli vidět během posledních týdnů nejen ve střední Evropě. Vliv znečištění ovzduší a měnícího se klimatu na zdraví je jedním z mnoha témat, kterými se na konci září zabýval VII. kongres České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP a XXXII. moravskoslezské pneumologické dny. 

Polétavý prach (PM z anglického názvu "particulate matter") je pojem pro mikročástice o velikosti několika mikrometrů. Mají své specifické označení podle velikosti - například PM10 označuje polétavý prach o velikosti 10 µm, PM2,5 označuje částice o velikosti 2,5 µm.

„WHO vypočítalo hodnotu, při které je množství polétavých částic PM2,5 ve vzduchu bezpečné pro zdraví. V České republice ji splňuje pouze několik málo horských odlehlých oblastí. Lépe na tom nejsou ani další země střední Evropy," komentuje situaci doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP.

Nejen plíce jsou ohroženy polétavých prachem

Jemné částice PM2,5 jsou přibližně 30× tenčí než lidský vlas. Snadno tak při nádechu proniknou do plicní tkáně, kde přispívají k rozvoji vážných zdravotních problémů. Zdraví škodlivé je zejména dlouhodobé vdechování těchto jemných částic. Kromě zvýšeného rizika respiračních infekcí mohou být polétavé částice spolupříčinou astmatu, chronické obstrukční choroby nebo při vyšších koncentracích a delší expozici také rakoviny plic. Podle posledních studií se však potíže způsobené polétavým prachem netýkají pouze plic.

  • Děti, jejichž matky vdobě těhotenství dýchaly znečištěný vzduch, se mohou rodit snízkou porodní váhou a později se u nich může projevit ADHD nebo autismus.
  • U starších lidí zase častěji hrozí nemoci srdce nebo různé formy demence.
  • Studie zkoumající zdraví žen žijících vblízkosti dálnic odhalila, že tyto ženy častěji onemocní rakovinou prsu.

Lékaři proto doporučují vybírat si pro fyzickou aktivitu místo a čas, v nichž je znečištění vzduchu minimální. Jako prevence pomůže také zdravá strava, vyhýbání se prašným prostorům zejména při fyzické aktivitě a vynechání kouření.

Na zdravotní problémy si však můžeme zadělat také přehnanou čistotností. Hojné využívání dezinfekce v domácnostech může vést k rozvoji astmatu. Na nedávném světovém pneumologickém kongresu, který se uskutečnil ve Vídni, na to upozornili skandinávští kolegové," vysvětluje doc. Koblížek.

Očkování brzy zacílí i na rakovinné buňky

Proti některým akutním respiračním onemocněním je možné se preventivně očkovat. K dispozici jsou nyní vakcíny proti chřipce, covidu-19, RS viróze, pneumokokovým infekcím a černému kašli. Lékaři očkování doporučují především lidem starším 60 let a chronickým pacientům.

„I když je pandemie covid-19 za námi, nemoc nezmizela a stále může způsobovat velké zdravotní komplikace, zejména u starších osob s dalšími chorobami. V současné době nejsou zavedena závazná pravidla týkající se izolace nebo testování při podezření na covid-19. Lidé by se měli chovat stejně jako v případě jiného vysoce nakažlivého onemocnění. To znamená zůstat doma, tlumit příznaky a omezit kontakty s dalšími lidmi, především s těmi, kteří patří do některé z rizikových skupin. V případě zhoršení příznaků je třeba poradit se s ošetřujícím lékařem. Rizikovým skupinám doporučujeme obrátit se na něj už v počátku onemocnění," radí doc. Koblížek.

Na podobném principu jako očkování proti covidu-19 má fungovat také nově vyvíjená protinádorová terapeutická vakcína proti rakovině plic. Látka, která je v ní obsažena, má za úkol naučit tělo nemocného vyhledávat a ničit rakovinové buňky. V současné době je látka v časné fázi klinického zkoušení, její účinnost se nyní testuje v sedmi zemích.

Jedná se o převratný objev, který by v případě, že klinické zkoušení dopadne dobře, mohl v blízké budoucnosti výrazně změnit statistiky onemocnění rakovinou plic, která je i přes mnohé léčebné pokroky stále vážná," komentuje doc. Koblížek.

Rakovinou plic v ČR ročně onemocní asi 6 600 lidí a 5 200 na ni zemře. V posledních letech prodělala léčba rakoviny plic revoluční změny, které významně prodloužily dobu přežití této nemoci. Lékaři v současnosti navrhují pacientům léčbu na míru, při které kombinují imunoterapii, chemoterapii, radioterapii, biologickou léčbu a chirurgický zákrok. Největší šanci na vyléčení mají pacienti, u kterých lékaři odhalí nádor v prvním nebo druhém stadiu, a právě takové pacienty zachytává pilotní program časného záchytu rakoviny plic.

Projekt, v rámci kterého osoby oslovuje praktický lékař a ambulantní pneumolog, funguje od roku 2022, kdy se jej podařilo prosadit České pneumologické a ftizeologické společnosti, v té době pod vedením prof. MUDr. Martiny Koziar Vašákové, Ph.D., ve spolupráci s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR.

„Podobný program mají také v několika dalších zemích střední Evropy. Málokdy je však propojen s institucí, která by současně sbírala a analyzovala statistická data (u nás ÚZIS ČR). Z tohoto pohledu je naše pojetí screeningu jedním z nejlepších v Evropě. V současnosti se tento projekt postupně rozšiřuje do dalších nemocnic a pro všechny účastníky je zdarma," dodává doc. MUDr. Vladimír Koblížek.

Lepší prognózu mají pacienti, kteří zahájí léčbu včas. Podle pneumologů nejpozději do 42 dnů od první návštěvy lékaře. Průvodce Cesta pacienta s karcinomem plic nově pomáhá pacientům s rychlejší orientací na koho se obrátit a jaká vyšetření je nutné absolvovat. Přehledný návod, který vznikl ve spolupráci se spolkem Hlas onkologických pacientů, představili specialisté na VII. kongresu ČPFS a XXXII. moravskoslezských pneumologických dnech v září v Ostravě.

„Cesta pacienta s karcinomem plic je stručný schematický návod, který pochopí každý laik. Když nemocným sdělíme, že mají v plicích nádor, jsou v šoku a netuší, co se s nimi bude dít. Proto vznikl přehledný průvodce, díky kterému se pacienti v jednotlivých krocích léčby lépe zorientují," vysvětluje doc. Koblížek.

MaVe PR

Ve Spojeném království, USA, Německu, Maďarsku, Polsku, Španělsku a Turecku byly v srpnu letošního roku zahájeny klinické testy první mRNA vakcíny proti rakovině plic?

Vakcínu s označením BNT116 vyrábí firma BioNTech s tím, že je určena k léčbě nemalobuněčného karcinomu plic?
Vakcína kóduje šest společných antigenů často exprimovaných u nemalobuněčného karcinomu plic. Jejím cílem je vyvolat silnou a přesnou imunitní odpověď u pacientů s tímto typem nádoru. Dle vědců má potenciál zachránit tisíce lidských životů.

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME