
O čaji, zejména o tom zeleném, se toho dočtete spoustu. Populární časopisy i internet jsou zaplaveny informacemi o pozitivních účincích čaje na lidské zdraví, a pokud byste věřili všemu, co se tam píše, tak v podstatě žádné jiné léky nepotřebujete.
Je ale opravdu zelený čaj schopen zlepšit stav našeho kardiovaskulárního systému?
Zelený čaj - to jsou rychle usušené a někdy i předem spařené listy z čajovníku čínského (Camellia sinensis L., syn. Thea sinensis). Tímto způsobem se zastaví proces fermentace, takže zelený čaj, na rozdíl od toho černého, obsahuje více neoxidovaných katechinových tříslovin a flavonoidů.
Látkou, která má nejvíce prokázaných účinků, je epigalokatechin-3-galát (EGCG), který se hlavní měrou podílí na potenciálně preventivních účincích zeleného čaje.
A to hlavně u nemocí, kde se objevuje zvýšený oxidační stres (kardiovaskulární a neurodegenerativní onemocnění, rakovina apod.).
Starší observační studie naznačily preventivní roli zeleného čaje u kardiovaskulárních chorob, jako je mrtvice, ischemická choroba srdeční a ateroskleróza. V tomto ohledu byla stálá denní konzumace 2 šálků silného zeleného čaje spojena s 22 - 33% snížením úmrtnosti na tyto choroby u japonské populace. Mírného zlepšení bylo dosaženo i u sledovaných rizikových faktorů jako je hypertenze, hladina cholesterolu, diabetes, oxidační stres a chronické záněty. Na základě těchto studií byly na světový trh vrženy a propagovány stovky přípravků s extrakty ze zeleného čaje.
Marketing dodnes značně „přifukuje a přibarvuje" reálné účinky, a navíc výrobci extraktů a doplňků stravy používají i rozdílné metodiky při zpracování, takže obsah EGCG i ostatních katechinů je v konečných produktech ve značně variabilních množstvích. Vyskytují se extrakty s 10 %, ale i téměř čisté EGCG (95 %). Problém je i s proměnlivým obsahem kofeinu, který může výsledný efekt na kardiovaskulární systém značně ovlivnit.
Souběžně s boomem čajových přípravků dále probíhal a probíhá výzkum na zeleném čaji, který předešlé výsledky zpřesňuje a očišťuje od vedlejších vlivů a metodických chyb.
A jaká je současná realita?
Pokud budete mít štěstí a zakoupený přípravek bude obsahovat dostatek čajových katechinů, můžete při dlouhodobém užívání (min. 6 týdnů, ale optimálně 12 týdnů) v dávkách od 500 do 1000 mg extraktu za den očekávat sice mírné, ale měřitelné snížení celkového cholesterolu. Dokonce se i mírně mění poměr mezi LDL a HDL ve prospěch toho „hodnějšího" cholesterolu (HDL). Spolu s cholesterolem se zlepšují i hodnoty triglyceridů.
Po 12 týdnech užívání se můžete také těšit na mírné snížení krevního tlaku, ovšem pouze toho diastolického, systolický tlak nebyl ve studiích významně ovlivněn. Zde ovšem zase hodně záleží na typu extraktu. U těch, které mají zároveň vysoké obsahy kofeinu, bude výsledný účinek na krevní tlak hodně individuální.
Extrakty ze zeleného čaje mohou přispívat i u cukrovky 2. typu. Mají totiž příznivé účinky na glykemický profil snížením hladiny glukózy i glykovaného hemoglobinu, ovšem bez vlivu na hladiny inzulinu nebo citlivosti k inzulinu. Opět je třeba dlouhodobá terapie, a navíc vyššími dávkami než v předchozích případech - 1000 až 2000 mg extraktu za den.
Negativem extraktů je možnost předávkování
U pacientů, kteří si svévolně několikanásobně zvýšili dávku, se vyskytovalo časté zhoršení jaterních funkcí, které v ojedinělých případech vedlo až k selhání jater. U dětí a adolescentů mohou takto působit i běžně doporučované dávky. I díky tomu se v EU v posledních letech řeší limit na EGCG v potravinách (Evropská komise doporučuje max. 800 mg/den).
Zelený čaj a extrakty z něj připravené tedy nemají přímý a okamžitý vliv na oběhový systém, ale dlouhodobě můžou pomoci řešit některé rizikové faktory, a tím snižovat pravděpodobnost kardiovaskulárních onemocnění. Vzhledem k rizikům a proměnlivé kvalitě produktů s extrakty bych ovšem doporučil spíše návrat k tradičnímu popíjení dvou šálků zeleného čaje denně.
Redakční poznámka:
Zenový mnich Eisai přinesl z Číny do Japonska zenový buddhismus, a také semena čajovníku.
Na konci 12. století sepsal tzv. Knihu čaje „Kissa Yojoki", ve které se píše: „Čaj je elixír života a magický klíč k dlouhověkosti."
V knize mj. popisuje pozitivní účinky pití zeleného čaje na pět životně důležitých orgánů, obzvláště pak na srdce.
Ačkoli byl čajovník do Japonska dovezen z Číny, byl zde zušlechtěn a čaj se stal jedním z trvalých symbolů japonské kultury.
Seriál Přírodní látky při prevenci a léčbě cévních onemocnění je připomínkou důležité úlohy fytoterapie v komplexním přístupu ke kardiovaskulárnímu a cerebrovaskulárnímu zdraví. Zároveň je pozvánkou na květnový on-line kongres Healthcomm Professional KARDIO 2024, kde autor, PharmDr. Jan Martin, Ph.D. přispěje do odborného programu svojí přednáškou „Rostlinná diuretika při léčbě hypertenze".
PŘÍRODNÍ LÁTKY PŘI PREVENCI A LÉČBĚ CÉVNÍCH ONEMOCNĚNÍ I.: RUTIN
PŘÍRODNÍ LÁTKY PŘI PREVENCI A LÉČBĚ CÉVNÍCH ONEMOCNĚNÍ II.: AESCIN
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.