Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



PRÁVNÍ ÚPRAVA PSYCHOMODULAČNÍCH LÁTEK



Psychomodulační látky (PML) jsou definovány jako psychoaktivní látky s nízkým zdravotním a společenským rizikem. Látky v zásadě se známým a akceptovatelným bezpečnostním profilem, které mohou být jako svébytná kategorie výrobků uváděny na trh k lidské spotřebě. Jejich regulace byla zatím nezávislá na jiných legislativních rámcích a kategoriích látek či produktů, jako jsou kontrolované návykové látky (drogy), léčiva nebo potraviny a doplňky stravy. Autorem výrazu „psychomodulační látka"je doc. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D., přední český epidemiolog v oblasti závislostí, který dvacet let (do r. 2021) vedl Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti.

Od konce roku 2021 byla regulace PML několikrát diskutována na vládní úrovni, zejména ve vztahu ke kratomu, ke konopí s nízkým obsahem tetrahydrokanabinolu nebo semi-syntetickým kanabinoidům (HHC, THCP). Až byl 7. listopadu 2024 ve Sbírce zákonů zveřejněn zákon, kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Tento zákon nabude účinnosti dne 1. ledna 2025.

Zákon zavádí do českého právního řádu dvě nové kategorie látek, a to „Zařazené psychoaktivní látky" a „Psychomodulační látky". Nová právní úprava umožní stanoveným kompetentním orgánům zajistit stažení nové psychoaktivní, potenciálně nebezpečné, látky z trhu, její následné vědecké přezkoumání a v případě zjištění její nízké zdravotní a sociální nebezpečnosti umožnění jejího regulovaného uvádění na trh za přísných podmínek tak, aby se zabránilo nabytí látky a výrobků jí obsahujících osobami mladšími 18 let. 

Nyní musí proběhnout práce na prováděcích právních předpisech.

Jedná se o:

1. nařízení vlády o zařazených psychoaktivních látkách,

2. nařízení vlády o psychomodulačních látkách,

3. vyhlášku o psychomodulačních látkách,

4. vyhlášku o správné výrobní praxi psychomodulačních látek a

5. vyhlášku o stanovení tiskopisů a vedení evidence.

V rámci legislativního procesu bude po vypořádání všech připomínek nařízení vlády o psychomodulačních látkách, stejně jako nařízení o zařazených psychoaktivních látkách, vyhlášky o psychomodulačních látkách a vyhlášky o správné výrobní praxi psychomodulačních látek, zasláno k technické notifikaci Evropské komisi. Ta posoudí soulad právního předpisu s právními předpisy EU a současně se k návrhu mohou vyjádřit také ostatní členské státy EU. 

..................
 S ohledem na jedinečnost a složitost tohoto předpisu, obezřetnost při zařazování a klasifikaci látek, připomínková řízení a na technickou notifikaci,
se účinnost prováděcích právních předpisů očekává v průběhu druhého kvartálu roku 2025.
..................

V současné době tak nelze definitivně říci, které látky se na seznamu psychomodulačních látek v rámci zrychleného procesu zařazování ocitnou.

Zde je potřeba zdůraznit, že zákonem byl zaveden režim pro jejich hodnocení a zařazování, nebylo však definitivně rozhodnuto, kterých látek se tento režim bude týkat.

Nyní probíhá sběr informací ohledně látek, které by mohly být zařazeny mezi PML. Neplatí tedy tvrzení, že nabytím účinnosti zákona bude zaveden regulovaný prodej s látkami kratom nebo HHC.

Látka HHC a ostatní látky zařazené na seznam návykových látek v letošním roce se navrhují v rámci novely nařízení vlády č. 463/2013 Sb., opětovně zařadit na seznam návykových látek, přičemž se navrhuje účinnost k 1. lednu 2025, kdy nadále bude u daných látek umožněno pouze omezené výzkumné, vědecké nebo velmi omezené terapeutické využití v souladu se zákonem o návykových látkách a neoprávněné zacházení bude trestné.

Kratom je sušina z listů tropického stromu Mitragyna speciosa, přirozeně se vyskytujícího v Asii a Indočíně. Hlavními účinnými látkami jsou indolové alkaloidy, zejména mitragynin a 7-hydroxymitragynin. V závislosti na použitém množství je účinek kratomu buď stimulující, nebo euforický a tlumící. Fyziologický účinek mitragyninu spočívá ve vazbě na opioidní receptory, na které se váže 13 x silněji než morfin. 7-hydroxymitragynin je (co se týká opioidního působení) ještě podstatně silnější než mitragynin.  

Státy Evropské unie přistupují ke kratomu rozdílně. Například Polsko ho řadí na pozici tvrdých drog. V Německu, Rakousku nebo Itálii není kratom povolený. Ve Španělsku se naopak prodává v obchodech naprosto bez regulace.

-red-

Použité zdroje: Tisková zpráva MZČR 

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME