Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



PRŮJEM NENÍ VÍTANÝ SUVENÝR Z CEST



Léto, prázdniny a dovolené jsou v plném proudu. Spolu s nimi však také různé zdravotní potíže, které vás mohou na cestách potkat. Z exotických zemí si můžete domů přivézt nepříjemný „suvenýr" v podobě střevních potíží a průjmů.

Naše tělo ale můžou potrápit střevní potíže i v tuzemsku. Jak se jim vyvarovat a co si nezapomenout přibalit do cestovní lékárničky, radí doc. MUDr. Ilja Tachecí Ph.D., předseda České gastroenterologické společnosti.

 

Hygiena je základ

Průjmy, zvracení a zažívací potíže nejčastěji způsobují bakterie, které produkují toxiny. Na vině mohou ale být i viry nebo paraziti. Proto je důležité všude na dovolené dodržovat zásady hygieny.

„Základem je důkladné mechanické mytí rukou mýdlem a vodou po použití toalety a před jídlem. Není vždy nutné používat dezinfekci, a pokud ano, tak jsou vhodné dezinfekční prostředky na bázi alkoholu," říká doc. Tachecí.

 Pozor na street food

Zejména voda z neznámých zdrojů může být příčinou toho, že se škodlivé mikroorganismy dostanou do vašeho zažívacího traktu. Je tedy lepší dávat přednost balené nebo převařené vodě a vyhnout se ledu v nápojích. Také potraviny mohou být zdrojem střevních infekcí. Z tohoto pohledu je rizikové především takzvané street food, tedy jídlo z pouličních stánků. Žaludeční problémy však způsobuje i konzumace syrových nebo nedostatečně tepelně upravených potravin.

„Je dobré zvážit, zda ochutnat skutečně všechny exotické pokrmy, které se nám po cestě nabízejí. I pouhá konzumace neobvyklých potravin - byť nejsou infekční - totiž může vést k úporným průjmům," varuje doc. Tachecí.

Jak radí gastroenterolog, ve vedru a na cestách je lepší jíst lehce stravitelnou a dostatečně tepelně upravenou stravu.

Nepodcenit přípravu!

Střevním nákazám můžeme předcházet. Před odjezdem je vhodné ověřit si, zda se v destinaci nevyskytují choroby, proti kterým se lze očkovat.

„Z vakcinace, která má vztah k onemocnění gastrointestinálního traktu, doporučujeme především očkování proti hepatitidě A, břišnímu tyfu nebo jiným endemickým nemocem. Při cestování do exotičtějších zemí je vždy dobré očkování konzultovat v centrech očkování a cestovní medicíny," doporučuje doc. Tachecí.

Pomáhá také užívání probiotik před a na začátku cesty.

Cestovatelský průjem

Různé formy zažívacích potíží se podle expertů objeví u 40-60 % cestovatelů, zvlášť pokud vyrazí do ekonomicky méně rozvinutých zemí. Dominuje mezi nimi tzv. cestovatelský průjem. „Dobrou zprávou je, že naprostá většina těchto obtíží spontánně odeznívá. Je ale třeba tlumit výraznější projevy jako úporné průjmy, zvracení, bolesti břicha a teploty, i kvůli riziku dehydratace," říká doc. Tachecí.

Důležité je podle něj vědět, ve kterých případech je nutné vyhledat lékaře: „Vhodné je to především při obtížích trvajících déle než týden, při vysoké horečce nad 38,5 °C nebo při projevech dehydratace, jako jsou zmatenost, spavost, těžká únava, svalové křeče, malé množství moči. Jakmile se objeví krvavé průjmy, zesiluje bolest břicha a člověk není schopen jíst a pít, pak je pomoc lékaře nutná.

 Co si přibalit do cestovní lékárničky?

V lékárničce cestovatele by neměla chybět adsorbencia, která na sebe umí navázat toxiny a viry, například aktivní uhlí nebo diosmectit. Ty můžete užívat u všech forem průjmů. „Opatrně a po nezbytně dlouhou dobu je možné podávat takzvaná antimotilika, tedy léky snižující pohyblivost střev, jako je například Imodium. Naopak nevhodná jsou především u krvavých průjmů a vysokých teplot. Léky snižující sekreci tekutin jako Hidrasec lze podávat u vodnatých průjmů jako podpůrné léčivo. Oblíbená střevní dezinficiencia jako např. Endiaron rozhodně nepatří k lékům první volby, jsou neúčinná na virové a některé bakteriální průjmy," vysvětluje doc. Tachecí.

Při cestovatelských průjmech je podle něj klíčová dostatečná hydratace vodou nebo rehydratačním roztokem z lékárny. Pokud není lékárna v dosahu, lze si rehydratační roztok připravit: smíchat 8 čajových lžiček cukru, 1 lžičku kuchyňské soli a šťávu ze 2 pomerančů v litru převařené vody a následně pít 250-500 ml tohoto roztoku za hodinu.

Co hrozí pacientům?

V případě, že už někdo trpí chronickým onemocněním zažívacího traktu, musí být v létě a při cestování velmi opatrný.

„Gastroenterologičtí pacienti jsou obecně náchylnější ke zhoršení symptomů onemocnění při cestování, někteří jsou náchylnější k některým infekčním onemocněním. Lidé, kteří se léčí s idiopatickými střevními záněty, dráždivým tračníkem a dalšími onemocněními trávicího traktu, by se před cestou měli pro jistotu poradit se svým gastroenterologem," uzavírá doc. Tachecí.

MaVePR

Zpět

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME