
Se štítnou žlázou se v Česku léčí přes 620 000 lidí. Pacienti musí na vyšetření štítné žlázy u specialisty čekat i půl roku, protože endokrinologů je málo.
O pacienty s mírnými poruchami nebo o ty, kteří jsou stabilizovaní a mají zavedenou léčbu, by se přitom v budoucnu mohli starat všeobecní praktičtí lékaři. Také je na diskusi, zda vyšetření štítné žlázy zařadit do preventivních prohlídek. V souvislosti se širokou dostupností laboratorních tyreoidálních testů ai zobrazovacích metod v oblasti krku se zvyšuje často náhodný záchyt mírných, většinou subklinických forem, nebo jen přechodných laboratorních odchylek, které často nevyžadují specializovanou péči a jejich management je v kompetenci všeobecného praktického lékaře.
Odborným ambulancím by se tím uvolnily kapacity pro nově diagnostikované a závažnější případy a výrazně by se zkrátily čekací lhůty. Endokrinologové a praktičtí lékaři proto společně vydali doporučený postup (DP), jak by taková péče fungovala v praxi.
„Zvýšenou nebo naopak sníženou funkci štítné žlázy diagnostikujeme poměrně snadno. Léčba snížené funkce spočívá v tom, že se hormon štítné žlázy nahradí ve formě tablet, a poté se provádí pravidelné kontroly. Tuto část péče o nekomplikované pacienty se sníženou funkcí už mohou převzít praktičtí lékaři, a uvolnit nám tak ruce pro komplikované pacienty. Tak to už léta funguje u praktických lékařů v západní Evropě či v USA," říká předseda České endokrinologické společnosti prof. MUDr. Michal Kršek, CSc., MBA.
...............................
Na téma „Spolupráce endokrinologa a všeobecného praktického lékaře" upozorňuje i letošní ročník Týdne štítné žlázy, který připadá na 25.-31. května.
...............................
Praktici by kromě nekomplikovaných forem hormonálních poruch mohli mít v péči i pacienty s drobnými náhodně zachycenými uzlíky a cystami. Více než 95 % z nich má totiž nezhoubný charakter a nezpůsobují žádnou hormonální poruchu.
„Tito pacienti jsou v dnešní době často odesíláni na endokrinologii, což vede k zahlcování specialistů. Řada závažných případů přitom nesnese dlouhý odklad, a proto potřebujeme kapacitu endokrinologických pracovišť uvolnit," vysvětluje doc. MUDr. Jan Jiskra, Ph.D., z III. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
„K praktickým lékařům by se dle předběžných odhadů mohlo přesunout 5-10 % našich pacientů. Péče o ně musí mít jasná pravidla, a proto vznikl doporučený postup," dodává odborník.
...............................
Česká endokrinologická společnost a Společnost všeobecného lékařství (SVL) vydaly v dubnu Doporučený postup: MANAGEMENT TYREOPATIÍ V ORDINACI VŠEOBECNÉHO PRAKTICKÉHO LÉKAŘE
...............................
„Snažili jsme se vytvořit srozumitelný a přehledný návod, který bude pro praktiky v ordinacích užitečným pomocníkem. Vycházeli jsme z postupů vydaných v roce 2015, které jsme zjednodušili," vysvětluje praktická lékařka MUDr. Dana Moravčíková, členka výboru SVL a spoluautorka DP.
„Doporučený postup byl zaslán do všech ordinací praktiků, kteří se z něj dozví, jakého typu onemocnění štítné žlázy se mají ujmout sami, co přesně v takovém případě dělat, a kdy by naopak měli pacienta odeslat k endokrinologovi."
„Pro nemocné je důležité, aby podstoupili vyšetření včas, a pokud je to možné, zůstali u svého praktika a nemuseli za péčí jezdit daleko. Praktičtí lékaři samozřejmě nadále budou v pravidelném kontaktu s námi, specialisty," doplňuje prof. Kršek.
Diskuse se tak vedou už jenom o tom, zda by se funkce štítné žlázy měla vyšetřovat i v rámci preventivních prohlídek. Onemocnění štítné žlázy se totiž týká velké části populace (prevalence mírných laboratorních odchylek může být až 15-20 %) a je častější u žen a ve vyšším věku.
Zdroj: MaVe PR
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.