
Lesní houby jsou pro Čechy oblíbenou pochoutkou a historicky hrály důležitou roli také v lidovém léčitelství. Zdraví prospěšná je hlíva, žampion i hřib „hořčák". Konzumace hub pomáhá snížit hladinu cholesterolu v krvi a díky vysokému obsahu draslíku houby pomáhají snižovat krevní tlak. Obsahují vitamíny skupiny B a vzhledem k tomu, že neobsahují téměř žádné kalorie, jsou vhodné při dietě.
Dlouhodobý národní program monitoringu dietární expozice člověka organizovaný CZVP-SZÚ ukázal, že většina české populace nekonzumuje ve své obvyklé stravě dostatečné množství vitaminu D (vitamin D2 + D3). Pokrytí potřeby vitaminu D potravinami, zejména od října do dubna, kdy tělo nevystavujeme UV záření ze slunce, je velmi významné. Zdrojem mohou být i houby. Díky obsahu ergosterolu, který může být působením UV záření na vitamin D (vitamin D2) přeměněn. Vitamin D2 z hub považujeme za stejně účinný jako vitamin D3. Obsah vitaminu D2 v houbách ale závisí na řadě faktorů (klimatické podmínky, míra UV záření, barva třeně houby, druh houby aj.).1
..........
TIP:
Bezpečný a efektivní způsob, jak zvýšit přirozený obsah vitaminu D2 v houbách, spočívá v jejich vystavení slunci při zpracování.
Při sušení je 2-3 hodiny vystavte sluníčku, pak dosušte v suchu a temnu.2
..........
Jaké další léčivé účinky se připisují nejznámějším českým houbám?
V praxi je využívá i bylinkářka, Mgr. Jarmila Podhorná.
Hřiby - hřib smrkový se používá při bolestech kloubů a páteře a známé jsou jeho protizánětlivé účinky. Nečekaným pomocníkem pro zdraví je jedna z nejméně oblíbených hub - hřib žlučník přezdívaný hořčák. Pokud se nám přimíchá do smaženice, dokáže zkazit celé jídlo, ale nasušený v malých dávkách se používá na žaludeční problémy.
Žampion - chutná houba, která roste na zahradách a polích, ale také se pěstuje na plantážích. Kromě přípravy jídel se dá využít pro posílení imunitního systému.
„K mimořádným účinkům žampionu patří protialergické působení na organismus. Zároveň pomáhá ničit nežádoucí druhy bakterií, které vyvolávají řadu infekcí, a také je prostředkem proti tumorům," říká bylinkářka Jarmila Podhorná.
Hlíva - oblíbená při vaření a zároveň prospívá zdraví. V přírodě roste na pařezech nebo tlejících stromech, ale pěstuje se i uměle. Obsahuje glukany, které podporují tvorbu červených krvinek a posilují imunitní systém, protože zvyšují odolnost organismu proti plísním a virům. Užívá se jako prostředek proti chronické únavě a předčasnému stárnutí. Doporučuje se ji konzumovat v sušené formě, protože při vaření se řada prospěšných látek ničí.
Penízovka - jako přírodní antibiotikum se v lidovém léčitelství používá penízovka sametonohá. Obsahuje látky, které zpomalují množení rakovinotvorných buněk, zejména u nádorů prostaty a vaječníků. Stejně jako další houby pomáhá snižovat množství cholesterolu v krvi, a navíc podporuje správnou činnost slinivky. V čínské tradiční medicíně se penízovka používá proti žaludečním vředům. Je vynikajícím pomocným prostředkem při zlepšování stavu diabetiků či nemocných s ischemickou chorobou srdeční.
Václavka - na pařezech a spadlých kmenech rostou v trsech medově zbarvené václavky. Po uvaření jsou jedlé, ale syrové jsou mírně jedovaté. Mají příznivé účinky na cévní soustavu, zlepšují prokrvení a činnost srdce. Prášek z nasušeného podhoubí prospívá dobrému trávení a posiluje zrak.
Zdroj: http://www.nadeje-byliny.eu
Reference:
1. KAVŘÍK, R., PASKEROVÁ, H., ŘEHŮŘKOVÁ, I., RUPRICH, J. Vitamin D ve vybraných potravinách. In 18. konference Zdraví a životní prostředí - souhrnná sdělení, Praha: SZÚ, 2013.
2. http://www.szu.cz/uploads/CZVP/1_Vitamin_D_Houby.pdf
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.