
Na drobné potíže léta, jako jsou včelí bodnutí nebo spáleniny od slunce, mají v každé domácnosti tradiční rodinný recept. Naše babičky a maminky měly vždy po ruce nějakou potravinu nebo bylinku, která byla prověřena generacemi.
„Přírodní alternativy klasických léků určitě stojí za vyzkoušení, minimálně člověku neublíží a výhodou je, že to s nimi obvykle nelze přehnat," říká MUDr. Ivo Procházka ze Sdružení praktických lékařů ČR.
„Účinnost některých přírodních alternativ potvrzují dokonce lékařské studie. Lidé je však znají a používají léta, recepty a tipy se předávají z generace na generaci," dodává MUDr. Vojtěch Mucha, předseda Mladých praktiků.
Průjmy a dehydratace
Jedním z přípravků, který si mohou lidé vyrobit sami doma, je rehydratační roztok. Ten pomáhá při průjmech nebo zvracení, kdy člověk rychle ztrácí tekutiny. Roztok se dá koupit v lékárně, ale lze si snadno a rychle vyrobit i jeho alternativu.
Rehydratační roztok lze vytvořit smícháním:
- 1 litru vody
- 6 lžiček cukru
- půl lžičky soli
- lze přidat šťávu z jednoho pomeranče, citronu či grapefruitu pro lepší chuť a doplnění draslíku a vitaminů.
„Roztok se dá pít i ve velkých vedrech jako prevence proti dehydrataci. Tekutina v roztoku je podobná té, kterou máme v těle mezi buňkami, a lépe se proto vstřebává a zadržuje. Navíc šetří žaludeční sliznici a zklidňuje střevo," říká MUDr. Vojtěch Mucha. Na průjem zabírají také borůvky, a to nejlépe sušené nebo mražené. Vhodné je jíst i banány, které dodají tělu draslík, nastrouhaná jablka nebo vařenou mrkev. Doporučuje se rýže, bílé pečivo a vařené či dušené bílé maso a nemastné vývary.
Zácpa
Se zácpou naopak pomohou sušené švestky, které jsou považovány za přírodní projímadlo. Obsahují vysoké množství vlákniny, jejíž přísun je při zácpě zásadní. Bohaté na vlákninu jsou také otruby, luštěniny, celozrnné pečivo, ovoce a zelenina. Samozřejmostí je dostatečný pitný režim.
Spáleniny a bodnutí
Spálení od slunce se v létě vyhne málokomu. „Podrážděnou kůži je dobré potírat medem, který stejně dobře funguje také na popáleniny od ohně. Med zabírá i na bodnutí od včely. Otok od včelího bodnutí je možné zklidnit také potřením půlkou rozkrojené cibule," říká MUDr. Ivo Procházka. Vpichy od komárů mohou zase lidé potřít pálenkou, která funguje jako univerzální dezinfekce.
Špatný spánek
Letní horka zhoršují kvalitu spánku. Lidé by tak měli dodržovat pravidla spánkové hygieny, jako je dostatečně tiché a temné prostředí či vyhýbání se modrému světlu z obrazovek. Pokud ani spánková hygiena nezabere, doporučuje se několik dostupných látek, které má většina z nás v lednici. Jednou z nich je tryptofan, který má uspávací účinky. Lze ho koupit v lékárně, nachází se ale i v pivu a chmelu. Alkohol ovšem zhoršuje kvalitu spánku, rozhodně lepší je tedy pivo nealkoholické. Další látkou podporující spánek je hořčík, který je obsažen například v minerálních vodách. Klasikou našich babiček je sklenice mléka s medem před spaním. V neposlední řadě mohou lidé zkusit zařadit různé bylinky jako meduňku, levanduli či třezalku.
„Při užívání bylinek bych však byl opatrný u těhotných žen, protože je prokázáno, že některé mají poměrně výrazný vliv na plod. Paradoxně se v těhotenství doporučuje brát spíše vyzkoušené léky, u kterých máme jasné údaje o účincích," upozorňuje MUDr. Mucha.
Nachlazení
Časté přechody z tepla do klimatizovaných prostor mohou způsobit rýmu, kašel či bolesti v krku. V takovém případě se doporučuje inhalovat páry z vody se šalvějí a heřmánkem, které rozpouští hlen. Na bolest v krku zabírá kloktání minerální vody, postačí však i obyčejná voda s rozpuštěnou solí. Klasickým pomocníkem je Priessnitzův obklad, který přispívá k lepšímu prokrvení a rychlejšímu hojení. Obklad se skládá ze dvou hlavních částí. Na dané místo je potřeba nejprve přiložit látku namočenou ve studené vodě. Na ni se následně položí suchá látka jako šátek či ručník, díky němuž se místo postupně zahřívá. Ideální je vše překrýt ještě třetí vrstvou, například šálou. Obklad by se měl nechat působit asi 2-3 hodiny a následovat by měla alespoň tříhodinová pauza.
Bolesti
Priessnitzův obklad mohou lidé použít i na bolesti a záněty svalů, kloubů a šlach. Taktéž zlepšuje cirkulaci krve například při trombózách a pomáhá zmírňovat modřiny a otoky. V poslední době se proti bolestem začínají testovat účinky léčivého konopí.
„Podle mých zkušeností má poměrně dobré účinky a není třeba se ho nějak bát. Léčivé konopí, které neobsahuje THC, nemá žádné psychotropní účinky a dá se sehnat například v obchodech se zdravou výživou," říká MUDr. Vojtěch Mucha. Jako první pomoc při bolesti zubů je pak vhodné žvýkat hřebíček. „Hřebíček má antiseptické účinky, pokud ho dáte do rozpadlého zubu, přestane bolet, a dokonce se trochu vyčistí," vysvětluje MUDr. Ivo Procházka.
Zdroj: MaVe PR
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.