
Pátý říjnový den proběhla tisková konference Chřipka a očkování - Jaká bude nadcházející chřipková sezóna, na které lékaři v roli řečníků připomněli, že právě nastává období ideální pro očkování proti sezonní chřipce. Dvě předešlé sezóny ustoupila chřipka do pozadí koronavirové epidemie, letos tomu tak ale být nemusí a průběh letošní chřipky na jižní polokouli, což je nejvýznamnější indikátor pro predikci stavu v našem teritoriu, ukazuje, že by to nemuselo být s počty onemocnění chřipkou tak růžové.
Foto: Tiskové konference se zúčastnili (zleva): MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., MUDr. Zdeňka Jágrová a MUDr. Markéta Kubíčková
Optimální čas na očkování
K očkování proti sezonní chřipce máme relativně krátký časový interval a pro každou sezonu se připravuje nová vakcína.1 V minulosti se za optimální období pro očkování považovalo září a říjen. Tato doporučení jsou již překonána,2 neboť se začátek chřipkové sezóny poslední roky přesouvá spíše do zimního období a vrcholí v jarních měsících. Načasování vrcholu epidemie je důležitým prvkem pro optimalizaci účinnosti očkovacích kampaní proti chřipce.
„Protože po očkování postupně ubývá ochranných protilátek, a to výrazněji u seniorů, je velmi důležité i jeho správné načasování. V největší míře by mělo být realizováno během října a listopadu a ideálně dokončeno do konce prosince, tedy v době, kdy obvykle začíná stoupat výskyt chřipky," vysvětluje MUDr. Kynčl, Ph. D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu.
Načasování očkování proti chřipce lze považovat za vhodné, pokud je vakcína podána ≤ 4 měsíce před primárním vrcholem aktivity chřipky.1 Očkování v pozdějším termínu má však stále smysl, je ale třeba počítat s tím, že ochrana proti onemocnění nastoupí až přibližně 2 týdny po podání vakcíny.3
Vrchol epidemie chřipky nastal v předešlé sezóně 2021 - 2022 až v 15. týdnu roku 2022.
Období od října do prosince je nejvhodnější na očkování proti chřipce. To se doporučuje zejména seniorům a lidem z rizikových skupin, jako jsou například pacienti s chronickým onemocněním nebo s poruchou imunity. Chřipka u nich totiž často vede ke zhoršení základního onemocnění, vzniku dalších komplikací a může být i životu nebezpečná. Zvýšené riziko představuje chřipka také u astmatiků, u lidí s onemocněním srdce a cév nebo u diabetiků.
Nízká proočkovanost je trvalým problémem v ČR
Proočkovanost lidí z rizikových skupin proti chřipce je však u nás stále velmi nízká, stejně jako obecně v celé české populaci. Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby bylo očkováno alespoň 75 % populace z rizikových skupin. Česká republika této hranice ale dlouhodobě nedosahuje.5,7
„Každoročně se u nás nechá proti chřipce očkovat pouze přibližně 20 % lidí z ohrožených skupin, což je ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi velmi málo. Například ve Velké Británii, Irsku nebo Nizozemsku je to 60 až 75 %," říká MUDr. Kynčl.
Přitom u kardiaků je ve srovnání s běžnou populací až 52krát vyšší riziko úmrtí v důsledku komplikací chřipky, u seniorů 60krát a u astmatiků dokonce 120krát. Pokud pacienti trpí plicním a současně kardiovaskulárním onemocněním, riziko, že podlehnou chřipce, je u nich až 435krát vyšší než u zdravých lidí.3,4,5
„Každý rok připomínáme zejména rizikovým skupinám pacientů, ale i těm, kteří o ně pečují nebo jsou s nimi v úzkém kontaktu, aby se nechali proti chřipce očkovat. Je to nejlepší způsob prevence, a přestože vakcína nemusí stoprocentně ochránit před nákazou, výrazně snižuje riziko možných zdravotních komplikací, které mohou vést k hospitalizaci nebo dokonce k úmrtí," upozorňuje MUDr. Zdeňka Jágrová z Hygienické stanice hlavního města Prahy.
