Cookie Consent by Free Privacy Policy website

Online informace pro lékárny



SEDM TIPŮ PRO LEPŠÍ ZDRAVÍ V NOVÉM ROCE



Do nového roku vstupuje řada lidí s nějakým předsevzetím. K těm nejčastějším patří přání zhubnout. Každoročně se tak v lednu zaplní fitness centra a v kurzu začnou být nejrůznější diety. Upínat se pouze na rychlý pokles váhy je ale podle lékařů nesmyslné.

Krátkodobá změna životního stylu totiž ve většině případů kýžený výsledek nepřinese a lidé se brzy začnou vracet k zažité rutině. Pokud ale člověk zvládne dlouhodobě dodržovat pár zásad, může zhubnout, a navíc posílí celkové zdraví. Sedm tipů pro novoroční předsevzetí sestavil prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., přednosta Centra diabetologie IKEM a předseda České obezitologické společnosti ČLS JEP.

Hýbejte se 

„Ze začátku doporučuji, aby lidé více chodili. Pokud člověk jezdí do práce autem, může zkusit městskou dopravu. Vystoupí o zastávku dříve a zbytek cesty dojde pěšky. Nebo místo výtahu použije schody. Jsou to drobnosti, které ale udělají hodně. Postupně lze navázat intenzivnějším cvičením - například jízdou na kole, během, posilováním či plaváním. Vždy by to ale měla být aktivita, která člověka neobtěžuje, aby u ní vydržel dlouhodobě," popisuje prof. Martin Haluzík. Zařazení pravidelného pohybu zlepší náladu, podpoří kardiovaskulární zdraví a posílí svaly i kosti. Zapomínat by na něj proto neměly ani starší ročníky. „Čím jsme starší, tím větší máme tendenci ztrácet svalovou hmotu. Posilování tak doporučuji lidem v každém věku," dodává odborník. 

Jezte zdravěji 

„V první řadě by si měl člověk nastavit takový jídelníček, u kterého zvládne vydržet i desítky let. Nejsem zastáncem vyhraněných diet. Základem je omezit, případně úplně vynechat nezdravé věci, které postupně nahradím kvalitnější alternativou," říká prof. Haluzík.

Obecně doporučuje navýšit příjem čerstvé zeleniny a ovoce, kvalitních bílkovin (libové maso, ryby, luštěniny, ořechy), jíst méně příloh a z pečiva vybírat spíše to celozrnné. Současně radí omezit solení, pití slazených a energetických nápojů i alkoholu. Při cestě za novým jídelníčkem může ze začátku pomoci jeho pravidelné plánování na týden dopředu a také příprava domácích obědů místo stravování se v rychlých občerstveních.

 Dopřejte si dostatek spánku 

„Dlouhodobý nedostatek spánku vede k chronickému stresu. Na něj většina lidí reaguje tak, že začne více jíst a přidá i hodně sladkostí. Vyčerpaný organismus se tak brání a hledá energii," přibližuje prof. Haluzík.

Dospělí by proto podle něj měli spát okolo 7 hodin denně. Dobré je nastavit si také večerní rutinu: před spaním nepít alkohol, místo elektroniky sáhnout po knize a vytvořit si klidnou atmosféru v ložnici (tlumené světlo a ticho). „Chronický nedostatek spánku zvyšuje riziko obezity, deprese i srdečních chorob, proto se vyplatí na tuto část předsevzetí nezapomínat," připomíná lékař.

Pijte dostatek vody 

Dospělý člověk by měl vypít denně 2 až 3 litry tekutin, přičemž přesné množství závisí na věku, váze, fyzické aktivitě a zdravotním stavu.

„Nedostatečná hydratace může vést k únavě, bolestem hlavy, nízkému tlaku, ale i poškození ledvin. Ideální je pít čistou vodu nebo neslazený čaj, určitě bych nedoporučil zavodňovat se kávou, pivem či jiným alkoholem," říká prof. Haluzík.

S dodržováním pitného režimu může člověku pomoci například nová lahev na vodu, kterou bude mít neustále u sebe.

