
Tetanus je nebezpečné onemocnění, které se dnes ve vyspělých zemích téměř nevyskytuje. Důvodem je zejména vysoká proočkovanost populace. První vakcínu proti tetanu dostávají děti již ve věku dvou měsíců a poté postupně další v doporučených intervalech až do dospělého věku. Protilátky nás ale nechrání navěky a pravidelné přeočkování proti tetanu se dnes doporučuje v rozmezí každých 10 až 15 let. Mnoho dospělých však na tyto posilovací dávky zapomíná, a vystavuje se tak zbytečnému riziku.
Tetanus je závažné infekční onemocnění, které způsobuje bakterie Clostridium tetani. Tato bakterie se běžně vyskytuje ve střevech lidí nebo hospodářských zvířat, zejména koní a hovězího dobytka, a její spory (bakteriální buňky) se tak s exkrementy dostávají do půdy a prachu, kde mohou přežívat i několik let. K infekci dochází při poraněních, která pronikla kůží hlouběji do podkoží a případně do svalové tkáně, a byla znečištěna kontaminovanou půdou. Přenos je pravděpodobnější u velkých, hlubokých ran nebo popálenin, ale může k němu dojít i při operaci zažívacího traktu nebo u pacientů s otevřenými ranami. Zvýšené je riziko rovněž u injekčních uživatelů drog. V hluboké ráně bez přístupu kyslíku mají pak spory příznivé podmínky a mění se v aktivní formu bakterie, která produkuje velmi nebezpečný neurotoxin - tedy jed, který působí na nervový systém.1,2,3,4
Doba, kdy se po nákaze objeví první příznaky onemocnění, se v případě tetanu pohybuje od 3 do 21 dnů.
„Zpočátku se onemocnění projevuje neklidem, pocením a pocitem namožených svalů. Následně se objevují křeče, typicky nejprve postihující obličejové nebo žvýkací svaly. Postupně přicházejí křeče zádového svalstva způsobující prohnutí celého těla do oblouku. Křeče jsou velmi silné a mohou vyústit až do zlomenin obratlů, případně natržení svalů. Popsané projevy onemocnění probíhají za plného vědomí a jsou velmi bolestivé," říká MUDr. Michal Lazák, praktický lékař z Prahy.
Tetanus může končit smrtí, nejčastěji v důsledku udušení nebo srdečního selhání, a to i při intenzivní léčbě.1,3
......
Onemocnění není přenosné z člověka na člověka K projevům tetanu patří bolestivé svalové křeče, zvláště žvýkacích a šíjových svalů. Dalšími příznaky jsou například problémy s polykáním, bolest hlavy, horečka a pocení, změny krevního tlaku a srdeční frekvence. Pacient je ohrožen selháním srdce a zadušením (křeč mezižeberních svalů znemožní dýchání). Smrtnost onemocnění se v závislosti na věku a závažnosti onemocnění pohybuje od 10 do 80 %.3
......
Očkování proti tetanu
Tetanus nelze nikdy vymýtit, tato bakterie se vyskytuje po celém světě. K závažným onemocněním a úmrtím dnes dochází především v rozvojových zemích s nízkou úrovní zdravotnictví a hygieny. V evropských zemích je toto nebezpečné onemocnění vzácné, zejména díky vysoké proočkovanosti populace. Proti tetanu se u nás očkuje již více než 60 let, je součástí povinného očkování a hradí jej stát.2 První dávka vakcíny proti tetanu se podává dětem ve dvou měsících věku, poté následují další tři dávky v odstupu několika měsíců jako součást tzv. hexavakcíny. Pátá dávka se pak podává mezi pátým a šestým rokem a šestá mezi desátým a jedenáctým rokem.2
„U dospělých do 60 let věku je doporučený interval pro posilovací dávky každých 15 let a po 60. roce věku každých 10 let," upozorňuje MUDr. Michal Lazák.
Vakcína proti tetanu, černému kašli a záškrtu
Přeočkování může být provedeno i kombinovanou vakcínou, která chrání také proti černému kašli (pertusi) a záškrtu (diftérii).2
„Přestože zavedení očkování pomohlo minimalizovat výskyt těchto onemocnění u nás, v posledních letech se znovu začínají objevovat. Posilující vakcinace proti těmto nemocem v dospělosti tak má mnoho opodstatnění a netýká se dnes už pouze cestovatelů do exotických zemí," vysvětluje MUDr. Michal Lazák.
S přibývajícím věkem navíc klesá přirozená obranyschopnost organismu, objevují se chronická onemocnění a tělo se hůře vyrovnává s infekcemi. Kromě toho mají některé nemoci, proti kterým se očkuje v dětství, v dospělosti závažnější průběh. 5,6
V současnosti se proto doporučuje alespoň jednou v dospělosti podat také posilující vakcínu proti těmto nemocem.7 Zažádat o ni je možné u praktických lékařů nebo v očkovacích centrech. Dobrou zprávou je, že od letošního roku většina zdravotních pojišťoven svým pojištěncům na tuto vakcínu přispívá.
Zdroje:
1. https://www.ockovacicentrum.cz/cz/tetanus
2. Smíšková, D., Marešová, V.: Současnost očkování proti tetanu, Medicína pro praxi 2014; 11(4): 147-148.
3. Oddělení epidemiologie infekčních nemocí, CEM, SZÚ: Tetanus. Praha, červen 2019.
4. Zedníková, L.: Tetanus. http://old.lf.upol.cz/fileadmin/user_upload/LF-kliniky/hippokrat/InfekcniNemoci/Tetanus.pdf
5. Vančíková, Z.: Co bychom měli vědět o očkování, abychom dělali správná rozhodnutí. Praha 2016.
6. Fabiánová, K.: Černý kašel na vzestupu. TK 20. 11. 2014, SZÚ.
7. Krausová, J. a kol.: Očkování u dospělých - obecné principy. Medicína pro praxi 2013; 10(4): 142-145.
MAT-CZ-2200265-1.0-03/2022
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.