Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



ROSTOU I PRO NAŠE ZDRAVÍ



Lesní houby jsou pro Čechy oblíbenou pochoutkou a historicky hrály důležitou roli také v lidovém léčitelství. Zdraví prospěšná je hlíva, žampion i hřib „hořčák". Konzumace hub pomáhá snížit hladinu cholesterolu v krvi a díky vysokému obsahu draslíku houby pomáhají snižovat krevní tlak. Obsahují vitamíny skupiny B a vzhledem k tomu, že neobsahují téměř žádné kalorie, jsou vhodné při dietě. 

Dlouhodobý národní program monitoringu dietární expozice člověka organizovaný CZVP-SZÚ ukázal, že většina české populace nekonzumuje ve své obvyklé stravě dostatečné množství vitaminu D (vitamin D2 + D3). Pokrytí potřeby vitaminu D potravinami, zejména od října do dubna, kdy tělo nevystavujeme UV záření ze slunce, je velmi významné. Zdrojem mohou být i houby. Díky obsahu ergosterolu, který může být působením UV záření na vitamin D (vitamin D2) přeměněn. Vitamin D2 z hub považujeme za stejně účinný jako vitamin D3. Obsah vitaminu D2 v houbách ale závisí na řadě faktorů (klimatické podmínky, míra UV záření, barva třeně houby, druh houby aj.).1

..........

TIP:

Bezpečný a efektivní způsob, jak zvýšit přirozený obsah vitaminu D2 v houbách, spočívá v jejich vystavení slunci při zpracování.

Při sušení je 2-3 hodiny vystavte sluníčku, pak dosušte v suchu a temnu.2

..........

Jaké další léčivé účinky se připisují nejznámějším českým houbám?

V praxi je využívá i bylinkářka, Mgr. Jarmila Podhorná.

Hřiby  - hřib smrkový se používá při bolestech kloubů a páteře a známé jsou jeho protizánětlivé účinky. Nečekaným pomocníkem pro zdraví je jedna z nejméně oblíbených hub - hřib žlučník přezdívaný hořčák. Pokud se nám přimíchá do smaženice, dokáže zkazit celé jídlo, ale nasušený v malých dávkách se používá na žaludeční problémy.

Žampion - chutná houba, která roste na zahradách a polích, ale také se pěstuje na plantážích. Kromě přípravy jídel se dá využít pro posílení imunitního systému.

„K mimořádným účinkům žampionu patří protialergické působení na organismus. Zároveň pomáhá ničit nežádoucí druhy bakterií, které vyvolávají řadu infekcí, a také je prostředkem proti tumorům," říká bylinkářka Jarmila Podhorná.

Hlíva - oblíbená při vaření a zároveň prospívá zdraví. V přírodě roste na pařezech nebo tlejících stromech, ale pěstuje se i uměle. Obsahuje glukany, které podporují tvorbu červených krvinek a posilují imunitní systém, protože zvyšují odolnost organismu proti plísním a virům. Užívá se jako prostředek proti chronické únavě a předčasnému stárnutí. Doporučuje se ji konzumovat v sušené formě, protože při vaření se řada prospěšných látek ničí.

Penízovka - jako přírodní antibiotikum se v lidovém léčitelství používá penízovka sametonohá. Obsahuje látky, které zpomalují množení rakovinotvorných buněk, zejména u nádorů prostaty a vaječníků. Stejně jako další houby pomáhá snižovat množství cholesterolu v krvi, a navíc podporuje správnou činnost slinivky. V čínské tradiční medicíně se penízovka používá proti žaludečním vředům. Je vynikajícím pomocným prostředkem při zlepšování stavu diabetiků či nemocných s ischemickou chorobou srdeční.

Václavka - na pařezech a spadlých kmenech rostou v trsech medově zbarvené václavky. Po uvaření jsou jedlé, ale syrové jsou mírně jedovaté. Mají příznivé účinky na cévní soustavu, zlepšují prokrvení a činnost srdce. Prášek z nasušeného podhoubí prospívá dobrému trávení a posiluje zrak.

