
Letní vedra představují vyšší zátěž pro srdce a oběhovou soustavu. Kardiologové proto radí lidem s nemocným srdcem, ale i těm zdravým, aby o prázdninách nepřeceňovali své síly a přizpůsobili režim aktuálnímu počasí.
Kardiologové shrnují svá doporučení do šesti užitečných tipů:
1. Zabraňte dehydrataci
Vysoké letní teploty vedou ke zvýšeným ztrátám tekutin pocením a zvyšují riziko dehydratace.
„Ta může srdeční onemocnění vyvolat nebo výrazně zhoršit. Je proto nesmírně důležité tekutiny pravidelně doplňovat a důsledně zabraňovat dehydrataci," říká předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D., FESC.
2. Držte se ve stínu
U nemocných s vysokým krevním tlakem, kteří užívají léky, může v důsledku velké ztráty tekutin pocením docházet k poklesům tlaku spojeným s nevolností a slabostí.
„Kardiakům, kteří v létě vyráží k moři, radíme nezdržovat se přes poledne na přímém slunci a dobu největšího horka strávit ve stínu nebo v chladnějších prostorách," vysvětluje prof. Ošťádal.
3. Šetřete síly
Přestože rady v duchu zdravého životního stylu velí zařadit do svého programu pravidelný pohyb, v létě to tak úplně neplatí. Pro lidi s nemocným srdcem představuje i krátká procházka v horkém dni velkou námahu.
„Větší fyzické výkony, náročné túry nebo vyčerpávající sportovní aktivity by lidé s nemocným srdcem měli odložit na chladnější dny," doporučuje prof. Ošťádal.
4. Léčba nemá prázdniny
Dovolenou vnímá řada lidí jako čas odpočinku a volnějšího režimu. Pro léčbu však nic takového neplatí. Pravidelné užívání předepsaných léčivých přípravků je podle specialistů základem účinné terapie. Medikaci by bez předchozí konzultace s odborníkem proto lidé neměli vysazovat ani v době dovolených.
„Když má nemocný pocit, že mu léky nedělají dobře, měl by se poradit se svým lékařem. Jejich náhlé vysazení může totiž vést k prudkému zhoršení stavu," říká prof. Ošťádal.
5. Chlaďte s rozumem
Klimatizace je zejména v tropických teplotách vítanou pomocnicí, je však důležité ji používat s rozvahou. Přechod z interiéru auta, který je vychlazený na 21 °C, do tropických 35 °C, jež panují venku, způsobí tělu teplotní šok. Prudké střídání teplot značně zatěžuje cévní a srdeční systém, zvláště u lidí s nemocným srdcem. Zároveň může vést k rýmám nebo ucpaným dutinám. Lékaři proto doporučují dodržet rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou kolem 5-7 °C.
„Velké výkyvy okolních teplot pravděpodobně srdce zatěžují ještě více než samotné horko," uvádí prof. Ošťádal.
6. Štěstí přeje připraveným
Návštěvu zdravotnického zařízení má ve svém cestovním itineráři asi málokdo. Přesto je vhodné se na ni připravit - například anglicky sepsaným popisem své nemoci a seznamem užívaných léků. Už při výběru zahraniční dovolené by lidé s nemocným srdcem měli brát v potaz také kvalitu místního zdravotnictví. Samozřejmostí by pak mělo být dobré cestovní pojištění a vybavená lékárnička.
„Zdravotní obtíže v zahraničí jsou samy o sobě dost velkou nepříjemností. Tuto situaci však ještě výrazně zhorší nesjednané cestovní pojištění. Částky účtované za zdravotní péči v zahraničí totiž často i několikanásobně přesahují úhrady našich pojišťoven," dodává prof. Ošťádal.
