Online informace pro lékárny
PŘÍRODNÍ LÁTKY PŘI PREVENCI A LÉČBĚ CÉVNÍCH ONEMOCNĚNÍ IV.: EXTRAKTY Z OLIVOVÉHO LISTU
V minulých dílech miniseriálu PharmDr. Jana Martina, Ph.D. byly zmíněny účinky rutinu, aescinu a extraktů ze zeleného čaje na kardiovaskulární systém. Jak autor upozorňuje, v doplňcích stravy se u nás často objevuje i extrakt z olivových listů. Proto se dnes společně podíváme, zda je pravdou vše, co se o něm píše v marketingových materiálech jejich výrobců.
Starou kulturní dřevinu - olivu evropskou - není třeba představovat. Její jedlé plody zná asi každý a olivový olej patří celosvětově mezi nejpoužívanější potravinářské oleje. Surový olivový olej má intenzivně hořkou, natrpklou chuť. To je způsobeno obsahem sekoiridoidů, které se při následném zpracovávání z oleje odstraňují. Malé množství těchto látek ale v oleji zůstává, a tak i ten potravinářský po chuti snadno poznáte.
V listech jsou sekoiridoidy přítomny ve větších množstvích - obvykle od 5 do 15 %, ale byly naměřeny i hodnoty okolo 23 %. Hlavními látkami této skupiny jsou oleuropein a oleacin.
Sušený olivový list byl sám o sobě tradičně používán jako rostlinná droga, ovšem v poměrně velkých dávkách: 5 až 10 g. Navíc se užíval jako odvar. Velikost dávky a náročnost přípravy pro běžného pacienta vedla k výrobě extraktů a jejich užívání ve formě želatinových tobolek.
Ve druhé polovině 20. století byla provedena řada in vitro i in vivo experimentů s olivovými extrakty i čistým oleuropeinem a ty ukázaly, že sekoiridoidy by mohly být schopny pozitivně ovlivnit rizikové faktory spojené s kardiovaskulárními chorobami. Pozitivního efektu bylo dosaženo u zvýšeného krevního tlaku, metabolismu glukózy a u profilů krevních lipidů.
U klinických studií na lidských pacientech provedených v posledních letech byly výsledky mnohem více rozporuplné, přičemž výrobci doplňků stravy, a také producenti olivového oleje, citují pouze ty, které vyšly veskrze pozitivně. Marketing je také hodně založen na citování experimentů s multikomponentními přípravky.
Přesto se zdá, že sekoiridoidy z olivového listu přeci jen přispívají k poklesu krevního tlaku. Docházelo k němu ale spíše u dlouhodobějších studií, kde užívání dávky 500 mg extraktu dvakrát denně přesáhlo 12 týdnů. Pokud se extrakt z olivového listu užíval kratší dobu, nebo se užívaly dávky menší, k žádnému efektu to u hypertoniků nevedlo.
V médiích je často zmiňováno i snižování hladin celkového cholesterolu, ale ty byly významněji sníženy pouze u jediné klinické studie ze sedmi, které tuto hodnotu sledovaly. A podobně je to i s celým lipidovým profilem.
Nekonzistentní výsledky se projevovaly i u sledovaných biomarkerů zánětu, snižování hladin glukózy a citlivosti buněk k inzulinu. A tak i protizánětlivý a antidiabetický účinek je více než sporný. A u ostatních indikací zatím nemáme dostatek dat.
Olivové extrakty lze tedy doporučovat pouze u mírné hypertenze, a i v této oblasti známe přírodní látky s rychlejším nástupem účinku a nižším dávkováním, jako je například list hlohu s květem.
PharmDr. Jan Martin, Ph.D.
Seriál Přírodní látky při prevenci a léčbě cévních onemocnění je připomínkou důležité úlohy fytoterapie v komplexním přístupu ke kardiovaskulárnímu a cerebrovaskulárnímu zdraví. Zároveň je pozvánkou na květnový on-line kongres Healthcomm Professional KARDIO 2024, kde autor, PharmDr. Jan Martin, Ph.D. přispěje do odborného programu svojí přednáškou „Rostlinná diuretika při léčbě hypertenze".
PŘÍRODNÍ LÁTKY PŘI PREVENCI A LÉČBĚ CÉVNÍCH ONEMOCNĚNÍ I.: RUTIN
PŘÍRODNÍ LÁTKY PŘI PREVENCI A LÉČBĚ CÉVNÍCH ONEMOCNĚNÍ II.: AESCIN
PŘÍRODNÍ LÁTKY PŘI PREVENCI A LÉČBĚ CÉVNÍCH ONEMOCNĚNÍ III.: ZELENÝ ČAJ A JEHO EXTRAKTY
NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.
DOPORUČUJEME
