Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



PRIORITOU ČLNK JE ZMĚNA SYSTÉMU ODMĚŇOVÁNÍ



V sobotu 5. listopadu 2022 se v Praze konal 31. sjezd delegátů České lékárnické komory (ČLnK). Delegáti projednali návrhy, kteréž chtějí za lékárníky prosadit u poslanců a vlády. 

Jaké jsou nejžhavější problémy stavovské organizace lékárníků a čeho by v následujícím období chtěli lékárníci dosáhnout?

Zásadním požadavkem ČLnK je změna systému odměňování lékárenské péče. Lékárenství je ze zdravotnictví dlouhodobě nejvíce podfinancovaný obor. V posledních 15 letech došlo ke snížení reálného příjmu lékáren (ze zdravotního pojištění) o více než 20 %. 

Navíc se úhrady a ceny léků vlivem tzv. revizí snižují. Není výjimka, že se úhrada léku sníží revizí z 500 Kč na 200 Kč, čímž se sníží i odměna za práci lékárníka při výdeji stejného léku o 60 %. Chceme, aby odměňování v lékárenství bylo spravedlivé, snížilo závislost odměny lékárníka na ceně vydávaných léků a preferovalo péči poskytnutou pacientům," vysvětluje Mgr. Aleš Krebs, Ph.D., prezident ČLnK.

Jedním z důležitých usnesení sjezdu je požadavek na mimořádný výdej léčivých přípravků na předpis lékárníky. Tato nová kompetence lékárníků by významně pomohla především chronickým pacientům, kteří potřebují svůj lék a mohou se dostat do situace, kdy jim lék dojde a nemohou se pro předpis dostat ke svému lékaři. Tyto komplikace se pravidelně opakují především v období prázdnin, dovolených a na Vánoce. Lékárníci v současné době musí pacienta odkázat na pohotovost či jiného lékaře, který jim lék předepíše. Po změně by mohl lékárník ve výjimečných případech lék vydat nouzově, což by zrychlilo celý proces a snížilo risk, že pacient bude nucen přerušit léčbu.

Lékárník by vydal v jasně definované situaci chronicky užívaný lék na dobu nezbytně nutnou přímo v lékárně po kontrole lékového záznamu pacienta, jako to už funguje v mnoha evropských zemích," popisuje Mgr. Krebs.

Lékárníci volají také po rozšíření časového intervalu nahlížení do lékového záznamu pacienta, a to pět let do historie. Praxe ukázala, že lékový záznam pacienta je pro lékárníka cenným zdrojem informací. Díky možnosti jej vyhodnotit mohou pacientovi lépe poradit. Lékárníci již nyní možnost nahlížet do lékového záznamu mají, hojně této možnosti využívají a prokazuje se, že šlo o krok správný a pro pacienta bezpečný a prospěšný.

Když lékárník do lékového záznamu nahlédne, vidí, které léky pacient užívá, tedy i léky, které si vyzvedl v jiné lékárně, a má tak větší šanci poznat např. duplicity v užívání léků nebo nevhodné kombinace léků," popisuje viceprezident ČLnK PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D. 

Důležitou změnu, kterou ČLnK dále požaduje, je i doplnění lékového záznamu pacienta o léky aplikované v ambulantní a nemocniční péči, protože takto užívané léky mohou výrazně interagovat s ostatními, chronicky užívanými léky nebo dokonce může být taková kombinace kontraindikovaná. Lékárník proto musí být s užíváním těchto léků pacientem obeznámen. Ze stejného důvodu lékárníci požadují i náhled do připravované elektronické standardizované propouštěcí dokumentace pacientů.

Lékárníci chtějí pacientům poskytovat komplexnější péči a jsou připraveni přijmout nové kompetence, které by zdůraznily jejich odbornost a zároveň měly pozitivní vliv na léčbu. S tím se pojí nutnost změny systému odměňování lékárenské péče, která zaručí, aby lékárenská péče zůstala nejsnáze dostupnou zdravotní službou pro všechny pacienty.

Mezi další body usnesení, na kterých se delegáti dohodli, patří mj. prosazení pravidelné valorizace taxy laborum, prosazení statutu zdravotníka na zotavovacích akcích pro lékárníky, prosazení zastropování distribuční části společné obchodní přirážky u léčivých přípravků a zdravotnických prostředků aj.

Zdroj: Tisková zpráva ČLnK, 5. 11. 2022 

Zpět

NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU

Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME