
Otužování se stává stále populárnějším trendem, který je spojený s množstvím potenciálních zdravotních výhod. Tato metoda péče o naši obranyschopnost spočívá ve vystavení těla chladným podmínkám, a to s cílem podpořit její přirozené fungování. Řada mediálně známých osobností dělá otužování již nějaký ten pátek pozitivní reklamu. A to je dobře!
Komfortem, jaký moderní způsob života nabízí, se nejeden člověk stává méně odolným vůči chladu a nepříznivým povětrnostním podmínkám. Otužování umožňuje znovuobjevit sílu našeho těla a podpořit jeho přirozenou rezistenci proti nepříznivým vlivům prostředí. Při dodržování pravidel může mít otužování pozitivní vliv na imunitní systém, metabolismus, spánek a celkovou vitalitu. Jaké další benefity má a jak s ním případně začít, vysvětluje odborná konzultantka BENU lékáren, PharmDr. Ivana Lánová.
„Bylo sledováno, že při otužování se v těle zvyšuje hladina bílých krvinek a cytokinů (proteinů důležitých při imunitní odpovědi) v krvi. To příznivě ovlivňuje přirozené fungování obranyschopnosti organismu. Díky produkci hormonů také můžeme cítit příjemný pocit a pozorovat zlepšení psychické pohody," vysvětluje Ivana Lánová.
O chladném prostředí se také soudí, že má příznivý vliv na krevní oběh.
„Má se za to, že otužování ovlivňuje správné fungování kardiovaskulárního systému, srdeční činnosti, látkové výměny a zrychlení metabolismu, díky čemuž naše pokožka dokáže často působit prozářenější, pružnější a celkově pevnější," dodává Lánová.
Otužování může přispívat i k odbourávání přebytečných tuků v těle, a to díky stimulaci tvorby hnědé tukové tkáně, která pálí energetické zásoby a tvoří z nich teplo.
POZVOLNA, PRAVIDELNĚ A STÁLE
Otužování je postupný proces, který vyžaduje trpělivost a pravidelnost.
„Začněte nejprve s mírným vystavením chladu, například sprchováním vlažnou vodou, kterou postupně ochlazujte. Také prodlužujte dobu, po kterou ve studené sprše zůstanete. V létě se doporučuje sprchovat v chladné vodě 3-5 minut, v zimě pak 1-3 minuty. Při sprchování je ideální se pohybovat a začínat od chodidel. Zkusit můžete i chůzi na boso v mokré trávě, třeba 5 až 10 minut denně nebo přešlapování ve vaničkách," radí lékárnice.
S otužováním je dobré začít v teplých letních dnech, kdy je tělo snáze připraveno na vystavení chladnějšímu prostředí.
„V létě se otužování dá snadno praktikovat v přírodě. Využijte možností koupání v jezerech, řekách či v moři. Voda je sice pocitově studená, tělu ale obvykle nezpůsobuje takový šok, protože bývá vyhřáté od sluníčka a ochlazení je pro něj tak příjemné," doplňuje Lánová.
Asi po 15 dnech se organismus na působení chladu většinou adaptuje a skutečně otužilým se člověk může stát přibližně za 2 roky.
Pro správné otužování je podstatné dodržovat několik základních pravidel: „Důležitá je především pravidelnost, postupné otužování částí těl a až potom celého těla, a také postupné zvyšování intenzity chladu. Zároveň ale nezapomeňte, že se to s dobou ve studené vodě nemá přehánět a zbytečně tak tělo vysilovat. Do ledové vody se rozhodně není dobré vydávat ve chvíli, kdy na sobě pociťujete únavu a vyčerpání. To by mohlo vést i k onemocnění," říká Lánová.
Ideální je provádět otužování ráno a večer. Doporučovaná pravidla pro otužování můžeme shrnout do těchto slov - pozvolně, pravidelně a pořád. Tato praktika by měla být vhodná téměř pro všechny osoby bez zdravotních komplikací, i tak je vždy lepší konzultace s ošetřujícím lékařem, než s otužováním začneme.
„Otužování by se měli vyhýbat především lidé, které trápí onemocnění kardiovaskulárního systému. Vlivem prudkého ochlazení může totiž dojít k srdečnímu selhání. Při otužování by měl mít každý nějakého partnera, se kterým na sebe vzájemně dohlédnou,'' uvádí lékárnice.
Vystavování chladu se také obvykle nedoporučuje pacientům s onemocněním močových cest a ledvin, chladovou alergií nebo pacientům s neurologickým onemocněním, jako je např. epilepsie, dále těhotným ženám nebo lidem, kteří prodělali mozkovou příhodu. Také při akutním onemocnění, rýmě nebo kašli je vhodné otužování přerušit a vrátit se k němu až po odeznění příznaků a následné rekonvalescenci.
Otužujeme i děti
Zvláště malé děti jsou v důsledku méně vyvinutého imunitního systému náchylné k nejrůznějším nemocem z nachlazení, jako jsou rýmy, záněty nosohltanu nebo průdušek apod. Otužilí dospělí i děti mají shodně schopnost uchovat si dostatečnou teplotu těla, i když je venku zima.
Kdo je zimomřivý a netrénovaný, takovou výhodu dobrého hospodaření s tělesným teplem ztrácí. Proto je dobré začít s otužováním již v dětském věku, například kurzy plavání nebo pravidelným saunováním.
Rady pro otužování dětí:
Zdroje: Tisková zpráva BENU, www.cpzp.cz/
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.