Zdroj: MaVe PR
ČTYŘI SIGNÁLY SRDEČNÍCH OBTÍŽÍ
JAK PŘEDCHÁZET LETNÍM ZDRAVOTNÍM KOMPLIKACÍM
JAK LÉPE SNÁŠET HORKO I S POMOCÍ BYLIN
Senát schválil 12. června novely zákonů o veřejném zdravotním pojištění a elektronizaci zdravotnictví. První z nich výrazně podporuje prevenci prostřednictvím bonusů poskytovaných pojištěncům z fondů prevence zdravotních pojišťoven, umožňuje čerpat hrazené zdravotní služby v zahraničí do výše tamní úhrady i pro opakované nebo dlouhodobé případy a přináší úhradu moderních metod ve stomatologii. Novela zákona o elektronizaci zdravotnictví pak zavádí nové funkce jako elektronický očkovací průkaz, e-Žádanky a centrální registr preventivních vyšetření. Obě novely nyní zamíří k podpisu prezidenta republiky. Novela zákona vytvoří základ pro plné rozvinutí systému elektronického zdravotnictví (eHealth) v Česku, například sdílený zdravotní záznam bude rozdělen na dvě části – emergentní záznam s klíčovými údaji (např. krevní skupina, alergie) a záznam o výsledcích preventivních a screeningových vyšetření. S účinností novel se počítá od 1. 1. 2026.
Ministr zdravotnictví představil 12. června výsledky mezinárodního projektu Patient Reported Indicator Surveys (PaRIS). Projekt mapuje zkušenosti a spokojenost chronicky nemocných pacientů s primární zdravotní péčí v 19 státech OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Česká republika v něm dosáhla nadprůměrných výsledků. Do šetření se zapojilo 4 136 českých pacientů ze 110 ordinací praktických lékařů. Mezi pacienty ve věku 45 let a více má 85,2 % alespoň jedno a 53,3% dvě a více chronických onemocnění. Až 96 % chronicky nemocných pacientů hodnotilo kvalitu péče v Česku jako dobrou. Češi uvádějí nadprůměrnou spokojenost s kvalitou péče, duševním zdravím i dlouhodobým vztahem se svými lékaři. Celkem 72 % českých pacientů uvedlo, že své fyzické zdraví hodnotí jako dobré či velmi dobré. Tento výsledek je mírně nad průměrem všech 19 zapojených zemí, který činí 70 %. Dále pak 87 % českých respondentů označilo své duševní zdraví za dobré. Průměr mezi zeměmi OECD činil 83 %, což řadí ČR mezi země s nejvyšší mírou spokojenosti v této oblasti. Více než čtyři z pěti osob (87 %) se třemi nebo více chronickými onemocněními v ČR uvádějí, že jejich léky byly v posledních 12 měsících zkontrolovány zdravotnickým pracovníkem, což je o 12 procentních bodů více, než činí průměr OECD. Český zdravotní systém vykazuje nadstandardní výsledky i v oblasti koordinace péče, ve schopnosti lékařů sladit péči o pacienta napříč různými službami.
Cena PhDr. Alice Garrigue Masarykové, udílená od roku 2022, nese jméno dcery prezidenta T. G. Masaryka, která se zasloužila o rozvoj ošetřovatelství a sociální péče u nás. Na slavnostním ceremoniálu, který se uskutečnil ve spolupráci Ministerstva zdravotnictví a Výboru pro zdravotnictví Senátu Parlamentu České republiky, předal náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček ocenění těm, kteří svým dlouhodobým přínosem dělají dobré jméno českému ošetřovatelství. Cenu v roce 2025 získaly: prof. PhDr. Valérie Tóthová, PhD., Dr.h.c. za celoživotní akademickou a odbornou činnost v oblasti ošetřovatelství; PhDr. Martina Šochmanová, MBA za dlouholetou aktivní činnost ve vedení profesní organizace; Lenka Vaculová za výjimečné nasazení v každodenní přímé péči o pacienty, lidský přístup a trvalý přínos k důstojnosti a kvalitě poskytované zdravotní péče. Zvláštní poděkování patří rodině Jiřiny Meissnerové, která se celý profesní život s hlubokým nasazením věnovala péči o pacienty na plicním oddělení nemocnice v Krnově.