Dovolte si odpočívat 

„Předsevzetí začít jíst zdravě a více se hýbat samo o sobě nestačí. Pokud je člověk neustále pod velkým tlakem, pracuje 12 a více hodin denně, nezbude mu na dodržování zdravého životního stylu žádný čas ani energie. Doporučil bych proto, aby se každý zkusil zamyslet nad tím, jak si může lépe naplánovat denní povinnosti, aby mu zůstal i přiměřený čas na kvalitní odpočinek," říká prof. Haluzík.

Se zvládnutím stresu mohou pomoci různé relaxační techniky - hluboké dýchání či meditace. Často stačí zařadit do týdne také aktivity, které člověka těší, například poslech hudby, procházky v přírodě nebo kreativní činnosti.

 Nepodceňujte prevenci 

Mnoho zdravotních problémů lze odhalit a začít léčit včas. Důležité je proto nezapomínat na pravidelné prohlídky u praktického lékaře.

„Základem je nechat si změřit krevní tlak, hladinu cukru v krvi, hodnoty cholesterolu a bílkoviny v moči a funkci ledvin pomocí jednoduchého krevního testu. Pokud odhalíme například cukrovku 2. typu nebo onemocnění ledvin v raném stadiu, dokážeme je velmi dobře léčit a předejít komplikacím," přibližuje prof. Haluzík. Právě u diabetu 2. typu je nejvýznamnějším rizikovým faktorem obezita. „Obezita je chronická nemoc, která vede k řadě dalších závažných zdravotních komplikací. Zmínit můžeme vysoký krevní tlak, vyšší riziko vzniku srdeční arytmie, infarktu, srdečního selhání nebo poškození ledvin," popisuje lékař.

Tyto problémy jsou často součástí kardio-renálně-metabolického syndromu, což je komplexní stav zahrnující poruchy srdce a cév, ledvin a metabolizmu, které se vzájemně ovlivňují a zvyšují riziko závažných zdravotních komplikací. Pokud lidé dlouhodobě trpí nadváhou nebo obezitou a nedaří se jim situaci řešit vlastními silami, měli by se obrátit na specialistu - nutričního terapeuta, fyzioterapeuta, psychologa a zejména pak na svého praktického lékaře.

„Důležité je při změně životního stylu myslet i na své okolí. Příkladem bychom měli jít zejména našim dětem. V posledních letech se stále častěji setkáváme s obézními dětmi. Pokud někdo trpí obezitou již od dětství, může se u něj již ve věku 30+ let rozvinout cukrovka, vysoký krevní tlak nebo může potřebovat výměnu kyčelního nebo kolenního kloubu. U takto mladých lidí jsme podobné komplikace dříve nepozorovali," dodává prof. Haluzík.

 ................................

Test k posouzení rizika kardiovaskulárního onemocnění nebo onemocnění ledvin si pro sebe, ale také pro svého blízkého člena rodiny, můžete udělat na stránkách osladtocukrovce.cz

  ................................

 

Skoncujte se zlozvyky 

Nezdravé návyky, jako je kouření nebo nadměrné pití alkoholu, výrazně zvyšují riziko závažných onemocnění. Jejich postupné omezování by proto podle lékařů nemělo v novoročním předsevzetí chybět.

„V případě kouření hrozí vznik rakoviny plic i kardiovaskulárních komplikací. Situaci zhoršuje, pokud kuřák navíc trpí i cukrovkou," říká prof. Haluzík. Mezi zlozvyky by lékař zařadil také večerní přejídání. „Doporučuji zaměřit se na to, jak má člověk rozložené jídlo během dne - aby po něm nesahal hlavně navečer. Dobrým tipem je také plánování nákupů - když si nezdravou věc nekoupím, nemůžu ji pak doma ani sníst," dodává odborník.

Další tipy na vyváženou stravu a zdravý životní styl lze najít ZDE.

MaVe PR

LÉKAŘI VYTÁHLI DO BOJE S OBEZITOU

HUBNOU MUŽI RYCHLEJI?

KILA NAHORU, TESTOSTERON DOLŮ

Zpět

NOVELY ZÁKONA MÍŘÍ K PODPISU

Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.

DOBRÉ VÝSLEDKY PROJEKTU PACIENTSKÉ SPOKOJENOSTI V ČR

Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.

PŘEDÁNY CENY A. MASARYKOVÉ ZA OŠETŘOVATELSTVÍ

Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.

DOPORUČUJEME