Zdroj: http://www.nadeje-byliny.eu

Reference:

1. KAVŘÍK, R., PASKEROVÁ, H., ŘEHŮŘKOVÁ, I., RUPRICH, J. Vitamin D ve vybraných potravinách. In 18. konference Zdraví a životní prostředí - souhrnná sdělení, Praha: SZÚ, 2013.
2. http://www.szu.cz/uploads/CZVP/1_Vitamin_D_Houby.pdf

 

Zpět

V LISTOPADU DO BRATISLAVY

Srdečně zveme lékárníky, farmaceutické asistenty a ostatní nelékařské profese z oboru zdravotnictví, z celé ČR i SK, na poslední on-line kongres z dílny Healthcomm Professional. V kulise Slovenska – sousední země s krásnou přírodou a s námi propojenou farmaceutickou historií se účastníci budou moci ponořit do virtuálního 3D prostředí a objevovat odborný i doprovodný program inspirovaný slovenskou farmaceutickou tradicí. Studujte tam, kde se moderní technologie potkává s kvalitním odborným obsahem. Kongres Bratislava startuje 12. listopadu a poběží do 11. prosince 2025. Odborný obsah on-line kongresu je akreditován na 30 dní u ČLnK, ČKFA, POUZP a SKMTP. Registrujte se jednoduše prostřednictvím tlačítka „Přihlášení“ na webu www.healthcomm.cz a s využitím kódu PHAR25SL získejte vstup zdarma. Registrovat se můžete také přes banner na Magazínu.

VAKCÍNY JSOU NA CESTĚ

Vysoký počet nakažených hepatitidou A (VHA) zvedl zájem o očkování. V ČR se tak „vyočkovaly“ zásoby pro standardní sezónu. V letošním roce bylo první dávkou naočkováno již téměř 150 tisíc osob, což je trojnásobek oproti předchozímu roku. A nejsme jedinou evropskou zemí potýkající se s vyšším výskytem VHA, což vedlo k celoevropskému nárůstu poptávky po vakcínách. Podle ministra Válka zajistilo proto Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s partnery mimořádně přes 200 tisíc očkovacích dávek proti VHA, a to i díky funkční koordinační lékové skupině se zástupci SÚKLu, lékárníků a distributorů. Během pěti týdnů dorazí do ČR dalších 125 tisíc vakcín proti hepatitidě A.

PRVNÍ ČESKÉ DÍTĚ ZE ZKUMAVKY SLAVÍ 43. NAROZENINY

4. listopadu 1982 se zásluhou týmu vedeného prof. MUDr. Ladislavem Pilkou ve FN Brno narodilo první československé „dítě ze zkumavky. Práce prof. Pilky znamenala průlom nejen pro českou medicínu, ale i pro celý tehdejší východní blok. Dnes se díky metodám asistované reprodukce narodí v ČR přibližně pět tisíc dětí ročně, což je přibližně 5 % všech narozených dětí. Zatímco v době prvního úspěchu se asistovaná reprodukce prováděla v improvizovaných podmínkách, současná medicína využívá špičkové technologie a nové vědecké přístupy. V laboratořích se postupně objevuje i umělá inteligence, která pomáhá embryologům hodnotit kvalitu spermií a embryí.

SZÚ MÁ 100 LET

5. listopadu 2025 uplyne 100 let od chvíle, kdy byl slavnostně otevřen Státní zdravotní ústav v Praze (SZÚ). Vznikl v čase, kdy bylo Československo poznamenáno následky první světové války a čelilo mimo jiné vysokému výskytu infekcí včetně tuberkulózy, která byla dlouhá léta hlavní příčinou úmrtí v populaci. Proto se již za prvního ministra zdravotnictví samostatného Československa, lékaře a politika Vavra Šrobára, zrodila myšlenka na vybudování instituce, která bude dbát o veřejné zdraví. Již od ledna 2025 se zájemci o historii i současnost SZÚ mohou podívat na speciální webové stránky: https://100let.szu.cz

DOPORUČUJEME