Pacienti s diabetem jsou náchylnější k infekcím
Chřipka je také velmi nebezpečná pro lidi s diabetem, u kterých je 6× vyšší pravděpodobnost hospitalizace během chřipkové sezóny a je u nich pozorována také výrazně vyšší úmrtnost na chřipku, která se pohybuje mezi 5-15 %.6
„Onemocnění diabetem oslabuje funkci vrozeného imunitního systému, proto jsou lidé s cukrovkou náchylnější k infekcím, včetně chřipky," vysvětluje vedoucí Diabetologického centra Fakultní nemocnice Hradec Králové, MUDr. Markéta Kubíčková.
Při vakcinaci diabetiků je doporučeno upřednostnit použití inaktivovaných vakcín, které jsou navrženy tak, aby jejich aplikace byla bezpečná i u osob se zdravotními poruchami. Vakcíny proti chřipce jsou dlouhodobě považovány za jedny z nejbezpečnějších a nežádoucí účinky jsou u nich velmi vzácné. Vakcína obsahuje usmrcené formy viru, které nemohou způsobit chřipku, ale aktivují imunitní systém k boji proti živému viru. „I přes oslabení vrozené složky imunity, je u diabetiků zachována schopnost reagovat na podání očkovací látky a vytvořit si tak účinnou protilátkovou ochranu. Proto je tak důležité, aby se diabetici proti chřipce očkováním chránili," dodává MUDr. Kubíčková.
Česká vakcinologická společnost doporučuje očkování všem nad 5O let věku. Nechat se očkovat proti chřipce je možné především u praktického lékaře, ve zdravotních ústavech nebo v očkovacích centrech. Senioři nad 65 let a lidé z rizikových skupin mají vakcínu plně hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Od letošního roku mají na ni nárok zdarma také zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví. Všichni ostatní mohou na vakcínu proti chřipce získat příspěvek z preventivních fondů zdravotních pojišťoven nebo u svých zaměstnavatelů.
Nová vakcína pro očkovací sezónu podzim 2022
Novinkou letošního roku je tetravalentní vysokodávková vakcína určená seniorům. Tato vakcína obsahuje 4x vyšší množství antigenu, díky čemuž seniory účinněji chrání před nemocí. U starších lidí totiž protilátky proti chřipce vyprchávají rychleji než u zbytku populace. Česká republika je třetí zemí Evropy (po Německu a Francii), kde je vakcína plně hrazena všem lidem ve věku 65+. U nás je nová vakcína letos k dispozici pouze ve velmi omezeném množství, v příštím roce by už ale měla pokrýt potřeby všech zájemců.
-red-
Reference:
1. Kynčl, J., Havlíčková, M.: Význam očkování proti chřipce a jeho optimální načasování. SZÚ, Publikováno 24. 9. 2019, http://www.szu.cz/tema/prevence/vyznam-ockovani-proti-chripce-a-jeho-optimalni-nacasovani
2. Caini S et al. Important changes in the timing of influenza epidemics in the WHO European Region over the past 20 years: virological surveillance 1996 to 2016. Euro Surveill. 2018 Jan;23(1).
3. Kynčl, J.: Epidemiologie akutních respiračních infekcí, SZÚ, 2017. https://respiforum.cz/wp-content/uploads/2017/12/Epidemiologie-ARI-Kyn%C4%8Dl-Respiforum-2017.pdf
4. Peichl, P.: Kardiaci a očkování proti chřipce. Practicus 2016; 7: 16.
5. Chlíbek, R.: Chřipka - podceňované onemocnění. Tisková konference MZ, 21. 12. 2017, Praha.
6. Macounová, P., Maďar, R.: Doporučená očkování pro diabetiky. Vnitřní lékařství, 2020; 66(5): 301-307.
7. European Centre for Disease Prevention and Control: Seasonal influenza vaccination and antiviral use in EU/EEA Member States.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.